Sigrid Undsetová (1882–1949)

Sigrid Undsetová v knihovně se psem, foto archiv

Je to již více než 120 let, co se narodila nositelka Nobelovy ceny za literaturu, která mnohého z nás přivedla k lásce k Severu.

V listopadu roku 2002 měli členové Severské společnosti možnost vyslechnout zajímavou přednášku lektora norštiny na FF UK Thora Henrika Svevada o postavení žen v současné norské společnosti.

Připomenutí jednoho loňského výročí nás zavedlo proti proudu času na začátek 20. století. Loni totiž uplynulo 120 let od narození norské spisovatelky Sigrid Undsetové.

Pro bohatou literární činnost Sigrid Undsetové jsou příznačné dva tematické okruhy: norská historie období středověku a životní osudy žen – bohatých i chudých, výdělečně činných i uzavřených v kruhu rodinném. Undsetová nebyla feministkou, nešlo jí jen o postavení ženy ve společnosti, ale o poslání ženy v manželství a rodině. Realismus, s nímž přistupuje k vylíčení životních příběhů svých hrdinek, jen umocňuje jemná psychologická kresba ženských postav, které nejsou vždy úspěšnými bojovnicemi, ale znají i hořkost porážky a hluboké deprese.

Většina z děl Undsetové již v názvu prozrazuje zaměření na svět žen: Paní Marta Oulie, Příběh o Ljotovi a Vigdis, Jenny (román byl zfilmován), Moudré panny, Gymnadenia, Ida Elizabeth, Věrná manželka, Paní Hjeldová, Madame Dorthea. Ženskou problematiku najdeme i v dílech Jaro, Hořící keř, Bílé orchideje.

Úžasnou kombinací historické látky a výrazné ženské postavy je však trilogie Kristina Vavřincova, která v roce 1928 vynesla Undsetové Nobelovu cenu za literaturu. Následoval ještě další dvoudílný historický román Olaf Audunssøn. Zásluhou Sigrid Undsetové a těchto dvou románů se zvýšil zájem o historickou literaturu – a nejen v Norsku.

Sigrid Undsetová se narodila 20. května 1882 v Dánsku. Její matka byla Dánka a otec věhlasný norský archeolog. Byl to on, kdo v Sigrid vzbudil zájem o norskou historii. Zemřel, když jí bylo 12 let. Její matka, která zůstala sama se třemi dětmi, měla velké existenční problémy – proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let v kanceláři.

V roce 1907 publikovala svou prvotinu, novelu Paní Marta Oulie. V roce 1909 získala státní stipendium a odjela do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se v roce 1911 provdala. Měli tři děti, z nichž jedno, dcerka, bylo mentálně retardované. Zemřela jako dvacetiletá. Nejstaršího syna ztratila Undsetová v roce 1940. Padl v boji proti německým okupantům. Krátce poté odjela Undsetová do Spojených států, kde se aktivně zapojila do mírového hnutí, psala a přednášela. Nikoliv však z pacifistických pozic, ale aby připomněla světu svou norskou vlast obsazenou fašistickým Německem.

Po válce se Undsetová přestěhovala zpět do Norska. K literární tvorbě se však již nevrátila. Zemřela v Lillehammeru 10. června 1949.

Řada děl Undsetové byla přeložena do češtiny. Pro mnohé z nás, dříve narozené, byla vedle Ibsenových dramat prvním a nezapomenutelným setkáním s norskou literaturou.

Klára Kmochová, 8. prosince 2002