Do Čáslavi se vrátilo pět Gripenů nasazených na Islandu

JAS-39C Gripen s potiskem pro letošní NATO Tiger Meet
foto: kpt. Tomáš Maruščák, army.cz

Nepředvídatelné počasí na Islandu připravilo na den odletu
sněhovou nadílku, foto: kpt. Tomáš Maruščák, army.cz

JAS-39C Gripen směřující na vzletovou dráhu islandského
letiště, foto: kpt. Tomáš Maruščák, TID ÚU ASICIPPN,
mjr. Magda Dvořáková, KsV GŠ AČR, army.cz

Ve čtvrtek 4. prosince v 11.53 místního času (12.53 v ČR) opustila pětice letounů JAS-39 Gripen islandskou leteckou základnu Keflavík, na které působila v rámci Úkolového uskupení Armády ČR k obraně vzdušného prostoru státu NATO. Island totiž nedisponuje vlastními ozbrojenými silami. Po devíti týdnech odletěly zpět na 21. základnu taktického letectva v Čáslavi.

Pět minut před vzletem českých stíhačů opustil základnu Keflavík také italský tanker KC-767, který čeští piloti použili dvakrát během své cesty k dotankování za letu. „S italským KC-767 jsme se certifikovali před naším nasazením na Islandu. Přelety jak na Island, tak zpět do Čáslavi proběhly dle plánu bez jakýchkoliv problémů, “ uvedl major Michal Daněk, zástupce velitele úkolového uskupení pro operace.

Čeští stíhači střežili vzdušný prostor nad ostrovem a jeho teritoriálními vodami v rámci společného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Spolu s piloty na ostrov zamířilo i více než sedm desítek vojáků. Island nemá vlastní armádu a poblíž jeho vzdušného prostoru prý narůstají aktivity ruských vzdušných sil.

Původně pětitýdenní mise byla nakonec prodloužen téměř na dvojnásobek, prodloužení souviselo s ruskou anexí Krymu a situací na Ukrajině, jak v září uvedl ministr obrany Martin Stropnický.

O prodloužení pobytu požádala Českou republiku Severoatlantická aliance. Stropnický uvedl, že blízko islandského vzdušného prostoru docházelo ke zvýšené aktivitě ruských vzdušných sil.

Dříve se česká armáda podílela na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.

„Jejich úkoly spočívaly v ochraně vzdušného prostoru nad územím a teritoriálními vodami Islandu, přičemž naše letouny byly začleněny do integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO,“ uvedl pro Lidové noviny Rostislav Lukáš z čáslavské základny.

Zajímavostí také je, že stíhačky musejí při cestě na Island tankovat za letu palivo, pro což jsou stanovena pravidla, například dobrá viditelnost. Proto se například říjnový odlet na Island několikrát odkládal.

Generál Mikulenka jej doplnil: „Mise na Islandu měla svá specifika a svá prvenství. Poprvé piloti stíhacích letounů tankovali v rámci mise za letu. Poprvé bylo české stíhací letectvo nasazeno mimo  evropský kontinent, tři tisíce kilometrů od domovské základny. Příslušníci kontingentu plnili své úkoly v extrémních povětrnostních podmínkách. Vše bez zaváhání zvládli a potvrdili, že česká armáda je platným partnerem NATO a že se s ní dá počítat. Plně se také v misi osvědčily letouny JAS 39 Gripen.“

Fakta

Na Islandu bylo pět Gripenů. Vzdušný prostor ale střežily jen čtyři stíhačky, jedna byla záložní. Do mise se zapojilo přes 70 lidí.

První příslušníci s materiálem dorazili na leteckou základnu Keflavík 3. října 2014, další je následovali v pondělí 6. října. Stíhací letouny JAS 39 Gripen přilétly 10. října. Ve dnech 13. a 14. října nejprve probíhaly první certifikační lety. 15. října v 06.00 hodin pak zaujali příslušníci českého úkolového uskupení hotovostní systém v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO – NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System). O půlnoci ze 3. na 4. prosince byl hotovostní systém v rámci mise ASICIPPN ukončen. Úkol převezmou v příštím roce příslušníci amerického letectva.  

Zdroje: aktualne.cz, lidovky.cz, Radio Praha, army.cz, 5. prosince 2014