Vikingové – zakladatelé Ruska?

Království, založené dynastií Ynglingů v oblasti Uppsaly ve Švédsku, bylo v 8. století východiskem první z mnoha výprav do východního Pobaltí. Během padesáti let zde vznikla dvě švédská města, jedno na území dnešního Lotyšska, druhé u Apulie v Litvě. Tyto obchodní osady se staly výchozími body pro výboje a nájezdy vikingů jižním směrem.

Na počátku 9. století byla téměř celá oblast mezi Baltským a Černým mořem pokryta neprostupnými lesy. Spojení s Blízkým východem dále bránila hradba Kavkazu. Na jihu tyto oblasti kontrolovaly dvě velké říše. Byzantská říše s centrem v Konstantinopoli byla vládcem nad Černým mořem a jihovýchodní Evropou. Arabský kalifát s hlavním městem Bagdádem ovládal území jižně od Kavkazu, včetně obchodních cest do Indie a Číny.

Podnikaví a odvážní obchodníci měli dvě možnosti, jak proniknout na jih – po Dněpru do Konstantinopole, nebo po Volze do Kaspického moře, Persie a Bagdádu. Archeologické i písemné důkazy svědčí o tom, že vikingové od konce 9. století využívali obě tyto cesty.

První ruská Nestorova kronika popisuje vznik a růst Ruska od 12. století. Existují nesporné důkazy, že města Novgorod a Kyjev a jejich první panovnické rody jsou skandinávského původu. Archeologové objevili u Staré Ladogy zbytky švédské kolonie. Vykopávky prokázaly, že švédští vikingové zde žili od počátku 9. století do poloviny století jedenáctého. Město mělo výhodnou polohu na rozcestí obou obchodních stezek vedoucích na jih. Další písemný pramen dokazuje existenci severního království "Rusů" již v roce 839. Odhaluje, že tito "Rusové" byli švédského původu. Archeologické nálezy a písemné památky ze Švédska dokazují těsné svazky s Kyjevem a Konstantinopolí. Od 9. století se také ve slovanských oblastech začínají objevovat skandinávská jména: Oleg byl původně Helgi, Valdemar se stal Vladimírem, Ingvar Igorem a podobně.

Jsou tedy vikingové zakladateli Ruska? V širším pojetí nikoli, ale téměř s určitostí založili velký počet ruských a ukrajinských měst jako Novgorod, Izborsk, Polock, Smolensk, Murom, Rostov, Černigov a Kyjev.

Encyklopedie Zeměpis světa, Knižní klub 1999