Francouzské stíhačky střeží Island

Francouzské stíhačky Mirage hlídají vzdušný prostor nad Islandem. V rámci mise NATO budou dva měsíce chránit ostrovní stát, který nemá vlastní letectvo ani armádu.

stíhačka Mirage 2000, foto archiv

„Francie do mise vyslala čtyři letouny Mirage 2000 a 110 svých vojáků, kteří tvoří pozemní personál. Letouny budou startovat ze základny v Keflavíku,“ informovala islandská vláda. Ostrov by měli francouzští letci střežit až do konce června.

Island žádné letectvo ani armádu nemá. Do NATO země přistoupila pod podmínkou, že nebude nucena budovat vojsko a přijímat cizí jednotky v době míru. V padesátých letech Island umožnil využívání letecké základny v Keflavíku a na ostrově dodnes působí obranné síly NATO. Ačkoliv Island nemá vlastní armádu, je všeobecně považován za váženého člena Severoatlantické aliance, a to především kvůli strategické geografické poloze. Tuto pozici si Island vydobyl především v dobách takzvané studené války.

Doposud ochranu vzdušného prostoru zajišťovaly Spojené státy, které měly na Islandu umístěno několik protiponorkových letounů a stíhaček. Severoatlantická aliance loni na žádost Islandu rozhodla, že se členské státy budou v hlídkování střídat. Cizí stíhací stroje nebudou však na ostrově stále, ale zhruba čtyřikrát do roka jen na několik týdnů. V mezidobí budou ochranu Islandu zajišťovat alianční radary a sledovací systémy.

Po francouzských letcích by měli v září vzdušný prostor nad Islandem střežit opět Američané.

Kromě Islandu zajišťuje NATO v rámci takzvaného „air policingu“ leteckou ochranu dalším pěti členským státům. Belgické a nizozemské vzdušné síly střeží Lucembursko, italské stíhačky pak Slovinsko.

Při ochraně trojlístku pobaltských republik – Litvy, Lotyška a Estonska – se střídají alianční země vždy po třech měsících již od dubna 2004. Z litevského letiště tak už startovaly belgické, dánské, britské, norské, nizozemské, německé, ale i polské a turecké stíhačky. Právě při ochraně Pobaltí by si měli připsat na konto účast v první zahraniční misi i čeští letci. Hlídkovat nad Pobaltím by měli s letouny Jas-39 Gripen už příští rok 2009.

Za poplachy mohou ruské bombardéry

Za pravidelné poplachy a ostré starty aliančních stíhaček v posledních měsících mohou ruské strategické bombardéry, které se pravidelně během cvičných letů pohybují velmi blízko členských států NATO – především Norska a Británie. Jen loni Británie zaznamenala nejméně 21 případů, kdy museli stíhači do vzduchu kvůli ruským letounům.

Přelety ruských bombardérů nad Tichým oceánem, Arktidou, Atlantikem, ale i Evropou nejsou v posledních měsících ničím novým. Rusko loni v létě obnovilo pravidelné lety svých strategických bombardérů mimo vlastní území. Po patnácti letech se tak vrací k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušilo v roce 1992.

Během loňského července a srpna musely norské a britské pohotovostní stíhačky několikrát vzlétnout k ruským bombardérům, které se přiblížily k území Norska a Británie. V říjnu se dva ruské strategické bombardéry Tu-160 během cvičného letu nečekaně přiblížily k místu zasedání ministrů obrany členských států NATO v nizozemském Noordwijku. Letos v únoru přelétly ruské bombardéry v Pacifiku nad americkou letadlovou lodí a její vlastní stíhačky je eskortovaly do bezpečné vzdálenosti.

iDnes.cz, 6. května 2008