Udílení Nobelových cen 2012

Slavnostní předávání cen ve Stockholmu, foto EPA

Nobelovu cenu za literaturu přebírá od švédského
krále Carla XVI Gustafa sedmapadesátiletý čínský
autor Mo Jen. foto Scanpix / Henrik Mongtomery

Pohled na švédskou královskou rodinu.
foto Scanpix / Henrik Mongtomery

Nobelova cena za mír 2012 připadla Evropské unii
foto J. Bjørge

Stockholm – Nobelovy ceny 2012

V Stockholmu a Oslu se 10. prosince 2012 konalo vyvrcholení Nobelových oslav: předání cen a slavnostní recepce pro laureáty a hosty. Devět cen bylo předáno v Stockholmu a cena za mír se podle Nobelovy závěti předává v Oslu. Akce se konají v den památky Alfreda Nobela, který zemřel 10. prosince 1896. Dnešní ceremonie je v pořadí stojedenáctá.

Švédský král Carl XVI. Gustaf předal letošních Npobbelovy ceny ve Stockholm Koncertní síni. Ceremonie se účastnilo více než 1500 vážených hostů. Laureáti i hosté měli smoking s bílou kravatou nebo motýlkem, ženy večerní šaty.

Francouz Serge Haroche a Američan David Wineland si odnesli letošní Nobelovu cenu za fyziku. Ocenění vědci pracují v oboru kvantové optiky a dokázali změřit kvantové efekty s minimálním přípustným narušením stavu měřených částic. Jejich postupy mají velký teoretický význam a budou mít i praktické využití.

Nobelova cena za chemii byla udělena dvojici amerických vědců – Robertu Lefkowitzovi a Brianu Kobilkovi za přelomové objevy v oblasti buněčné chemie, zejména za výzkum proteinových receptorů.

Nobelovu cenu za medicínu získali Brit John Gurdon a Japonec Šinja Jamanaka za výzkum kmenových buněk. Ukázali, že buňky v našem těle se mohou vrátit do svého dětství a stát se "někým jiným". Postup chtějí využít lékaři k náhradě postižených tkání a částí těla.

Letošní Nobelovu cenu za literaturu dostal sedmapadesátiletý čínský autor Mo Jen. Jeho knihy bývají označovány za čínskou obdobu děl Franze Kafky a Josepha Hellera.

Nobelovu cenu za ekonomii pak získali Američané Alvin Roth a Lloyd Shapley za teorii a praxi optimálního přiřazování a párování odlišných subjektů jako například studentů se školami, mužů s ženami jako životními partnerkami i dárců orgánů s pacienty.

Ceremonie se účastnila i celá královská rodina, královna Silvia měla lehce fialové šaty s vyšívanými rukávy, korunní princezna Victoria měla tentokrát světle zelené šaty. Její sestra princezna Madeleine pak světle šedé šaty bez ramínek.

Nobelova cena za mír se předávala v Oslu

Nobelovu cenu za mír letos získala Evropská unie. Za všechny členské státy ocenění převzali v pondělí dopoledne v Modrém sále radnice v norském Oslu představitelé unie – prezident Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Předseda Nobelova výboru Thorbjorn Jagland ve své více než dvacetiminutové řeči připomněl historii Evropské unie, její význam a zejména roli Francie a Německa v počátcích evropské integrace.

Slavnostního předání se již tradičně účastnil i norský král Harald a členové královské rodiny.

Ceremonii přihlížely dvě desítky evropských státníků, vedoucí představitelé ČR však mezi nimi nebyli. Stejně jako zástupci pěti dalších zemí EU pozvání nepřijali. Prezident Václav Klaus  v pondělí uvedl, že tato neúčast není významná, nestojí prý ani za diskusi. „Kdyby to nerozehrála média, tak by si toho v tom Oslu vůbec nikdo nevšiml. Nepovažuji to za významnou věc, která vůbec stojí za diskusi,“ řekl VáclavKlaus. Prezident Klaus, známý svými euroskeptickými názory, v říjnu označil udělení Nobelovy ceny za mír Evropské unii za tragický omyl. Ocenění podle něj má smysl, pokud se dává konkrétnímu člověku, nikoli byrokratické instituci.

V jistém smyslu tu však byli přítomni oba dosavadní čeští prezidenti – Václav Havel i Václav Klaus. Evropská unie převzala v Oslu letošní Nobelovu cenu za mír a první český prezident se virtuálně účastnil jako hrdina, druhý jako, řekněme, ďáblův advokát.

Václava Havla zmínil při přebírání Nobelovy ceny za mír José Manuel Barroso jako jednoho z inspirátorů evropské integrace. Havlova myšlenka o Evropě jako „vlasti vlastí“ je podle něj základem toho, proč Evropská unie nyní cenu dostává.

V jistém slova smyslu se tak první český prezident Nobelovy ceny za mír dočkal. Škoda jen, že Barrosovi neřekli, že Havel se nejmenuje Vaklaf, ale Václav.

zdroje: denní české, norské a švédské zpravodajství, 10. prosince 2012

Polovina Čechů nesouhlasí s udělením Nobelovy ceny míru EU

Polovina Čechů nesouhlasí s letošním udělením Nobelovy ceny míru Evropské unii. Nejradikálnějšími odpůrci jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, 62 procent z nich by tuto cenu EU nedalo. Většina Čechů si přesto myslí, že Česká republika měla být na předávání ceny v Norsku zastoupena. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. EU získala ocenění za své aktivity v oblasti šíření míru a demokracie v Evropě a za dlouhodobou roli při sjednocování kontinentu. S oceněním souhlasí jen 32 procent Čechů, 50 procent je proti, zbylí dotázaní uvedli, že „neví“ nebo že „je to nezajímá“. Odpůrci argumentují nejčastěji tím, že EU si cenu nezaslouží, protože nepracuje tak, jak by měla. Téměř čtvrtina lidí by také cenu udělovala spíše jednotlivcům než celku. Tento názor mají hlavně vysokoškoláci. Zastánci ocenění udělení ceny EU vidí klad unie zejména v aktivitách vedoucích k sjednocení kontinentu (20 procent) a v udržování míru v Evropě (26 procent).

Radio Praha 19. prosince 2012

---

Nobelovy ceny

Alfred Nobel, foto archiv

Nobelova cena se každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Uděluje se v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie nebo medicína, literatura, mír; dále se také uděluje Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, běžně označovaná jako „Nobelova cena za ekonomii“, která však není skutečnou Nobelovou cenou (viz níže).

Nobelova cena se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu.

Alfred Nobel ve své závěti napsal, že z jeho pozůstalosti mají být každoročně udělovány ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti:

Nobelovy ceny za fyziku a za chemii jsou udělovány švédskou Královskou akademií věd. Nobelova cena za fyziologii nebo medicínu je udělována institutem Karolinska. Cenu za literaturu uděluje Švédská akademie a Nobelova cena za mír je udělována komisí norského parlamentu.

Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii, pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobelova fondu, a nejedná se tedy o „Nobelovu cenu“. Přesto se uděluje společně s ostatními cenami. V roce 1968 však bylo rozhodnuto, že žádné další ceny „na památku Alfreda Nobela“ již zaváděny nebudou.

Kromě toto se ještě udělují tzv. alternativní Nobelovy ceny, správně Cenu za správný život (Right Livelihood Award); nadaci pro jejich udělení založil v roce 1980 švédsko-německý filantrop estonského původu Jakob Johann von Uexküll.

Od roku 1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti, ve Stockholmu; Nobelova cena za mír je ve stejný den předávána na ceremoniálu v Oslu. Jména držitelů cen jsou však zveřejněna předem; jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října.

zdroj Wikipedie