God Dag (Au-pair mezi vikingy) 5.

<<  1. díl  2. díl  3. díl  4. díl  5. díl  6. díl  7. díl  8. díl  9. díl  10. díl  11. díl  12. díl  13. díl  14. díl  >>

doma, foto archiv autorky

… předchozí část…

Ranní siesta – aneb kdo dřív umrzne

Konec legrace, začíná realita. Notně podpořená 6598456 namazanými krajíci chleba, 45963 vyměněnými plenkami a 6987636 odpověďmi na vysilující otázku „Proč…“.

V normálních zeměpisných šířkách bych asi napsala, že den začíná rozbřeskem, což ale v lednu 180 km od polárního kruhu není příliš přesné. Den začínal cca 4 hodiny před rozbřeskem – a podle toho také pohled na moje já vypadal. Nebudu si zbytečně nic nalhávat, bez mučení přiznávám, že jsem to těm dvěma chlapcům po ránu nezáviděla. A jestli mi někdy Marit napíše, že jeden z nich se trvale počůrává nebo trpí neustávajícím proudem nočních můr, jejichž příčinu nezná ani ten nejfundovanější psycholog, tak myslím, že budu tušit, odkud vane vítr. Pohled do zrcadla v 6:55 jasně naznačoval, že s tím by si s mým obličejem hned tak nějaký plastický chirurg neporadil.

Marit tou dobou ještě dospávala svoje ranní sny, takže časový úsek od prvního Johanovo pobreknutí do mého příchodu měl na starosti taťka Kjell Arvid. Pánové, opravdu nic proti vám, nejsem feministka a je mi jasný, že bez vás by na světě moc velká švanda nebyla a že si MY a VY opravdu nemáme co vyčítat, ale tady musím pouze konstatovat, že… Podle toho to taky vypadalo.

Mojí největší chybou bylo, že jsem v záchvatu první sebechvály (aneb „to budete koukat, jak úžasně jste si vybrali“), na sebe (velmi nevhodně) prozradila, že doba strávená v turistickém oddíle se na mne přece jen podepsala a že zvládám zapálení ohně bez papíru na tři sirky. Sice mi brzo došlo, že na frajeřinky opravdu není čas a že je lepší bez výčitek svědomí sáhnout po výtisku včerejších novin a zatopit v co nejkratší možné době, nicméně Kjell Arvid v tomto ohledu zcela neomylně vytušil můj obrovský potenciál a zapalováním kamen se po ránu přestal zatěžovat. On, drsný muž Severu zvyklý na stanování v mrazu a vánici, si v těch cca 12 ºC prostě vzal noviny, ubalil cigaretu, posadil se do křesla a četl.

To by ani tak nevadilo. Jenže z nějakého nepochopitelného důvodu došel k závěru, že zmiňované podmínky vyhovují i Johanovi, který vstával cca v 5:45 a měl na sobě pouze pyžamko a pročůranou plenu o celkové hmotnosti 2,5 kg staženou ke kolenům. Výše zmiňované mu umožnilo pohyb pouze plazením, takže možnost, ze by vyvinul vyšší rychlost a při ní se nějakým způsobem zahřál, zcela padla. Sociální pracovnice by nad tím jistě výhružně vztyčila prst (a upřímně řečeno bych se jí ani nedivila), nicméně nutno přiznat, že jsem za ten rok a půl zaregistrovala Johanovu rýmu jen jednou – a to přesně tři dny. Tohle ranní otužování v něm vychovávalo horala v době, kdy pravděpodobně ani netušil, že nějaké hory existují. Moje první ranní zaměstnání mělo tedy přesný harmonogram. Jednou rukou jsem drala polínka do otvoru v kamnech a druhou se bravurně snažila Johana zbavit pyžamka, noční plenky a navlíct na něj předem neurčené množství oblečení (což pro jeho organismus musel být pokaždé šok).

Člověk by řekl, že moje první jazykové znalosti se budou motat kolem pozdravů, poděkování nebo prosby, ale jedna z prvních vět, která se mi nesmazatelně vryla do paměti, bylo „Skal du ha brød med nugatti?“ – Dáš si chleba s nugetou?

Tahle věta mě provázela každé ráno. Zpočátku jsem artitikulovala jak hluchoněmá (úžasný pohled) a Simon (tou dobou už také podupávající v kuchyni) mi stejným způsobem odpovídal. Byli jsme dvojka k pohledání – hluchoněmá aupairka a dementní dítě. Zpočátku jsem měla strach, že jí nugetu jenom proto, že mu jí nabízím a jiné slovo neumím. Nicméně jeho láska k ní přetrvala i poté, co jsem do svého slovníku zařadila slova jako sýr, salám a kaviárová pomazánka – a tak všechna moje rána doprovázel krajíc chleba a piksla neurčité hnědé hmoty.

Veronika Rajchartová, 11. ledna 2002

… pokračování příště…

<<  1. díl  2. díl  3. díl  4. díl  5. díl  6. díl  7. díl  8. díl  9. díl  10. díl  11. díl  12. díl  13. díl  14. díl  >>