Další erupce na Islandu – sopka Eyjafjöll

jižní pobřeží Islandu, mapy Google

foto AP

Hladina řeky stoupla o 3 metry, okružní silnici
číslo 1 dělnici přerušili a odbagrovali aby nedošlo
k poničení mostů, foto AAP

14. dubna 2010

Další islandská sopka Eyjafjöll skrytá v ledovci Eyjafjallajökull se středu 14. dubna 2010 probudila, prudce zvýšila aktivitu a dosud nepřestala chrlit popel a dým. Oblak popela se pohybuje na jih. Magma si velkou silou prorazilo cestu ke kráteru skrytému pod ledovcem.

Erupce této sopky oživila obavy Islanďanů z pokračujících erupcí. Když před třemi týdny vybuchla nedaleká sopka Fimmvörðuháls, dělali si starosti právě s tímto vývojem situace. Sopka Eyjafjöll v předchozích jedenácti stoletích totiž vybuchla již třikrát (roku 920, 1612 a v rozmezí od prosince 1821 do ledna dalšího roku 1823). Pokaždé se po ní probudila k činnosti i obávanější Katla, která patří k nejnebezpečnějším sopkám na Islandu. Její erupce byly mnohonásobně silnější.

„Nebezpečná je sopka hlavně tím, že je pod ledovcem. Erupce lávy může během okamžiku roztavit obrovské množství ledu a vytvořit tolik vody, že v okolí dojde k prudkým záplavám,“ řekl šéf islandské civilní ochrany Rögnvaldur Ólafsson. Podle něj právě velký mrak kouře ze sopky brání vědcům přelétávat nad místem erupce a sledovat, co se v jícnu skutečně děje.

Ledovec Eyjafjallajökull leží v poměrně odlehlé a řídce obydlené oblasti na jihu ostrova, asi 120 kilometrů od hlavního města Reykjavíku. Březnová erupce byla uvítána jako vynikající příležitost k oživení turistického průmyslu v této jinak méně navštěvované části ostrova. Island leží na atlantickém hřbetu uprostřed severní části oceánu. Je vulkanického původu a ze 140 zjištěných sopek na něm je asi 30 považováno stále za aktivní.

Erupce už vyvolala v oblasti kolem vulkánu rozsáhlé záplavy. Hlavní islandská silnice, která vede při pobřeží kolem celého ostrova, byla v daném regionu uzavřena a dělníci ji na třech místech rozbili, aby mohla voda z ledovce odtékat do moře a nedošlo k poškození mostů. Lidské životy prý v současné době nejsou v ohrožení. Hladina místních řek po erupci sopky, nacházející se pod dvousetmetrovým příkrovem sněhu a ledu, stoupla prý až o tři metry. Nejnebezpečnější je rozvodňování toku Markarfljót. Aktivita vulkánu chrlícího páru a dým ani po 24 hodinách neutuchá. Erupce sopky vyhnala asi 800 Islanďanů z domovů ukryté v tamním ledovci Eyjafjallajökull.

Další problémy se dají očekávat v letecké dopravě. Kvůli dýmu totiž nad jih ostrova nesmějí letadla.

Opatření následovala po upozornění odborníků, že sopečný popel s malými úlomky kamínků, ledu a písku může nejen výrazně snížit viditelnost, ale ohrozit i motory letadel. Podle evropského úřadu pro bezpečnost letového provozu Eurocontroll se dá očekávat chaos v letecké dopravě, očekává se, že kvůli postupujícímu mraku sopečného popela bude zrušena až čtvrtina všech letů v Evropě. Denně se přitom na starém kontinentu uskuteční 28 tisíc letových pohybů. V pátek se předpokládá zrušení poloviny letů mezi USA a Evropou.

podle ct24.cz a dalších serverů, 14. dubna 2010

Prognózy a škody

Island se nachází na rozhraní severoamerické a euroasijské
litosférické desky nad místem zvaným horká skvrna,
kde magma vystupuje na povrch a obě desky od sebe odsouvá.
Většina povrchu je tvořena sopečnými horninami.
repro gnosis9.net

Islandští vulkanologové očekávají v blízké době erupci několika dalších sopek. Profesor na Islandské univerzitě Pall Einarsson prohlásil, že měření v Grímsvötnu, sopce pod největším ledovcem v Evropě Vatnajökull, zaznamenala dunění a sérii zemětřesení srovnatelných s těmi, která byla naměřena před poslední erupcí v roce 2004.

„Ta erupce začala jevem, při němž se rozpuštěná voda nahromadila pod ledem a dosáhla takového tlaku, že doslova odstřelila celou čepici ledu,“ líčil profesor Einarsson. „Naše měření nyní prokazují, že se tento scénář bude do roka opakovat,“ dodal. Sopka Grímsvötn je vzdálena od současných soptících vulkánů necelých 200 km severovýchodním směrem.

Zároveň by se nemělo zapomenout na Heklu, sopku, která od osídlení Islandu vybuchuje přibližně každých deset let; poslední erupce se odehrála 28. února 2000 a k té další by podle expertů mohlo dojít právě v letošním roce.

Einar Kjartansson, geofyzik z islandského meteorologického ústavu, se nechal slyšet, že vulkán může chrlit popel ještě několik dnů i týdnů.

Značná část popela spadla v okolí sopky. Je to srovnatelné s erupcí Katly v roce 1918. Jemným popelem je pokryta prakticky celá jižní část Islandu.

Ledovec rozpouštěný lávou způsobil záplavy, kvůli nimž muselo být narychlo evakuováno kolem sedmi set lidí.

Hlavní silnice číslo 1 byla na třech místech rozkopána. Teď se může valící voda s kusy ledu dostat bez problémů do moře. Před tím hrosila zničit most, který jí stál v cestě. Postavit znovu násep se silnicí přijde levněji. Naví kdyby řeka most odplavila, stejně by silnici poničila.

Islanďané rovněž zaznamenali změnu barvy vody jednoho z nejznámějších islandských vodopádů Skógafoss, která se teď zdá být víc bahnitá. Vodopád je na řece Skogá, která pramení v oblasti předchozí erupce sopky Fimmvörðuháls.

Farmáři na jihu Islandu evakuují zvířata. Největším problémem dnes i při předchozích erupcích byl hlavně popel kontaminující hlavně pitnou vodu.

podle LN (Lenka Vaiglová), 17. dubna 2010