foto www.budvar.cz
V roce 1996 podali Američané na Budvar žalobu s cílem dosáhnout jeho zákazu na finském trhu pod záminkou, že dochází ke zmatení. Anheuser-Busch tvrdí, že spotřebitelé zaměňují české pivo s její ochra ou známkou. Budvar namítá, že si tuto značku ve Finsku zaregistroval a chrání ji na základě mezinárodních pravidel geografického označení původu.
Finský nejvyšší soud, který se tím v poslední instanci ve Finsku zabýval, se dotázal ESD, jak vykládat v tomto případě ustanovení Dohody o právech duševního vlastnictví souvisejících s obchodem (TRIPS), podle níž se řídí členové Světové obchodní organizace, a také příslušné směrnice EU.
ESD sdělil, že pokud jsou spotřebitelé schopni zboží rozeznat, pak je oběma výrobcům, tedy českému i americkému, poskytována podle unijního práva nejvyšší ochrana. Je však na finském soudu, aby prokázal, že tomu tak skutečně je, tedy že nedochází ke zmatení.
„Jde o to, zda mohou spotřebitelé nakupovat obě značky v dobré víře. To musí zjistit finská strana,“ sdělil čtk jeden z mluvčích ESD. „Evropský soudní dvůr učinil tedy vlastně jen jeden krok v proceduře probíhající zásadně před finskými soudy, která bude pokračovat,“ dodal.
Soud v Helsinkách rozhodl, že Budějovický Budvar nesmí od příštího roku tuto značku používat na finském trhu. Soud zde rozhodl, že počínaje rokem 2001 nesmí Budějovický Budvar na finském trhu užívat označení Budweiser na etiketách, krabicích a také v reklamě. „Finský“ spor byl veden od roku 1996. To, že na místním trhu přišel Budvar o značku Budweiser, je chyba bývalého vedení společnosti, neboť označení Budweiser Budvar zde měl zaregistrováno již od roku 1962. V dobách státního monopolu ji však podnik zahraničního obchodu Koospol neužíval a práva na ni počátkem 80. let zanikla. A Američané šance využili.
Poté, co se česká strana obrátila na Evropský soudní dvůr (ESD), tento v listopadu roku 2004 nerozhodl ve sporu mezi Budějovickým Budvarem a americkou firmou Anheuser-Busch o používání názvu a ochranné známky Budweiser a Bud na území Finska. Lucemburský soudní dvůr po důkladné analýze dospěl k závěru, že je na finském soudu, aby dál zkoumal, zda značka Budvar, jež byla ve Finsku přihlášena dřív než ochranné známky amerického výrobce, uvádí spotřebitele do omylu nebo ne.
Dne 29. prosince 2005 vyhověl Nejvyšší soud v Helsinkách dovolání Budějovického Budvaru v plném rozsahu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje práva na používání ochranné známky „Budějovický Budvar“ a právo používat obchodní firmu „Budweiser Budvar, N.C.“ jako označení výrobce na etiketách a propagačních materiálech. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Anheuser-Busch navíc musí Budějovickému Budvaru zaplatit náhradu za soudní výlohy. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.
„Rozhodnutí potvrdilo naše historická práva ve Finsku. Vždy jsme dodržovali všechny finské právní normy, abychom zabránili zaměnitelnosti našich výrobků s konkurenčními a těší nás, že to uznal i finský Nejvyšší soud,“ komentovala rozsudek právnička Budějovického Budvaru Mgr. Helena Lejtnarová.
„Z obchodního hlediska je pro nás toto rozhodnutí významným úspěchem. Přispěje k právní jistotě a povede k dalšímu zvýšení našeho exportu. Finsko se v krátké době může stát jedním z 10 našich největších exportních trhů,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Pivo z Budějovického Budvaru je ve Finsku známé a populární. Do Finska je exportováno od roku 1994 a vývoz nebyl přerušen ani v období soudního procesu, přesto, že v té době měl Budějovický Budvar velmi ztíženou pozici. V roce 2005 se prodej Budějovického Budvaru ve Finsku zvýšil o více než 30 %. S velkým úspěchem byl v roce 2005 zahájen export černého ležáku. „Nyní máme všechny předpoklady tento trend udržet i v budoucnu. Teprve definitivní ukončení soudního sporu nám totiž naplno otevírá dveře k dodávkám piva do finských obchodních řetězců,“ doplňuje Ing. Boček.
Jméno pivovaru i piva se váže k místu jeho původu Českým Budějovicím. Budweis oficiální název města byl až v roce 1918 počeštěn na České Budějovice a je i dnes oficiálním překladem do cizích jazyků. Město České Budějovice už v minulosti vynikalo výrobou piva, které se k odlišení od výrobků pivovarů z jiných oblastí nazývalo Budweiser Bier (tedy pivo z Českých Budějovic). Označení výrobku místem původu logicky převzal i Český akciový pivovar, který navázal na tradici výroby budějovického piva. Pivovar od samého počátku na svých výrobcích používal různé pojmy s využitím slova Budweiser a v průběhu své obchodní či osti začal tato označení registrovat jako ochranné známky.
Podle Smlouvy o přistoupení mezi Českou republikou a EU bude označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo požívat ochrany zeměpisného označení, a to od 1. května 2004, data vstupu České republiky do EU.
Ochrana označení původu a zeměpisných označení se vztahuje na svou podstatou mimořádné výrobky a potraviny vyráběné v regionu či v určitém místě, od kterého odvozují svůj název. Kvalita a vlastnosti takového výrobku jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí, skladbou surovin a dovednostmi místních lidí.
Budějovický Budvar má rovněž registrováno zeměpisné označení pro pojmy Budějovické pivo, Budějovický Budvar, Bud, atd. ve 150 zemích světa, které zavedly registrační princip v souladu s multilaterální Lisabonskou dohodou.
Historie sporů o ochranné známky Budějovického Budvaru sahá až do začátku minulého století. Po desetiletí se snažili zástupci jednoho z velkých amerických pivovarů koupit od Budějovického Budvaru práva k jeho známkám, nejdříve jen pro území Spojených států, což se jim těsně před začátkem 2. světové války podařilo. Ve snaze získat ochranné známky Budějovického Budvaru pokračují zástupci amerického pivovaru dodnes.
ms, 6. ledna 2006
Zdroje: LN, čtk, www.svetpiva.cz, www.budvar.cz, www.czechworldnews.com
v Severských listech publikováno
Ležák z Budvaru míří do Švédska – 19. 3. 2007
Budvar ve Švédsku prohrál boj o svou značku – 18. 5. 2006
Budějovický Budvar ? významné vítězství ve Finsku – 6. 1. 2006
Budvar nesmí ve Finsku používat značku Budweiser – 29. 7. 2000
Pivní vlak do Švédska – 28. 3. 2008
Kaldi aneb islandské pivo na český způsob – 5. 10. 2006
Grónští Eskymáci vaří své pivo – 2. 8. 2006
Budějovický Budvar ? významné vítězství ve Finsku – 6. 1. 2006
V Helsinkách mají velký úspěch české hospody – 2. 6. 2005
V centru Helsinek bude otevřena další česká restaurace – 12. 2. 2005
Carlsberg chce koupit pivovar Holsten – 21. 1. 2004
Dánové, pivo a plechovky – 20. 1. 2003
Pivní festival ve Stockholmu – 18. 4. 2002
Pivní večer ve Stockholmu – 7. 12. 2000
Helsinky ? Od Hádanky k Milence – 1. 7. 2000
Stockholmský Festival českého točeného piva – 4. 4. 2000
Průměrná známka: 1,50 • hodnoceno: 4 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2023 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2023. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552