Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Ingor Anarsson a jeho druzi – Vikinskou lodí na Island

Vikinská loď
ilustrační foto archiv Severských listů

Vikinskou lodí na Island

Období mezi roky 800 a 1000 se v severské historii nazývá doba vikinská. Existovaly dvě větve vikingů. Normani, žijící převážně na území Norska a Dánska, se plavili přes moře na západ až do Kanady. Varjagové žili na území Švédska a jejich cesty vedly na východ přes Rusko až k Černému a Kaspickému moři.

Vikinské lodě byly dobře stavěné, lépe než ostatní v té době. Nebyly hlubší než jeden metr a mohly připlout k jakémukoliv pobřeží a plavit se i po řekách. Byly široké, měly kýl a tím i bezpečné a rychlé, na přídi měly dračí hlavu, odtud název „drakery“. Na jedné straně vzadu seděl veslař, který loď řídil. Velké lodě měly i 11 párů vesel. V muzeu v Oslo je krásná loď, která je 20 m dlouhá a 5 m široká. Všechny lodě však nebyly tak velké.

Ti, co se plavili po moři, se většinou drželi v blízkosti země, nebo pluli po řekách. Vikingové se z počátku nevydávali daleko od pobřeží. V té době se věřilo, že země je placka, která někde končí. Vikingové získávali stále více zkušeností a brzy se vydávali dál a dál na moře. Kompas ani námořní mapa v té době neexistovaly. Vikingové ale věděli, kde se v různých ročních obdobích slunce nachází, a tím se řídili. Postupně se orientovali také podle Polárky a někdy i podle ostatních hvězd. Občas s sebou vzali velké černé ptáky – havrany, a když tušili v blízkosti zemí, vypustili havrany a potom je následovali.

Mnozí z vikingů byli námořní lupiči, kteří brali zlato a stříbro z kostelů a klášterů.

V Hamburku, Paříži, ale i v ostatních částech Evropy lidé v kostelech prosili boha, aby je před těmito muži ze severu ochraňoval.

Druzí muži ze severu byli mírumilovní a obchodovali s jinými národy. Často se usadili i v jiných zemích, např. v Irsku, Normandii a na Islandu v naději na lepší život.

Na konci 9. století se přestěhovalo mnoho Norů na Island, kde byla lepší půda, kterou mohli obdělávat. Často se také stěhovali i proto, že byli nespokojeni se svým králem.

První Norman, který se vylodil na Islandu, se jmenoval Ingor Anarsson.

Usadil se na jihozápadním pobřeží Islandu u horkých zřídel, ze kterých vycházel kouř. A proto Ingor nazval svou usedlost Röjkvik, což znamenalo kouřící záliv. Zde v roce 877 dokončili on a jeho muži první norskou usedlost. Toto místo se dnes jmenuje Reykjavik a je hlavním městem Islandu.

Na Islandu byl dostatek půdy a okolní moře bylo bohaté na ryby, podnebí nebylo studené. Brzy se dostavilo více přistěhovalců z Norska, většina ze západního pobřeží. Norové zabrali velkou část země, kterou drželi i pro další příbuzné.

Občas prodali půdu také jiným lidem, kteří připluli z Anglie nebo jiných zemí západní Evropy. Okolo r. 900 zabrali Normani téměř celou zemi. Mluvili stejnou řečí, cítili, že k sobě patří a všichni se řídili zákony vytvořenými v roce 930 jejich náčelníkem. V tomto roce zde bylo 30 000 seveřanů a ze všech se teď stali Islanďané.

 přeložila Marta Janíková, 10. 3. 1998

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.351 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.366 sec. • www.severskelisty.cz • 54.225.17.239
file v.20180224.034554 • web last uploaded 20180705.040335
2017:275 • 2018:85