Bertha von Suttnerová rozená Kinská

Bertha von Suttnerová rozená Kinská, dcerou rakouského polního maršálka Kinského (red. opraveno). Narodila se roku 1843 v Praze. Otec zemřel před jejím narozením a zanechal rodinu v neutěšené finanční situaci. Dívka vyrůstala mezi chudou vídeňskou aristokracií. Studovala cizí jazyky, pro které měla velké nadání a psala romantické divadelní hry.

Roku 1875 získala místo v rodině baronky von Suttner, která měla 4 dcery. Setkala se s jediným synem v rodině Arthurem, a zamilovali se. Jejich lásce bránila Arthurova matka. Rodina Suttnerova nebyla v té době už bohatá a Arthur byl velmi oblíbený v bohatých rodinách, kde mohl najít výhodnou partii. Bertha byla nejen chudá, ale navíc o 7 let starší než Arthur. Na nátlak Arthurovy matky ukončila Bertha své zaměstnání vychovatelky. Baronka jí ukázala inzerát z novinové rubriky o volných místech.

Tak se Bertha stala sekretářkou Alfréda Nobela. Zaplatil jí cestu a hotel a pozval ji na oběd. Vyprávěl jí dlouho o politice, umění a filozofii a zjistil, že je velmi dobrou posluchačkou. Druhý den začala Bertha pracovat v jeho kanceláři. Nobel posílal mnoho příspěvků na humanitární organizace. Byl idealista a věřil v lepší svět. Bertu nová práce plně zaujala, nepřestávala však myslet na Arthura. Dostávala od něj denně dopisy a jeho sestry jí psaly, že je sám a trpí odloučeností od ní.

Jednoho dne, když byl Nobel v zahraničí, dostala od Arthura dopis s jedinou větou: “Nemohu být bez tebe”. Bertha zaplatila hotelové účty, nechala Nobelovi písemný vzkaz, že odchází a odjela prvním vlakem do Vídně. Po svatbě se manželé Suttnerovi odstěhovali na Kavkaz, kde Arthur přijal místo účetního a Bertha dávala hodiny klavíru a zpěvu. Nebyli bohatí, ale šťastní. V této době napsali společně šest románů, po velkém úspěchu se vrátili roku 1885 do Vídně a žili v paláci Suttnerů.

Bertha si dopisovala s Nobelem, kterého těšily její literární úspěchy. Setkal se s manžely Suttnerovými v Paříži, ukázal jim svoji laboratoř a vyprávěl o svých pokusech. Společně navštívili literární salon, kde Bertha poznala mnoho významných osobností a prvně slyšela o mírovém hnutí. Tyto myšlenky ji tak zaujaly, že roku 1891 založila v Rakousku mírovou společnost. Nobel jí poslal finanční příspěvek.

Začala psát protiválečné studie, hovořila s vojenskými lékaři, četla jejich reportáže. Výsledkem této práce byl román Odzbrojte! Odevzdala rukopis nakladateli, který publikoval její dřívější knihy, ale byla odmítnuta s tím, že by čtenáři byli šokováni. Román však vyšel jinde a znamenal pro Bertu velký úspěch. Brzy byl znám v mnoha zemích a přeložen do dvanácti jazyků. Ze všech ocenění si nejvíc vážila dopisu, který jí po přečtení knihy poslal Nobel.

Roku 1905 obdržela Bertha von Suttnerová Nobelovu cenu. Zemřela roku 1914 ve Vídni v předvečer války, které se tolik obávala.

PhDr. Božena Dlouhá, 27.4.1998

Bertha von Suttner se dostala
i na rakouské peníze.
Bankovka 1000 šilinků
z roku 1966 (lícová strana)

Mince 2 eura v rakouské mutaci
2002 (lícová strana).

Společnost Berty Suttnerové v Praze

9. června 2004 uplynulo 161 let od narození Berty von Suttnerové rozené Kinské. Narodila se v Praze a stala se i první ženou, příslušnicí našeho národa, která byla poctěna v roce 1905 Nobelovou cenou míru. Suttnerová zasvětila boji za mír celý svůj život. Jejího nejznámějšího románu Odzbrojte, který vyšel roku 1889, se doslova zmocnilo tehdejší mírové hnutí. Román oslovil široké vrstvy obyvatelstva především svojí jasnou argumentací proti militarismu, za odzbrojení a za řešení mezinárodních sporů jednáním, smírčími soudy a dohodami. Na našich stránkách si ji připomínáme i proto, že se významně zapsala do života Alfréda Nobela, kterému dělala sekretářku.

Berta se po svém sňatku s baronem Suttnerem vrátila do Rakouska a později tu založila Rakouskou společnost přátel míru, stala se spoluzakladatelkou pacifistického hnutí a také předsedkyní Mezinárodního byra. Přes velké úsilí se jí však nepodařilo vytvořit českou pobočku své mírové společnosti, i když se o to za své pražské návštěvy v roce 1895 velmi snažila. Představovala si, že by v ní mohli příslušníci české, německé i rakouské národnosti společně hájit myšlenky humanismu a mírového soužití mezi národy. Koncem 19. století, v době našeho národního obrození a v době, kdy spojovací myšlenku humanismu a míru překrývaly národnostní rozpory, to však bylo těžko realizovatelné.

Myšlenky Berty Suttnerové jsou v dnešní době, ve které se lidstvo může svými vlastními prostředky několikanásobně zničit, ještě aktuálnější. Dokazuje to existence mnoha mezinárodních organizací, které se na její myšlenkový odkaz odvolávají – některé z nich dokonce nesou i její jméno. V naší zemi, v místě svého rodiště, je Suttnerová bohužel prakticky neznámá. Změnit to chce Společnost Berty Suttnerové založená před dvěma lety. Náplní její činnosti je uchovávat a šířit myšlenkový odkaz Berty Suttnerové a předávat jej především nejmladší generaci. Společnost také spolupracuje s obdobnou organizací v Rakousku, jejímž předsedou je profesor Glawischnig – majitel zámku Harmannsdorfu, rodinného sídla Suttnerů, kde Berta dlouhá léta žila.

Společnost Berty Suttnerové navázala úzkou spolupráci s partnerskou školou ZŠ Novoborská na pražském Proseku. Od loňského školního roku tu probíhají projekty ovlivňované myšlenkami Berty Suttnerové, nad nimiž má tato společnost patronát. V roce 2002/03 byl realizován projekt na téma „Výchova k míru a nenásilí“, v letošním školním roce pak na téma „Češi, Moravané a Slezané Evropě“. Letošní projekt byl zaměřen na zlepšení povědomí žáků o evropském společenství ve všech souvislostech a měl současně posílit jejich hrdost na příslušnost k českému národu, který se stal členem této nadnárodní komunity. Vyvrcholením projektu byla výstava v rámci „Evropského týdne“ na škole a vydání almanachu nejlepších žákovských prací.

Myšlenky Berty Suttnerové, že všestranně vzdělaný člověk mluví mnoha jazyky, hodně cestuje, a tak poznává to nejlepší z ostatních národů, dávají prostor pro téma projektu na příští školní rok 2004/05. Bude se jmenovat „Evropa bez hranic“. ZŠ Novoborská chce vyzvat i školy v Rakousku a Německu nesoucí jméno Berty Suttnerové k partnerství a k spoluúčasti na projektu. Žáci si budou vyměňovat své zkušenosti, komunikovat v cizích jazycích a na závěr připraví putovní výstavu svých prací, která by se měla stát součástí květnových oslav k 100. výročí udělení Nobelovy ceny Bertě Suttnerové v Harmannsdorfu. V listopadu 2005 se pak výstava přesune do Prahy.

PhDr. Jana Hodurová, 30. května 2004