Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Finské národní parky, úvodem něco málo o Finsku

Finsko, jezero poblíž Rovaniemi, foto Michael Stanovský 1998
Finsko, jezero poblíž Rovaniemi, foto Michael Stanovský 1998
Jezera poblíž Rovaniemi, foto M. Stanovský

Finsko jsem navštívil již několikrát. Poprvé jako student, to bylo v sedmdesátých letech. Projeli jsme je tehdy od jihu na sever vlakem, když vlak skončil, tak stopem a autobusem. Dostali jsme se až k nádhernému jezeru Inari tři sta kilometrů za polární kruh. Bohužel, Finsko je tak rozsáhlé, že na osobní poznání jezerní krajiny z jedoucího rychlíku není čas.

Potom jsem Finsko projel několikrát na zájezdech s turisty. To už bylo lepší, ale náš cíl byl vždy někde jinde. Spěchali jsme k nejsevernějšímu bodu evropské pevniny, do Norska k Nordkappu a mysu Knivskjelodden. Finskou krajinu jsem poznal lépe a navštívil i nějaké rezervace. To stačilo k tomu, abych si tu zemi definitivně zamiloval, snad nejvíce ze všech severských států. Ale pořád tomu něco chybělo. Chtělo to proniknout do vnitrozemí, dále od silnic, dálnic, železnic, dále od civilizace, do nekonečných lesů, jezer, bažin a rezervací.

Finsko je v celém světě známo především jako země lesů a jezer. Těžko hledat jiný stát, kde je jezer tolik. Donedávna se geodeti nebyli schopni dohodnout, kolik těch jezer Finsko vlastně má. Tisíce malých jezírek je skryto ve špatně přístupných končinách severního Finska, takže se odhady pohybovaly mezi 35 až 60 tisíci jezery. Teprve družicové snímkování z roku 1987 ukázalo, jak hluboce jsou tato čísla podceněna. V současné době platí počet asi 190 000 jezer. Ale slyšel jsem i téměř dvojnásobný počet. Nejvíce jezer je ve Finské jezerní plošině. Většinou jsou v nadmořské výšce 76 až 78 m n.m. To je dáno působením skandinávského ledovce, který krajinu obrušoval jedním směrem a do jedné roviny. Proto je také většina jezer relativně mělká, má mnohonásobně vinutý, lalokovitý tvar pobřežní čáry a velké množství ostrůvků vystupujících nad hladinu. V místech, kde mají jezera mezi sebou větší výškový rozdíl, vznikají krátké řeky s prudším tokem a peřejemi. Nebo tam Finové staví přehrady. I ostatní řeky jsou většinou krátké, mají ale velké průtoky vody.

Na severu Finska mají jezera trochu jiný charakter. Jiné tváření krajiny je dáno také tím, že po konci doby ledové již nebyl Baltský štít tolik zatěžován a došlo k jeho zvedání. Také proto nejsou severní jezera odvodňována do Botnického zálivu Baltského moře, ale do Ladožského jezera nebo do Bílého moře.

Povrch Finska je značně nerovný, je plný různých pahorků, morénových valů, hřbetů, údolí a sníženin. Jejich relativní výška však zřídka přesahuje pár metrů či desítek metrů. Je to důsledek existence hornin s různou odolností proti zvětrávání, ale hlavně důsledek činnosti vnějších geologických sil během dob ledových. Větší výškové rozdíly jsou pouze v místech výskytu odolné horniny – křemenců. Například v Laponsku jsou známé pahorky – tunturi, na území národního parku Koli je také typický představitel křemencového valu. Zajímavým jevem jsou i eskery – vznikly v ledových dobách z materiálu spodní morény. Materiál byl unášen pod ledovcovým vodním tokem v dlouhém tunelu a posléze byl uložen na jeho dně. Po odtání ledovce vyčníval nad okolní povrch. Dnes eskery vytváří morénové valy dlouhé až několik desítek kilometrů nebo protáhlé jezerní ostrovy.

Michael Stanovský, 15. července 1998

v Severských listech publikováno

Související články – Expedice Napapiiri do národních parků Finska – červen/červenec 1998

Finské národní parky, úvodem něco málo o Finsku – 15. 7. 1998
Finské národní parky, vzhůru do Finska – 15. 7. 1998
Finské národní parky, Nuuksio – 15. 7. 1998
Finské národní parky, Helvetinjärvi – 15. 7. 1998
Finské národní parky, Pyhätunturi – 15. 7. 1998
Finské národní parky, Oulanka – 15. 7. 1998
Finské národní parky, Koli – 15. 7. 1998

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.535.039 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.433 sec. • www.severskelisty.cz • 18.232.125.29
file v.20200222.012318 • web last uploaded 20200222.042045
2017:237 • 2018:195 • 2019:160 • 2020:13