Sigrid Undsetová: Kristina Vavřincova (v nové vazbě)

kresby Jiřího Říhy
jsou z obálek třídílné knihy Kristina Vařincova
kterou vydalo Lidové nakladatelství 1977

Přestože na právě skončeném mezinárodním knižní veletrhu Svět knihy '99 dominovala tvorba encyklopedií a ústřední zemí byla Francie, byla to událost významná i pro severskou literaturu. Z celkem 241 vystavovatelů bylo 39 ze zahraničí.

Tak jak bylo oznámeno při semináři, který předznamenal prezentaci Norské středověké kultury v Praze, byla na květnovém veletrhu Svět knihy '99 později představeno nakladatelstvím Aschehoug nové vydání světoznámého románu Kristina Vavřincova. Toto dílo je vrcholným dílem norské autorky Sigrid Undsetové, která byla za něj vyznamenána roku 1928 Nobelovou cenou.

Při příležitosti nového vydání knihy zavítal do Prahy osobně generální ředitel nakladatelství Aschehoug pan William Nygård.

Kristina Vavřincova

Díl I. – Věnec – Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. V prvním díle sleduje život a citový růst a bloudění zemanské dcerky z norských hor od dívčích let až do sňatku s okouzlujícím, ale neukázněným Erlendem. Pro tuto lásku se mladičká Kristina dovede vzepřít i milovanému otci, dovede těžce hřešit proti nejzákladnějším společenským a mravním zákonům. Nesmírně tím však trpí, tím více, že brzy pozná Erlendovu lehkovážnost a nespolehlivost. Jeho slabosti ji jen ještě víc k němu připoutávají. Ovšem její láska se tím mění – vyprchává z ní pocit štěstí a prohlubuje se o vědomí odpovědnosti za dva. Příběh je zasazen do barvitého prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě trolly a vílami. Avšak lidské typy Undsetové mají nadčasovou platnost – jsou to lidé s vášněmi a bolestmi dnešního člověka.

Díl II. – Paní z Husaby – Kristinin život se vyvzdorovaným sňatkem s krásným, ale lehkomyslným Erlendem Nikolaussønem změnil od základu. Z děvčete, vyrostlého v zapadlém horském údolí v klidu harmonické rodiny, stala se teď Kristina – paní na panském dvorci uprostřed otevřeného kraje při Nidarosu, středu tehdejšího duchovního i mocenského života. Ale Kristina přesto není šťastná. Trýzní se výčitkami jak hanebně se zachovala při svém zápasu o Erlenda k těm, kdo ji nejvíce milují. Třebaže svou pílí brzy změní zanedbané Husaby zase v kvetoucí hospodářství a vrátí Erlendovu rodovému sídlu jeho někejší čest, třebaže porodí Erlendovi sedm krásných synků a třebaže si všude získává úctu a přízeň – i láskyplné odpuštění rodičů, nedovede Erlendovi, zapomenout příkoři, které jí kdysi připravil. Dochází proto často mez nimi k nevůli i k odcizení. Avšak kdykoli je osud rozloučí nebo jakmile některému z nich hrozí neštěstí, oba zase cítí, že náleží neoddělitelně k sobě a nic na světě pro ně neznamená tolik jako jejich láska. A tak když Erlend svou neukázněností přijde o rodinné jmění i o moc a hrozí mu trest smrti, Kristinina hrdá a vzpurná láska se konečně přetaví v trvalou lásku smírnou a pokornou.

Díl III. – Kříž – V tomto díle je Kristina už zralou ženou. Vládne pevnou rukou statku Jorungsgårdu a celé rodině, neboť lehkomyslný a ve své ješitnosti dotčený Erlend tráví většinu času na lovech a zábavách. Kristinin bývalý snoubenec a Erlendův sok, Šimon, který dobrovolně ustoupil jejich lásce, si vezme Kristininu mladši sestru a v nejtěžších chvílích se projeví jako věrný a obětavý přítel. Spolu se svými přáteli zachrání Erlenda před katastrofou. Osudy hrdinů se však nezadržitelně naplňují.

Sigrid Undsetová

Sigrid Undsetová je jedna z největších skandinávských spisovatelek našeho století. Narodila se roku 1882, otec byl známý severský archeolog a měl na ni silný vliv. Své mládí prožila v Oslo, potom se roku 1912 provdala za malíře Svarstada a v témž roce přestoupila na katolicismus, který její tvorbu značně poznamenal. V roce 1940 za nacistické okupace musela opustit Norsko, žila v USA a všechny své síly v té době věnovala boji proti nacismu. Po osvobození se znovu vrátila domů do Norska, kde potom roku 1949 zemřela. Její nejznámější romány jsou: Jenny, Jaro, Olaf Audunsson, Gymnadenia, Hořící keř, Ida Alžběta, Věrná manželka, Madam Dorothea aj.