Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Kristina Vavřincova na vlnách ČRo3 – Vltava


Fotografie Sigrig Undsetové
zdobí ocas letadla společnosti Norvegian
foto Hans Olav Nyborg

Příběh tragické lásky v kraji trollů a víl.

„Porozumět Sigrid Undsetové není snadné. Byla to silná a samostatná žena. Dokázala stát na vlastních nohou, slušně vydělávala, byla výrazná, vystupovala v novinách, chtěla, aby ženy nebyly slabé a nesamostatné, ale zároveň při každé příležitosti připomínala, že hlavním posláním ženy je mateřství,“ říká v jednom rozhlasovém pořadu Kjersti Braanaas Moenová, průvodkyně domem slavné norské spisovatelky.

Dnes je dům Sigrid Undsetové na Bjerkebeku, pod skokanskými můstky z lillehammerských olympijských her roku 1994, zpřístupněn veřejnosti jako muzeum. Undsetové se sem přestěhovala v roce 1919. To už byla vdaná, se dvěma dětmi a v očekávání třetího.

Narodila se ale v Dánsku roku 1882. Její matka byla Dánka a otec norský archeolog Ingvald Undset. Právě on probudil v dceři zájem o norskou historii a četbu staroseverské literatury, ale poměrně brzy zemřel. Matka pak zůstala sama s dětmi a s existenčními starostmi. I proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice. Ovšem za svůj literární debut v roce 1907, novelu Paní Marta Oulie, obdržela stipendium do Říma, kde se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem. Následovala tajná svatba, pobyty v Londýně a Paříži. Měli tři děti, o postiženou dceru se Undsetová starala až do její smrti v devatenácti letech. Po nástupu fašismu se okamžitě postavila na stranu demokracie. V Německu byla proto zakázanou autorkou a po okupaci Norska roku 1940 musela emigrovat. Žila především v New Yorku, přednášela o norské kultuře a v rozhlasových vystoupeních poukazovala na demokratické tradice svého národa. V roce 1940 také ztratila svého nejstaršího syna, který padl v boji proti německým okupantům. Do Norska se po válce vrátila, ale už jako zlomená a vyčerpaná žena, zemřela roku 1949 v Lillehammeru.

Pro bohatou literární činnost Sigrid Undsetové jsou příznačné dva tematické okruhy: norská historie období středověku a životní osudy žen nejrůznějšího původu i postavení. Vrcholnou kombinací historické látky a výrazné ženské postavy je trilogie Kristina Vavřincova, která (spolu s románem Olav Audunsson) autorce zajistila v roce 1928 Nobelovu cenu za literaturu. A právě z této trilogie, která je příběhem velké tragické lásky a duchovní pouti zasazené do 14. století, je na rozhlasové Vltavě připravena další podvečerní četba na pokračování.

Vysílání četby Sigrid Undsetová – Kristina Vavřincova
od pondělí 12. listopadu 2012, ČRo 3 – Vltava, 18.30 hod.
v rámci Severského roku

Vladimíra Bezdíčková, ČRo3 – Vltava
in:Týdeník Rozhlas 46/2012, 6. listopadu 2012

v Severských listech publikováno

Související články

Kristina Vavřincova na vlnách ČRo3 – Vltava – 10. 11. 2012
Miluše Juříčková – Cestami Sigrid Undsetové – 1. 6. 2006
Film Kristina Vavřincova (Kristin Lavransdatter)  – Německo / Norsko / Švédsko, 1995, režie Liv Ullmannová
Sigrid Undsetová (1882-1949) – 8. 12. 2002
Sigrid Undsetová: Kristina Vavřincova (v nové vazbě) – 15. 6. 1999
Juni Dahrová: Kristina (Vavřincova) podle Kristiny (Olsoniové) – 26. 5. 1999

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.535.111 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.365 sec. • www.severskelisty.cz • 34.226.244.70
file v.20200222.011909 • web last uploaded 20200223.033049
2017:215 • 2018:141 • 2019:132 • 2020:12