Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Sigrid Undsetová (1882–1949)


Sigrid Undsetová v knihovně se psem, foto archiv

Je to již více než 120 let, co se narodila nositelka Nobelovy ceny za literaturu, která mnohého z nás přivedla k lásce k Severu.

V listopadu roku 2002 měli členové Severské společnosti možnost vyslechnout zajímavou přednášku lektora norštiny na FF UK Thora Henrika Svevada o postavení žen v současné norské společnosti.

Připomenutí jednoho loňského výročí nás zavedlo proti proudu času na začátek 20. století. Loni totiž uplynulo 120 let od narození norské spisovatelky Sigrid Undsetové.

Pro bohatou literární činnost Sigrid Undsetové jsou příznačné dva tematické okruhy: norská historie období středověku a životní osudy žen – bohatých i chudých, výdělečně činných i uzavřených v kruhu rodinném. Undsetová nebyla feministkou, nešlo jí jen o postavení ženy ve společnosti, ale o poslání ženy v manželství a rodině. Realismus, s nímž přistupuje k vylíčení životních příběhů svých hrdinek, jen umocňuje jemná psychologická kresba ženských postav, které nejsou vždy úspěšnými bojovnicemi, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese.

Většina z děl Undsetové již v názvu prozrazuje zaměření na svět žen: Paní Marta Oulie, Příběh o Ljotovi a Vigdis, Jenny (román byl zfilmován), Moudré panny, Gymnadenia, Ida Elizabeth, Věrná manželka, Paní Hjeldová, Madame Dorthea. Ženskou problematiku najdeme i v dílech Jaro, Hořící keř, Bílé orchideje.

Úžasnou kombinací historické látky a výrazné ženské postavy je však trilogie Kristina Vavřincova, která v roce 1928 vynesla Undsetové Nobelovu cenu za literaturu. Následoval ještě další dvoudílný historický román Olaf Audunssøn. Zásluhou Sigrid Undsetové a těchto dvou románů se zvýšil zájem o historickou literaturu – a nejen v Norsku.

Sigrid Undsetová se narodila 20. května 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog. Byl to on, kdo v Sigrid vzbudil zájem o norskou historii. Zemřel, když jí bylo 12 let. Její matka, která zůstala sama se třemi dětmi, měla velké existenční problémy – proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let v kanceláři.

V roce 1907 publikovala svou prvotinu, novelu Paní Marta Oulie. V roce 1909 získala státní stipendium a odjela do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se v roce 1911 provdala. Měli tři děti, z nichž jedno, dcerka, bylo mentálně retardované. Zemřela jako dvacetiletá. Nejstaršího syna ztratila Undsetová v roce 1940. Padl v boji proti německým okupantům. Krátce poté odjela Undsetová do Spojených států, kde se aktivně zapojila do mírového hnutí, psala a přednášela. Nikoliv však z pacifistických pozic, ale aby připomněla světu svou norskou vlast obsazenou fašistickým Německem.

Po válce se Undsetová přestěhovala zpět do Norska. K literární tvorbě se však již nevrátila. Zemřela v Lillehammeru 10. června 1949.

Řada děl Undsetové byla přeložena do češtiny. Pro mnohé z nás, dříve narozené, byla vedle Ibsenových dramat prvním a nezapomenutelným setkáním s norskou literaturou.

Klára Kmochová, 8. prosince 2002

v Severských listech publikováno

Související články

Kristina Vavřincova na vlnách ČRo3 – Vltava – 10. 11. 2012
Miluše Juříčková – Cestami Sigrid Undsetové – 1. 6. 2006
Film Kristina Vavřincova (Kristin Lavransdatter)  – Německo / Norsko / Švédsko, 1995, režie Liv Ullmannová
Sigrid Undsetová (1882-1949) – 8. 12. 2002
Sigrid Undsetová: Kristina Vavřincova (v nové vazbě) – 15. 6. 1999
Juni Dahrová: Kristina (Vavřincova) podle Kristiny (Olsoniové) – 26. 5. 1999

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.505.335 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.491 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000438 • web last uploaded 20190901.041847
2017:295 • 2018:192 • 2019:171