ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

O přechylování příjmení (Robert Novotný)


Robert Novotný, foto Michael Stanovský

Co to je, to Jacques?

Kolegyně Martínková se mě v Lidových novinách trefně ptá, co jí jisté dámy nepřechylováním svého příjmení sdělují, a dochází ke smutnému závěru, že to možná nevědí ani ony samy.

Mě napadá, že něco přece jen sdělují, i když asi vůbec nechtějí… Dnes, po pouhých několika letech, už po ní ani pes neštěkne, ale když trochu zapátráte v paměti, možná si na ni ještě vzpomenete. Prezentovala se jako nová krev a naděje české politiky, ale za své jepičí kariéry víceméně nic nepředvedla. Jedinou větší pozornost na sebe upoutala, když se s partičkou extremistů zúčastnila prvomájových výtržností a od policisty, kterého urážela a provokovala, dostala po puse. Na prvních stranách novin se pak objevovaly rozkošné titulky: „Policista zmlátil Jacques“ nebo „Policista bude stíhán za zbití Jacques“. Když se na to podívá rodilý a tedy kompetentní mluvčí češtiny, automaticky mu proběhne hlavou: neskloňuje se to, takže to asi bude něco neživého, nejspíš středního rodu. A řekne si: Co to je, to Jacques? Tyhle nešťastnice se tím svým nepřechylováním (neboli neskloňováním) chtějí „emancipovat“, ale vlastně samy sebe v jazyce degradují na úroveň takových fenoménů jako fiží nebo klišé.

Ve své zarputilosti by ovšem neměly být selektivní čili sexistické a měly by bojovat za odstranění hanebného skloňování u všech vlastních jmen. Pak bychom se mohli dočkat chytrostí jako: „Koupil jsem si román Hawksmoor Peter Ackroyd“ nebo „Poslouchal jsem nahrávku Mozart Figaro svatby s Claudio Abbado“. Čeština by tím získala nový rozměr: ze srozumitelného (a tedy v podstatě nudného) prostředku komunikace by se proměnila v jeden velký rébus, čímž by do dnešní zlenivělé a blahobytné společnosti vnesla permanentní prvek osvěžující nejistoty a chvějivého vzrušení. Ostatní národy by nám pak náš hravý a mozkovou aktivitu povzbuzující jazyk mohly upřímně závidět.

Sveřepé obviňování češtiny, že jim svými pádovými koncovkami „hanobí“ jméno, je bizarní. Když německé noviny budou psát o divukrásném hlase Magdaleny Kožené, bude tam napsáno: Magdalena Koženás wunderschöne Stimme, a když v anglických novinách budou referovat o nové hře Václava Havla, bude tam stát Václav Havel’s (tady navíc ještě ten apostrof, to je ale opravdu ohavnost, není-liž pravda?!) new drama. Napadlo by paní Koženou nebo pana Havla, aby protestovali, že jim v cizích jazycích „hyzdí“ jméno? Na to ať si odpoví každý sám. Margaret Thatcher se česky řekne Margaret Thatcherová a Nicole Kidman se řekne Nicole Kidmanová, tak jako book je česky kniha a table je stůl.

Zkusme si naopak představit, že by se nějaká, zřejmě americká feministická extremistka (nebo extremistická feministka, jak kdo chce) v češtině vzhlédla, protože v tomhle tolerantním a ohleduplném jazyce se ženy nesměšují s muži dohromady, a proti vší logice angličtiny by šla na úřad s tím, že odteďka se namísto Smith chce jmenovat Smithová. Úřednice by tváří v tvář obtížné a neodbytné občance jistě zaťala zuby a chovala se profesionálně, ale po práci u kafíčka s kamarádkami by si už servítky brát nemusela. Dokáži si představit, že by použila snad i jedno z přídavných jmen naznačujících, že to dotyčná nemá v hlavě v pořádku, a k tomu dost možná i pojmenování pro samici některého z hospodářských zvířat.

Robert Novotný, psáno pro Lidové noviny,
rubrika Ztraceno v překladu, 5. června 2011

Hele Hele

…předmluvě se píše, že přechylování ženských příjmení končících na samohlásku je ponecháno volbě jednotlivých autorů. V tom případě je s podivem, že z dánské spisovatelky Helle Helle, které v češtině se slušným úspěchem vyšly už dvě knihy a jež mezi svými českými čtenáři je známá právě jako Helle Helle, se zde stala Helle Helleová. Ale jde v podstatě o drobné vady na kráse. Česká odborná i laická veřejnost má v této knize k dispozici fundovaný a spolehlivý pramen k dějinám moderních severoevropských literatur.

Robert Novotný, psáno pro A2, KULTURNÍ TÝDENÍK 27/2006


Překladatel Robert Novotný absolvoval filozofickou fakultu, obor dánština, švédština, němčina, a překládání se věnuje již od roku 1992. Z dánštiny přeložil dvě knihy povídek, několik románů a téměř 20 filmů. Nyní bude překládat monografii o významném dánském režisérovi Lars von Trierovi. V knize Petera Schepelerna, dánského filmového vědce, se i český čtenář bude moci seznámit s životem a dílem tohoto světově proslulého dánského filmaře.

Svoje sloupky Ztraceno v překladu publikuje v sobotní příloze Lidových novin.

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  4,63   hodnoceno: 51 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.

Zobrazeno 6 diskusních příspěvků.


jméno: Boris Carina

[12.10.2014 – 20:22]

Cizinky to neřeší...

Je třeba zdůraznit, že cizinkám přechylování jejich příjmení a psaní ho v češtině česky nijak nevadí. Jistě, někdy je to překvapí a ptají se proč. Vysvětlení, že takto se to v češtině píše gramaticky správně stačí. Ony mají povětšinou úctu k cizí slovanské kultuře, to jen někteří z nás se snaží býti světovými a IN.



jméno: Veronika Jelínková

[29.7.2011 – 14:43]

příspěvek na Severských listech

Tento příspěvek dle mého názoru na Severské listy nepatří. Bez ohledu na kvalitu (či pravdivost) textu se článek netýká Severu. Nebo ta jediná spojovací linka (Robert Novotný překládá např. z dánštiny) je dostatečným důvodem proč publikovat tenhle výplňový článek?



jméno: Michael Stanovský, šéfredaktor  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[30.7.2011 – 04:02]

Re: příspěvek na Severských listech

Proč by nepatřil? Nikde není řečeno, že se nemůžeme zmíňovat i o "neseverských tematech", a koneckonců i u severských ženská jmen se dá diskutovat o vhodnosti přechylování. Roberta Novotného jsem jsem se ptal na jeho názor, upozornil mě na svůj článek v Lidovkách.
Svého času jsem vedl dlouhou diskusi s jistou dámou z ústavu pro jazyk český, neb se vehementně zastávala přechylování včetně islandských ženských jmen končících na -dóttir. Doufám, že se teď už nezastává.
Viz též článek Pavla Vondřičky http://www.severskelisty.cz/jazyk/jazy0038.htm



jméno: Orava555  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[11.7.2011 – 14:45]

Nechapu...

...co chtel pan autor timto clankem rici. Po precteni mam pocit, ze nema tuseni, co je a co neni prechylovani prijmeni. Mozna si mysli, ze tim, ze smicha jablka, hrusky a jeste mnoho dalsich veci, a ke vsemu se "odborne" vyjadri, bude vypadat moudre. Tento clanek je ovsem spise smutnym prikladem toho, jak se to delat nema. Navic nechapu, proc jsem si tohle precetla zrovna na Severskych listech... davam za 5 a kdyby to slo, hodnoceni bude jeste horsi.



jméno: Michael Stanovský, šéfredaktor  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[11.7.2011 – 22:56]

Re: Nechapu...

Je to jen názor jednoho překladatele ze severských jazyků, který vyšel v Lidových novinách jako sobotní sloupek kulturní rubriky "Ztraceni v překladu". Máte-li zájem, mohu zprostředkovat kontakt na autora.



jméno: Kaihomielisyys  (autor příspěvku zadal svůj e-mail)

[9.7.2011 – 18:54]

No...

raději se nebudu vyjadřovat...musela bych být hodně sprostá..



Zobrazeno 6 diskusních příspěvků.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.564 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.116 sec. • www.severskelisty.cz • 54.159.30.26
file v.20180224.034610 • web last uploaded 20180225.035521
2017:271 • 2018:4