ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Po šesti týdnech v Dublinu


klikněte pro interaktivní mapu

Posádka to neměla na vikinském drakkaru
 jednoduché. Ani počasí vždy nepřálo.
foto havhingsten.dk

Loď zrekonstruovaná v Roskilde za použití
originálních metod a kopií vikinských
nástrojů. foto AFP

Šedesátipěti členná osádka to měla
 jednodušší než jejich předci. Měli
 k dispozici podpůrnou loď, GPS navigaci,
 radar, rádio a další přístroje. foto AP

Replika drakkaru pravděpodobně
 postaveného v irském Glendalough v roce
 1042. Loď se o 30 let později potopila
 u dánských břehů.
foto AFP

Vikinská vojska byla velmi obávaná,
skandinávské kmeny napadly a obsadili
značnou část severní Evropy v období
mezi 9. a 12. stoletím. foto AP

Tisíce diváků povzbuzovalo, kostelní zvony
zvonily a námořníci troubili na horny při
příjezdu lodi. foto Reuters

Podle organizátorů se sešlo 100 000 lidí aby
uvítali drakkar v Dublinu. foto AP

Plavba měla za cíl ověřit vikinské loďařské
a navigační techniky. foto Reuters

Posádka musela čelit problémům na
otevřeném moři, přičemž životní prostor
každého člena byl asi jeden
čtvereční metr. foto Reuters

Nějakých členové posádky se museli
uchýlit na podpůrnou doprovodnou
loď – ať protože trpěli hypotermií
 nebo měli lehká zranění. foto AP

Novodobí vikingové zopakovali tisíc let starou cestu z Dánska do Irska. Před šesti týdny vyplula z dánského Roskilde asi třicet metrů dlouhá replika starého vikinského drakaru s pětšedesáti členy posádky.

Dnes (15. srpna 2007) doplula po necelých 2000 kilometrů dlouhé cestě do irského Dublinu.

Na třicet metrů dlouhém drakkaru plula posádka šest týdnů. Vikinská loď tohoto typu patřila mezi nejrychlejší ve své době, měla sklopný stěžeň a možnost veslování. Repliku lodě, která byla v 11. století postavena v tehdy vikinskými vojsky obsazeném Dublinu, vytvořili za necelé tři roky nadšenci ve Vikinském muzeu v dánském Roskilde. Nazvali ji Havhingsten frå Glendalough / Sea Stallion from Glendalough (Mořský hřebec z Glendaloughu).

Plavba měla za cíl ověřit vikinské loďařské a navigační techniky. Ať tak nebo onak, dnešní posádka to měla výrazně snadnější, než jejich nájezdničtí předci. Měli k dispozici podpůrnou loď, GPS navigaci, radar, rádio a další přístroje. Může se zdát, že podobné moderní vymoženosti snižují vědeckou hodnotu, kterou by plavba měla, kdyby se cestovalo pouze za pomoci středověkých technik. Hodně se o tom diskutovalo i při cestě Heyerdahlova vnuka na replice voru Kon-Tiki, která byla také zabezpečena moderními přístroji. Je však si třeba uvědomit, že v dnešní době předpisy prakticky neumožňují nic jiného.

Cesta Severním mořem nebyla zdaleka tak jednoduchá, jak si novodobí vikingové představovali, směr větru jim často nepřál, takže na své si přišli především veslaři. Expedice však vnesla více světla do představ o tom, s jakými překážkami se museli vikingové na svých dlouhých cestách po moři potýkat. Cesta však zdaleka není u konce. Do Dublinu loď doplula kolem severních břehů britských ostrovů, do Roskilde by se měla vrátit kolem jižních břehů. Na plavbu zpět si ale musíme chvíli počkat, předpokládá se, že se odehraje ve stejném termínu příští rok.

Posádka to neměla na vikinském drakkaru jednoduché, životní prostor tam byl čtvereční metr na osobu. Někteří členové posádky museli na čas vyhledat útočiště na doprovodné podpůrné lodi – většinou kvůli drobným úrazům.

Po slavnostním příjezdu do Dublinu bylo vše zapomenuto. Posádka svůj příjezd náležitě oslaví. „Samozřejmě jsme nesmírně šťastni,“ řekl kormidelník Poul Nygaard zpravodaji Associated Press. „Dnes večer budeme slavit v irské hospodě.“

„Vikingové se vracejí. Buďte připraveni,“ provolal kapitán plavidla Carsten Hvid před odjezdem v dánském Roskilde. „Budete při této příležitosti vřele vítáni v Dublinu,“ opáčil ministr Roche, který byl slavnostního startu přítomen. A opravdu. Loď v Dublinu vítal obrovský dav diváků. Zatímco startu expedice přihlíželo v Dánsku asi 4000 lidí, na příjezd do Dublinu se podle odhadu pořadatelů přišlo podívat 25 krát více lidí. Kostelní zvony vyzváněly a námořníci troubili na horny. Oslavám byl přítomen i dánský ministr kultury Brian Mikkelsen. Ve svém proslovu se pokusil omluvit vikinské invaze svých tisíciletých předků. „V Dánsku jsme pyšní na tuto loď, nejsme však hrdi na tehdejší vraždění Irů našimi válečníky,“ řekl a dodal, že vřelé přijetí a uvítání repliky dávné lodi by mohlo znamenat, že „je vše již odpuštěno“.

Michael Stanovský, 15. srpna 2007

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,60   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


jméno: Roman

[29.1.2013 – 08:47]

Vikingové

Zaujal mně tento článek, i já mám podobné zkušenosti, Norové se o Vikinzích baví neradi a řeč se jakoby snaží stočit jinam. Asi se jim to příliš nehodí do jejich dnešní mírumilovné a rovnostářské pozice.Když si odmyslíme onu krutost, se kterou jsou Vikingové nejvíc spojováni, ostatní vlastnosti vykazují mnozí ,,velcí Norové" dodnes(Heyerdahl,Amundsen). Vikingy naopak velebí ti, jež s nimi nemají přímou souvislost-Francouzi, Irové, Poláci, Rusové....a já.
Roman Enders



Zobrazen 1 diskusní příspěvek.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.388 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.160 sec. • www.severskelisty.cz • 54.227.104.53
file v.20180224.034625 • web last uploaded 20180225.035521
2017:299 • 2018:11