Erupce sopky Fimmvörðuháls

Island se nachází na rozhraní severoamerické
a euroasijské litosférické desky nad místem zvaným
horká skvrna, kde magma vystupuje na povrch
a obě desky od sebe odsouvá.
Většina povrchu je tvořena sopečnými horninami.
repro gnosis9.net

jižní pobřeží Islandu, mapy Google


foto z 1. dubna 2010, ČT24

foto z 1. dubna 2010, ČT24

lávový vodopád je velmi efektní
foto wordpress.com

21. března 2010

Za soptícím vulkánem proudí na Island davy turistů.

Velkou turistickou atrakcí se stala sopka Fimmvörðuháls na jihozápadě Islandu, která se probudila v noci z 20. na 21. března 2010. Erupce začala kolem 23 hodiny po řadě malých zemětřeseních v uplynulém měsíci. Otevřela se půlkilometrová puklina v severní části průsmyku. O týden později erupce sopky Fimmvörðuháls vytvořila další asi 300metrové pukliny. Vulkanologové mají obavy, že tento výbuch vyvolá mnohem větší erupce blízké sopky Katla.

Majitelé hotelů doufali, že divadlo s lávou valící se po ledovci hned tak neskončí, někteří dokonce hostům nabízeli i přelety vrtulníkem nad vulkánem, projížďky na čtyřkolkách nebo luxusní menu s výhledem na tryskající lávu. Místní policie potvrzuje, že oblast za uplynulých deset dní zaznamenala nebývalý příliv návštěvníků. Jde o první erupci sopky na Islandu od roku 2004, v dané části sopečného ostrova je to první od roku 1823, kdy lávu vyvrhovala stejná sopka.

Fimmvörðuháls je průsmyk mezi ledovci Mýrdalsjökull a Eyjafjallajökull na jihu Islandu. Průsmyk se nachází ve výšce 1116 m n. m. Název Fimmvörðuháls lze do češtiny přeložit jako Průsmyk pěti kamenných mužíků nebo Průsmyk pěti mohyl. Mužíci (mohyly), v islandštině Varða, množné číslo Vörður, se používají jako značení cest a jedná se o několik kamenů naskládaných na sebe. Průsmykem prochází jedna z nejpopulárnějších islandských turistických cest spojující Skógar a Þórsmörk. Prochází kolem mnoha vodopádů řeky Skógá, největší z nich je známý Skógafoss.

„Doufám, že erupce bude pokračovat ještě dlouho, protože je to skvělé pro obchod,“ říká Ingi Thor Jakobsson, majitel luxusního hotelu Ranga poblíž ledovce Eyjafallajökull. „Erupce je odtud na dosah ruky a pohled na ni je fantastický. Není mnoho čtyřhvězdičkových hotelů, které by mohly nabídnout večeři s výhledem na tekoucí lávu,“ dodal.

Erupce v první fázi vyvolala dočasnou evakuaci asi 600 stálých obyvatel z nejbližšího okolí v této poměrně zalidněné oblasti asi 150 kilometrů jižně od hlavního města Reykjavíku. Erupce také nedovolily přistát několika letadlům. Obyvatele přitom neohrožuje jen láva a popel a plyny, které zdecimovaly třeba obyvatele antických Pompejí. Vulkán je paradoxně může i vyplavit. Sopky na jižním pobřeží jsou totiž pokryté ledovci. Když pod nimi dojde k erupci, ledovec se rozpustí a může způsobit rozsáhlé záplavy.

„Islanďané však mají strach. Součástí sopečného systému ve kterém leží Eyjafallajökull a Katla je i nechvalně proslulá sopka Laki, která v roce 1783 způsobila jednu z nejhorších islandských katastrof,“ napsal server gnosis9.net. Nedá se zcela vyloučit, že by se situace opakovala.

„Erupce Eyjafjöllu nedosahuje takových rozměrů, následky by neměly být katastrofické,“ myslí si však vulkanolog Vladislav Rapprich. „Sopečný prach v mracích zvyšuje schopnost vody srážet se do kapek a vyvolávat déšť,“ popsal dění v mracích Rapprich. Do Česka by se mělo podle něj dostat sopečného prachu minimálně.

Vznik nové vulkanické atrakce přichází pro islandský turistický průmysl velmi vhod, protože země loni postižená bankovní krizí potřebuje nový příliv peněz ze zahraničí. Ani za loňský rok čísla z turistiky nejsou špatná, severskou zemi usilující o vstup do Evropské unie navštívilo v roce 2009 na 1,23 milionu zahraničních turistů. Představitelé islandské cestovní branže však očekávají, že letošní rok by mohl být ještě lepší, a atrakce typu oživené sopky Fimmvörðuháls pro to vytvářejí ty nejlepší podmínky.

31. března 2010

Erupce sopky Eyjafjöll na Islandu stále pokračuje. 31. března se otevřela druhá trhlina o délce přes 300 metrů. Lávové proudy stékající po úbočí hory zesílily a staly se atrakcí pro množství návštěvníků, kteří z bezpečné vzdálenosti sledují nevšední podívanou. Zdroj magmatu by mohl být podle geologů velmi hluboko, což není příliš obvyklé. 1. dubna byla ve východní polovině sopky detekována série menších otřesů, nejsilnější z nich o síle kolem 3. stupně Richterovy škály.

podle ct24.cz, Wikipedie a dalších serverů, 1. dubna 2010

11. dubna 2010

Oblastí pod ledovcem Eyjafjallajökull otřáslo 6. dubna 2010 mělké zemětřesení o síle 3,7 stupně Richterovy škály. Jeho hypocentrum se nacházelo asi 3 kilometry pod povrchem. Podle geofyziků přímo souvisí se současnou erupcí. Láva nyní vytéká pouze z trhliny vzniklé 31. března. Sousední Katla zůstává klidná, vědci ji však bedlivě sledují.

Počátkem týdne zahynuli na jihu Islandu při návratu z výletu dva turisté. Zemřeli podchlazením a vyčerpáním po té, kdy jim došel na zpáteční cestě od sopky benzín a oni se rozhodli pokračovat pěšky.

V místě nově vzniklého sopečného jícnu v průsmyku Fimmvörduháls se začala formovat nová vyvýšenina, pro kterou se nyní vybírá jméno. Od začátku erupce 20. března vyrostla o 82 metrů a její vrchol se nachází v nadmořské výšce 1067 metrů. Lávový proud teče převážně západním směrem rychlostí 1 až 2 kilometry za hodinu. Láva pokrývá území o rozloze 1,3 čtverečního kilometru a má mocnost 10 až 20 metrů. Vulkán dosud vyvrhl 24 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, což je v průměru 15 metrů krychlových za sekundu.

převzato z gnosis9.net, 11. dubna 2010

17. dubna 2010

„Tato erupce je součástí dlouhodobějšího dění, které začalo minulý rok v létě. Jestliže erupce v této lokalitě náhle ustane, je pravděpodobné, že bude pokračovat na jiném místě. Z nejlepší možné polohy v sedle mezi dvěma ledovci, kde není žádný led, se erupce přesunula na nejhorší možné místo, kde je ledovcová čepička nejsilnější a kde je největší nebezpečí rozpadu ledovce a velké produkce popela,“ řekl islandský geolog Páll Einarsson.

Další islandský vulkanolog Haraldur Sigurdsson si myslí, že láva tryskající z trhliny v průsmyku Fimmvörduháls souvisí se sopečnou erupcí na Westmanských ostrovech v roce 1973. „Zdroj magmatu pod touto oblastí je podobný. Je umístěn ve značné hloubce, odkud magma proniká až k zemské kůře,“ vysvětlil Sigurdsson. „Magma vystoupilo v minulých týdnech z hloubky deseti kilometrů, zůstalo zde a pak malou netěsností vytrysklo na povrch.“

podle Gnosis9.net, 17. dubna 2010