Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Juni Dahrová: Kristina (Vavřincova) podle Kristiny (Olsoniové)





Součástí květnových dnů norského středověku v Praze představila norská dramatická umělkyně Juni Dahrová vybrané scény z dramatizace slavné trilogie Kristina Vavřincova (Kristin Lavransdatter), knize o lásce, nenávisti, lidské morálce a podstatě lidského bytí. Tato dramatizace je výsledkem režijního úsilí finské režisérky Kristiny Olsoniové, prvně uvedené v rámci kulturního programu XVII. zimních olympijských her v Lillehamru v roce 1994. Představení se konalo v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě ve dnech 18. až 20 května pod záštitou velvyslanectví Norského království v Praze a ve spolupráci se Správou Pražského hradu.

Literatura Sigrid Undsetové zkoumá v elementární rovině přítomnost a nepřítomnost spirituality v lidské duše. Sigrid Undsetová postavila Kristinou Vavřincovou literární památník na duchovní cestu lidstva. Největším úkolem bylo přenést čtenáře do středověku. Sigrid Undsetová rozumí lidskému a kulturnímu bohatství středověku, napjatému a dynamickému údobí v dějinách. Nadto připouští, že se historické souvislosti mění ale postavení lidské bytosti zůstává. Kristina Vavřincova je román o problémech, kterým člověk čelil ve středověku ale i dnes. Je to dílo, které má co říci Čechům a Norům, je to součást evropského kulturního i literárního dědictví.
   Mette Kongshemová, velvyslankyně Norského království v České republice

Divadelní představení jednoho herce provází diváka všemi třemi díly (Věnec, Paní z Husaby a Kříž) s důrazem na vývoj osobnosti hrdinky díla, na dvojznačnost lidského života pozemského a duchovních dimenzí. Sledujeme v něm ženskou osobnost od kolébky do hrobu. Bez ohledu na to, že děj je zasazen do středověkého Norska, hovoří bezprostředně k současnosti. Přes vzdálenost věků je portrét hrdinky díla Sigrid Undsetové tak autentický a psychologicky pravdivý, že v něm poznáváme svůj vlastní.

To, co na celém tomto díle a jeho významu současníka nejvíce přitahuje, je asi skutečnost, že osud Kristiny Vavřincové má duchovní rozměr, který naše doba postrádá – a který nám chybí. Kristinin konflikt vyplývající z upřednostňování vlastní vůle před vůlí Boží je velmi aktuálním problémem, je to konfliktem mezi etikou a životním údělem.

V inscenaci je zdůrazněn vzdor hrdinky vůči otci, což byla v tehdejší patriarchální, feudální a náboženské společnosti opovážlivost pro současníka téměř nepředstavitelná. Nicméně aspekt silné vůle jedince působí při její realizaci velmi protikladně, rozvratně. Kristina, která vyrůstala v bezpečí a zajištění své rodiny, dospěje v sebevědomou osobnost schopnou samostatných a svobodných rozhodnutí, které, samy o sobě zřejmě positivní, vedou ke špatným koncům, podvodu, vraždě, smutku a hanbě.

Cílem inscenace není Kristinu heroizovat, ale ukázat, jak se její (lidská) osobnost vyvíjí a dozrává. Druhá pouť Kristiny do Nidarosu (Trondheim) je určitý druh psychoanalýzy, ze které hrdinka "vytěží" důležité poznání sebe sama a nakonec oproštěna od "otroctví svého ega" koná nesobecky.

Kristina Vavřincova v podání Juni Dahrové režijně vedené Kristinou Olsoniovou byla strhující, zdařilou interpretací obsáhlého díla divadelními a hudebními prostředky a dalo vyniknout obsahu, ale hlavně významu a poselství díla Sigrid Undsetové.

Pavel Dobrovský, 19. května 1999


Sigrid Undsetová – Kristina Vavřincova

    hraje – Juni Dahrová
    režie – Kristina Olsoniová
    hudba, kontrabas – Arild Andersen
    saxofon – Tore Brunborg
    produkce – Juni Dahrová, Kristina Olsoniová, Aimée M. Harnesová
    visualisace – Aimée M. Harnesová
    světla – Stian Lindquist
    kostýmy – Else Lund, Ingvild Hovind
    fotografie – SCAN foto, Jan Greve a Tor Richardsen


Juni Dahrová

Absolventka norské akademie dramatických umění působí v Národním divadle v Bergenu od roku 1988. V tomto roce též založila vlastní společnost Visions. S cílem vyzdvihnout legendární ženské osobnosti vytvořila inscenaci "Jana z Arku – Pohled přes oheň" a Ibsenovu "Ženu – zavřete orla do klece", které představila v USA, Evropě i Asii. V roce 1993 obdržela v Los Angeles cenu divadelní kritiky za Ibsenovu "Ženu". Spolu se svou sestrou Evou natočila krátké filmy "Dolce Vita" a "troll".

Kristina Olsoniová

Švédsky mluvící Finka je absolventkou švédské akademie dramatických umění. V roce 1982 obdržela spolu s Martinem Kurténem cenu Harry Martisona. Pracuje v řadě finských a švédských divadel. V roce 1992 režírovala představení "Bitva o Lepanto" v norském Národním divadle. Spolupracuje s Juni Dahrovou a Aimée M. Harnesovou. Podílela se na dramatizaci novely H. Martinsona "Cesta do Klokrike" a pro divadlo zpracovala díla Märty Tikkanenoví a Evy Kilpisové.


v Severských listech publikováno

Související články

Kristina Vavřincova na vlnách ČRo3 – Vltava – 10. 11. 2012
Miluše Juříčková – Cestami Sigrid Undsetové – 1. 6. 2006
Film Kristina Vavřincova (Kristin Lavransdatter)  – Německo / Norsko / Švédsko, 1995, režie Liv Ullmannová
Sigrid Undsetová (1882-1949) – 8. 12. 2002
Sigrid Undsetová: Kristina Vavřincova (v nové vazbě) – 15. 6. 1999
Juni Dahrová: Kristina (Vavřincova) podle Kristiny (Olsoniové) – 26. 5. 1999

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.535.107 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.671 sec. • www.severskelisty.cz • 34.226.244.70
file v.20200222.011821 • web last uploaded 20200223.033049
2017:228 • 2018:151 • 2019:108 • 2020:3