Gripeni pro českou armádu – hotovo?

Na stránkách severského výrobce najdeme
obrázky Gripenů i v kamufláži České armády

Na stránkách našich novin se v poslední době hodně hovořilo o tom zda a proč a za kolik a zda doopravdy musíme kupovat pro naší armádu zrovna britsko-švédské stíhačky JAS-39 Gripen. I na stránkách Severských listů jsme o tom párkrát psali.

Čím více bylo jasné, že tyto stoje naše vláda zakoupí, tím více se ozývalo kontroverzních názorů, jestli by nebylo rozumnější koupit nějaké starší stroje (ať již jen vývojově starší – nebo jen repasy) od Američanů, Francouzů či Němců, ozývaly se hlasy, zda se vůbec nějaké stíhačky potřebujeme. Také se daly číst názory o odborné způsobilosti lidí, kteří letouny vybírali, prý se nehodí do systému výzbroje a výstroje NATO.

Člověk musí být opravdu velký a nezaujatý odborník, aby se v těchto problémech orientoval. Dá se předpokládat, že takoví lidé o výběru rozhodovali a že politická rozhodnutí na úrovni vlády a parlamentu vezmou odborný rozbor v potaz.

V pohledu těchto faktů je rozhodnutí vlády a schválení Parlamentu o nákupu 24 stíhaček Gripen za 60 miliard korun vlastně velikou úlevou. Naši poslanci i ministři se mohou věnovat důležitějším věcem u kterých se dá předpokládat, že jim rozumějí přece jen více než vojenské doktríně NATO.

Fakta: Poslanecká sněmovna 9. května 2002 schválila návrh financování nákupu těcto nadzvukových letounů. Návrh počítá s tím, že ke splácení úvěrů na nákup strojů poslouží příjmy z privatizace.

Zákon ještě musí projednat Senát a poté podepsat prezident. Pokud k tomu dojde ještě do konce letošního června, kdy vyprší platnost nabídky výrobce letounů, získá česká armáda od britsko-švédského konzorcia BAe Systems/Saab 24 Gripenů včetně výzbroje za zhruba 60 miliard korun.

Pokud se nákup uskuteční podle plánů sociálních demokratů, první dvě stíhačky do Česka přiletí za dva roky – v říjnu 2004.

31. května 2002 – Senát dnes rozhodoval o nákupu stíhaček Gripen. Zákon o jejich nákupu neschválil. Údajně především proto, že by chtěl, aby o nákupu rozhodovala nová vláda a nový parlament. Rozhodovat o takovýchto věcech několik týdnů před volbami považuje za populistický předvolební krok, navíc finanční zatížení státního rozpočtu mnoha desítkami miliard korun by měl nést ten, kdo o tom rozhoduje, a ne třeba někdo jiný, kdo vzejde z voleb. Senátor Michael Žantovský hovořil v televizní "Jedenadvacítce" i o ostatních aspektech, požadavcích NATO na naši armádu a o plánované rekonstrukci armády, do níž, podle něj, nákup jakýchkoliv nadzvukových stíhaček nezapadá.
Zákon se tedy vrací zpět do Poslanecké sněmovny, která může rozhodnutí Senátu přehlasovat.

Letoun JAS-39 Gripen

výrobce: BAe Systems/Saab, britsko švédské konzorcium
maximální rychlost: 2128 km/hod
dolet ze zátěží 2000 kg: 700 km
délka: 14, 1 m
rozpětí: 8, 4 m
hmotnost prázdného letounu: 5, 6 tuny

ms, 31. května 2002