klikněte pro
interaktivní mapu
Posádka to neměla na vikinském drakkaru
jednoduché. Ani počasí vždy nepřálo.
foto havhingsten.dk
Loď zrekonstruovaná v Roskilde za použití
originálních metod a kopií
vikinských
nástrojů. foto AFP
Šedesátipěti členná osádka to měla
jednodušší než jejich předci. Měli
k
dispozici podpůrnou loď, GPS navigaci,
radar, rádio a další přístroje. foto AP
Replika drakkaru pravděpodobně
postaveného v irském Glendalough v roce
1042.
Loď se o 30 let později potopila
u dánských břehů.
foto AFP
Vikinská vojska byla velmi obávaná,
skandinávské kmeny napadly a obsadili
značnou část severní Evropy v období
mezi 9. a 12. stoletím. foto AP
Tisíce diváků povzbuzovalo, kostelní zvony
zvonily a námořníci troubili na horny při
příjezdu lodi. foto Reuters
Podle organizátorů se sešlo 100 000 lidí aby
uvítali drakkar v Dublinu.
foto AP
Plavba měla za cíl ověřit vikinské loďařské
a navigační techniky.
foto Reuters
Posádka musela čelit problémům na
otevřeném moři, přičemž životní prostor
každého člena byl asi jeden
čtvereční metr. foto Reuters
Nějakých členové posádky se museli
uchýlit na podpůrnou doprovodnou
loď – ať
protože trpěli hypotermií
nebo měli lehká zranění. foto AP
Novodobí vikingové zopakovali tisíc let starou cestu z Dánska do Irska. Před šesti týdny vyplula z dánského Roskilde asi třicet metrů dlouhá replika starého vikinského drakaru s pětšedesáti členy posádky.
Dnes (15. srpna 2007) doplula po necelých 2000 kilometrů dlouhé cestě do irského Dublinu.
Na třicet metrů dlouhém drakkaru plula posádka šest týdnů. Vikinská loď tohoto typu patřila mezi nejrychlejší ve své době, měla sklopný stěžeň a možnost veslování. Repliku lodě, která byla v 11. století postavena v tehdy vikinskými vojsky obsazeném Dublinu, vytvořili za necelé tři roky nadšenci ve Vikinském muzeu v dánském Roskilde. Nazvali ji Havhingsten frå Glendalough / Sea Stallion from Glendalough (Mořský hřebec z Glendaloughu).
Plavba měla za cíl ověřit vikinské loďařské a navigační techniky. Ať tak nebo onak, dnešní posádka to měla výrazně snadnější, než jejich nájezdničtí předci. Měli k dispozici podpůrnou loď, GPS navigaci, radar, rádio a další přístroje. Může se zdát, že podobné moderní vymoženosti snižují vědeckou hodnotu, kterou by plavba měla, kdyby se cestovalo pouze za pomoci středověkých technik. Hodně se o tom diskutovalo i při cestě Heyerdahlova vnuka na replice voru Kon-Tiki, která byla také zabezpečena moderními přístroji. Je však si třeba uvědomit, že v dnešní době předpisy prakticky neumožňují nic jiného.
Cesta Severním mořem nebyla zdaleka tak jednoduchá, jak si novodobí vikingové představovali, směr větru jim často nepřál, takže na své si přišli především veslaři. Expedice však vnesla více světla do představ o tom, s jakými překážkami se museli vikingové na svých dlouhých cestách po moři potýkat. Cesta však zdaleka není u konce. Do Dublinu loď doplula kolem severních břehů britských ostrovů, do Roskilde by se měla vrátit kolem jižních břehů. Na plavbu zpět si ale musíme chvíli počkat, předpokládá se, že se odehraje ve stejném termínu příští rok.
Posádka to neměla na vikinském drakkaru jednoduché, životní prostor tam byl čtvereční metr na osobu. Někteří členové posádky museli na čas vyhledat útočiště na doprovodné podpůrné lodi – většinou kvůli drobným úrazům.
Po slavnostním příjezdu do Dublinu bylo vše zapomenuto. Posádka svůj příjezd náležitě oslaví. „Samozřejmě jsme nesmírně šťastni,“ řekl kormidelník Poul Nygaard zpravodaji Associated Press. „Dnes večer budeme slavit v irské hospodě.“
„Vikingové se vracejí. Buďte připraveni,“ provolal kapitán plavidla Carsten Hvid před odjezdem v dánském Roskilde. „Budete při této příležitosti vřele vítáni v Dublinu,“ opáčil ministr Roche, který byl slavnostního startu přítomen. A opravdu. Loď v Dublinu vítal obrovský dav diváků. Zatímco startu expedice přihlíželo v Dánsku asi 4000 lidí, na příjezd do Dublinu se podle odhadu pořadatelů přišlo podívat 25 krát více lidí. Kostelní zvony vyzváněly a námořníci troubili na horny. Oslavám byl přítomen i dánský ministr kultury Brian Mikkelsen. Ve svém proslovu se pokusil omluvit vikinské invaze svých tisíciletých předků. „V Dánsku jsme pyšní na tuto loď, nejsme však hrdi na tehdejší vraždění Irů našimi válečníky,“ řekl a dodal, že vřelé přijetí a uvítání repliky dávné lodi by mohlo znamenat, že „je vše již odpuštěno“.
Michael Stanovský, 15. srpna 2007
v Severských listech publikováno
Vikingové ? cesty na západ – 17. 5. 2010
Vikingové ? cesty na východ – 17. 5. 2010
Po šesti týdnech v Dublinu – 15. 8. 2007
Píšeme Viking nebo viking – 28. 7. 2007
Vikinská veslice vyplula – 3. 7. 2007
Lodě vikingů – 1. 5. 2007
Archeologové otestují vikinský drakkar – 23. 4. 2007
Hildegard Elsnerová: Vikingové – 10. 6. 2006
Vikingové kupovali meče u Rýna – 16. 6. 2005
Jiří Jezerský: Jsem Viking – 28. 3. 2005
Dánsko a vikinské výpravy – 3. 12. 2003
Runy – 25. 10. 2003
Blázni nebo géniové? – 6. 2. 2002
Vikinský drakkar míří za oceán – 26. 6. 2000
Vikingové se vracejí do Ameriky – 3. 4. 2000
V USA se bude slavit Den Leifura Eiríkssona – 15. 11. 1999
Vikingové ? zakladatelé Ruska? – 15. 6. 1999
Vikingský nebo vikinský, viking nebo Viking – 5. 3. 1999, 15. 5. 2010
Torvald Aswaldsson a jeho syn Eirík ? Rudý Erik objevuje Grónsko – 10. 3. 1998
Leifur Eiríksson a jeho cesty do země zvané Vinland ? objevení Ameriky – 10. 3. 1998
Ingor Anarsson a jeho druzi ? Vikinskou lodí na Island – 10. 3. 1998
Průměrná známka: 1,60 • hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
jméno: Roman | [29.1.2013 – 08:47] |
Zaujal mně tento článek, i já mám podobné zkušenosti, Norové se o Vikinzích baví neradi a řeč se jakoby snaží stočit jinam. Asi se jim to příliš nehodí do jejich dnešní mírumilovné a rovnostářské pozice.Když si odmyslíme onu krutost, se kterou jsou Vikingové nejvíc spojováni, ostatní vlastnosti vykazují mnozí ,,velcí Norové" dodnes(Heyerdahl,Amundsen). Vikingy naopak velebí ti, jež s nimi nemají přímou souvislost-Francouzi, Irové, Poláci, Rusové....a já.
Roman Enders
Zobrazen 1 diskusní příspěvek.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552