Blázni nebo géniové?

Psal se rok 1745…

12. září se za jasného počasí a příznivého větru se vracela z čínského Kantonu do svého domovského přístavu obchodní loď Götheborg, plně naložená kořením, porcelánem, hedvábím, ratanovým dřevem, nábytkem, perletí, čajem, léky a dalším zbožím v celkové hodnotě 3 milionů švédských korun. Byl to doslova a do písmene obrovský poklad, když si uvědomíme, že roční produkt tehdejšího Švédska byl odhadován na polovinu.

Před vjezdem do Rivöfjordenu vzal kapitán na palubu pilota Caspera Mathessona. Když loď míjela pevnost Nya Älvsborg, najela za ohlušujícího rachotu na podvodní skalisko zvané Hunnebådan. Do lodi začala pronikat voda a záď lodi se okamžitě potopila 10 metrů pod hladinu. Příď zůstala trčet v ostrém úhlu do výše. Padající ráhnoví zranilo desítky námořníků, naštěstí nikoho – jak prokázaly pozdější průzkumy – smrtelně. Jak se mohlo stát, že loď vedená zkušeným pilotem a za ideálních podmínek se nedokázala vyhnout nebezpečí?

Existuje řada spekulací o příčinách katastrofy. Od tehdy zcela běžného opití posádky po španělské kořalce, kterou Švédové zakoupili (nebo vyměnili za čínské zboží) v cardizském přístavu. Možná, že potíže s manévrováním způsobil náhlý poryv větru, který destabilizoval plně naloženou loď (jen například čaje vezla 366 tun). Jedna z alternativ vysvětlující nehodu Götheborgu byla, že technické nedostatky lodi by neumožnily její další výpravu a by loď již nemohla být pojištěna, a proto se lodní komisionář (člověk zodpovědný za náklad po dobu plavby) domluvil s pilotem a za vysoké odstupné nařídil její zničení. Pan August Tabuteau však zmizel beze stopy a již se nikdy neobjevil na seznamu lodní společnosti. Pilot Casper Mathesson byl vsazen do cely Älvsborgu a později souzen. Byl sice ihned osvobozen, ale nikdy se nepřišlo na to, zda katastrofa lodi byla způsobena jeho nedbalostí nebo řízeným komplotem.

Trvalo ještě nějakou dobu, než se loď potopila zcela. Posádka se zachránila a také se podařilo vynést z lodi 30 procent nákladu. Jak cenný byl, dokazuje údaj z tehdejších celních záznamů. Celkový zisk z výpravy byl 14.5 %.

Píše se rok 2002…

V göteborgských loděnicích Eriksberg najdete hangár, ve kterém se realizuje jeden z nejodvážnějších projektů loďařské současnosti. Uplynulo deset let od bláznivého nápadu postavit kopii Götheborgu a uplynou ještě 2 roky než replika obchodní lodi vyrazí na cestu z Göteborgu do Kantonu. Vzhledem k tomu, že se nedochovala žádná původní dokumentace, bylo třeba prostudovat vše, co se potopené lodi týkalo. Práce byly zahájeny v roce 1994. Nadšenci založili akciovou společnost SOIC (Svenska Ostindiska Companiet AB), podařilo se jim přesvědčit krále a desítky sponzorů financovat projekt. Dnešní odhad je asi stokrát vyšší než hodnota původního nákladu…

Za konstrukcí lešení se rýsuje majestátný trup budoucí lodi. V dílnách zhotovují mistři řezbáři dřevěné detaily, kováři ručně hřeby, odborníci na textil lněné plachty, mistři lanaři lana. Na trup lodi byly vyhledány, pokáceny a opracovány nejlepší duby, ne starší jak 200 let. Asi tisícovka dubových trámů byla použita na výrobu kostry lodi. Na rozdíl od původní technologie, kdy stavitelé lodi vybírali přesně zakřivené kmeny, se současní inženýři museli spokojit se spojováním více trámů. Do spojnice tří trámů, která tvoří kýl lodi, ukryli stavitelé dva peníze. Jeden z roku 1745 a jednu platnou minci. Kromě štěstí, které mají mince přinést, symbolizují historii a současnost.

Tak jako každá podobná stavba má i tato své nadšené příznivce a zuřivé odpůrce. Loď se staví na pozemku bývalých loděnic, jejichž existenci ukončil bankrot. Projekt spolkne 300 milionů korun a v dnešní, ne příliš dobré ekonomické situaci jsou peníze potřeba jinde. Loď musí splňovat současné bezpečnostní požadavky a tak s motorem Volvo Penta o síle 1000 koňských sil to už není ta stará původní loď. Loď obepluje párkrát Zemi, ale co pak? Bude sloužit k projížďkám kolem Švédska nebo stane se drahým muzejním exponátem pod čirým nebem? Za tolik peněz? Anebo se stavitelé rouhají a loď bude následovat osud své předchůdkyně?

Když vidíte nadšení a odhodlání lidí z eriksberských loděnic, jak se laskají s každým trámem, prknem či hřebem, jak věnují hodně ze svého volného času (což je na švédské poměry neobvyklé), pak uvěříte tomu, že projekt má smysl a že někdy v létě 2004 se rozhoukají všechny sirény ve městě a pozdraví na své první cestě východoindickou obchodní loď Götheborg II.

Skål!!!

Fakta:

délka 58,5 m, středová výška trupu 10 m, šířka 11 m
ponor 5,25 m na zádi, 4,75 m na přídi (tyto rozměry jsou naprosto shodné s původními)
loď bude zatížena 400 tunami převážně železného balastu
průměrná rychlost: 5-6 uzlů, s motorem při dobrém počasí: 8 uzlů
celkové zatížení lodi: 1250 tun
posádka: 30 osob
celkový počet cestujících: 80
navigační systém: GPS, radar a Satcom B

K výstavbě lodi bude použito:

4 000 kubických metrů dubového a borového dřeva
56 000 hřebů a 10 000 šroubů
7 kotev od 250 do 1500 kg
1 900 m²plachet
40 tun lan a provazů

Jan Maruška, Göteborg, 6. února 2002