Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Až moc fajn ostrovy (Robert Novotný)

O poloze ostrova z dánského románu, který mám v současnost na stole, byste si mohli udělat docela dobrou představu, kdybyste si vzal k ruce mapu. V textu jsou jmenoval všechny okolní ostrovy, průliv Kattegat a také nejbližší místa na pevnině, tj. na Jutském poloostrově, kde sídlí úřady a instituce, pod něž ostrov ze správního hlediska spadá. Ale jej samotný na žádné mapě nenajdete, protože neexistuje. Román a jeho svět začínají tam, kde končí svět reálný.

Podezřelý je ostrov už svým názvem, jenž zní Finø: fin znamená pěkný, prima či fajn, ø je ostrov. Vypravěč románu se na něm narodil a nedostatek patriotismu se mu rozhodně vyčítat nedá: třeba o La Gomeře říká, že to je takový rádoby Finø mezi Kanárskými ostrovy.

Překladateli to ovšem působí jisté starosti. Když při práci narazí na existující ostrov, jako jsou – abychom neutíkali nikam daleko – rovněž dánské Langeland nebo Bornholm, bude jeho obecně užívané jméno respektovat a o žádný překlad („Dlouhá země“; „Ostrov Burgundů“) se pochopitelně pokoušet nebude. U smyšleného názvu, který v sobě úmyslně nese konkrétní, každému Dánovi zřejmý význam, už člověk bude váhat a přemýšlet. Kdyby se to dalo výstižně a rovnocenně přeložit jedním krátkým a šikovným slůvkem, dalo by se o tom uvažovat, ale z nekonečných spoust „Fajnových“ či „Pěkných“ ostrovů, které by se pak v textu vyrojily, by asi čtenářům brzy šla hlava kolem.

Další oříšek spočívá v českém tvarosloví a v pádových koncovkách. Úlevou sice je, že v češtině se Finø obejde bez skloňování, jako třeba menu nebo turné. Ale on může tak jako v angličtině (London Eye – Londýnské oko) fungovat i jako přídavné jméno, které se už skloňovat musí. „Finøský“, to by ale žádný výkvět jazykové krásy nebyl. Naštěstí se to vždy dá nějak opsat nebo v nejhorším nahradit adjektivy jako „místní“ či „ostrovní“.

Když na druhou stranu nějaké místo skutečně existuje, vůbec to ještě neznamená, že s tím potíže nebudou. V Kodani se nachází ulice Solitudevej, solitude je samota, vej je cesta či ulice. Nazvaná je podle venkovské usedlosti Solitudo, která tam stávala až do začátku 20. století. Svého času v ní sídlilo první zařízení v Dánsku, kde se očkovalo proti neštovicím, později se stala oblíbeným výletním místem. V dnešním Dánsku je tahle docela obyčejná ulice známá díky slavné písni En mandag i regnvejr paa Solitudevej neboli Jednou v pondělí za deště v ulici Na Samotě. Protagonistka v ní se smutkem v duši vzpomíná na nevěrníka, který ji tam v té nepohodě nechal stát a trávil zatím čas příjemně doma v suchu a teple ve společnosti jiné dámy. I tady je volba obtížná: buď překladatel musí do textu vsoukat nějaké lehce stravitelné a nedrhnoucí vysvětlení, anebo se teoreticky může vydat opačnou cestou a nahradit dánský originál třeba Jasnou zprávou od Olympiků. Dobou vzniku a stylem mají obě písně k sobě hodně daleko, ale tématem a náladou jsou si vlastně docela blízké.

Jen by si člověk musel vymyslet nějakou věrohodnou lež pro případ, že by se lidé i muzikanti sami divili, jak se proboha ti Dánové k té Jasné zprávě dostali.

Robert Novotný, psáno pro Lidové noviny,
rubrika Ztraceno v překladu, 19. listopadu 2011



foto Michael Stanovský

Překladatel Robert Novotný absolvoval filozofickou fakultu, obor dánština, švédština, němčina, a překládání se věnuje již od roku 1992. Z dánštiny přeložil dvě knihy povídek, několik románů a téměř 20 filmů. Nyní bude překládat monografii o významném dánském režisérovi Lars von Trierovi. V knize Petera Schepelerna, dánského filmového vědce, se i český čtenář bude moci seznámit s životem a dílem tohoto světově proslulého dánského filmaře.

Svoje sloupky Ztraceno v překladu publikuje v sobotní příloze Lidových novin.

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.252 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.491 sec. • www.severskelisty.cz • 54.224.2.123
file v.20180224.034610 • web last uploaded 20180705.040335
2017:325 • 2018:99