Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Vikingové – zakladatelé Ruska?

Království, založené dynastií Ynglingů v oblasti Uppsaly ve Švédsku, bylo v 8. století východiskem první z mnoha výprav do východního Pobaltí. Během padesáti let zde vznikla dvě švédská města, jedno na území dnešního Lotyšska, druhé u Apulie v Litvě. Tyto obchodní osady se staly výchozími body pro výboje a nájezdy vikingů jižním směrem.

Na počátku 9. století byla téměř celá oblast mezi Baltským a Černým mořem pokryta neprostupnými lesy. Spojení s Blízkým východem dále bránila hradba Kavkazu. Na jihu tyto oblasti kontrolovaly dvě velké říše. Byzantská říše s centrem v Konstantinopoli byla vládcem nad Černým mořem a jihovýchodní Evropou. Arabský kalifát s hlavním městem Bagdádem ovládal území jižně od Kavkazu, včetně obchodních cest do Indie a Číny.

Podnikaví a odvážní obchodníci měli dvě možnosti, jak proniknout na jih – po Dněpru do Konstantinopole, nebo po Volze do Kaspického moře, Persie a Bagdádu. Archeologické i písemné důkazy svědčí o tom, že vikingové od konce 9. století využívali obě tyto cesty.

První ruská Nestorova kronika popisuje vznik a růst Ruska od 12. století. Existují nesporné důkazy, že města Novgorod a Kyjev a jejich první panovnické rody jsou skandinávského původu. Archeologové objevili u Staré Ladogy zbytky švédské kolonie. Vykopávky prokázaly, že švédští vikingové zde žili od počátku 9. století do poloviny století jedenáctého. Město mělo výhodnou polohu na rozcestí obou obchodních stezek vedoucích na jih. Další písemný pramen dokazuje existenci severního království "Rusů" již v roce 839. Odhaluje, že tito "Rusové" byli švédského původu. Archeologické nálezy a písemné památky ze Švédska dokazují těsné svazky s Kyjevem a Konstantinopolí. Od 9. století se také ve slovanských oblastech začínají objevovat skandinávská jména: Oleg byl původně Helgi, Valdemar se stal Vladimírem, Ingvar Igorem a podobně.

Jsou tedy vikingové zakladateli Ruska? V širším pojetí nikoli, ale téměř s určitostí založili velký počet ruských a ukrajinských měst jako Novgorod, Izborsk, Polock, Smolensk, Murom, Rostov, Černigov a Kyjev.

Encyklopedie Zeměpis světa, Knižní klub 1999

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,44   hodnoceno: 9 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.350.033 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.269 sec. • www.severskelisty.cz • 54.224.17.157
file v.20180224.034617 • web last uploaded 20180705.040335
2017:385 • 2018:134