Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Ani ve Švédsku to nemají s EU jednoduché


foto Systembolaget

Laskavá, ale pevná ruka švédské vlády, pokud jde o ochranu švédských občanů před démonem Alkoholem po téměř sto letech zřejmě ochabne. Švédsko je pět let členem EU a tak se stále více přibližuje mravům obvyklým v Evropě. Jednou z významných a zdaleka ne jednoznačných změn je uvolnění státního monopolu na prodej alkoholu po roce 2003. Princip volného pohybu zboží mezi členskými státy totiž Švédsko nezadržitelně k tomu tlačí. V té souvislosti očekávaný zákaz nazývat náš oblíbený „jemný dámský likér na tři“ rumem je proti švédskému dilematu dětská bolístka.

Stávajícím systémem prodeje alkoholu ve Švédsku se vláda snaží přimět své občany ke změně zvyků při konzumaci alkoholu. Klimatické podmínky neumožňující pěstovat plody, ze kterých se dají produkovat „měkčí“ alkoholy, tmavá a dlouhá zima tvořící živnou půdu pro různé deprese, známé pořekadlo, že zakázané ovoce nejvíc chutná a snad i společenský řád přispívá k jiným zvykům konzumace alkoholu, než v převážném zbytku Evropy.

Jihoevropské národy, které alkohol požívají řekněme v jiném rytmu, ale i kvalitě a množství, řeší sice více případů poškození organismu dlouhodobým pitím, avšak nemusejí se tolik potýkat s problémy, které často způsobují jedinci pod vlivem alkoholu – násilím, nehodami, vraždami a sebevraždami, jako je tomu na Severu. Zatímco v jižní Evropě se popíjí téměř u každého jídla, Seveřané mají sklon pít jen o víkendech a při „zvláštních příležitostech“, zato do němoty. Jde o zvyk přinášející s sebou výše zmíněná rizika, a pro který politika přísné kontroly přetrvala desítky let. Možná že tento způsob konzumace je fenomén obecnější a netýká se jen evropského severu. Avšak právě z tohoto způsobu pití lihovin měly všechny švédské vlády největší strach. Proto také v obchodech Systembolaget, zřízených vládou k řízení spotřeby alkoholu v zemi naleznete relativně levně k mání výborná až špičková vína, „… na kterých Slunce hrálo…“ v Austrálii, Kalifornii, Novém Zélandě nebo Ohňové zemi, či jinde ve světě. Zatímco daň na líh je 200 %, tato i luxusní vína jsou zdaňována jen 27 – 45 %. Systembolaget, jakožto monopolní dovozce využívá při nákupu vín ve světě různých slev. Navíc pokud jde o víno, jeho prodavači mají za povinnost poradit zákazníkovi, jaké víno se hodí pro jakou příležitost či pokrm. Nesmí však povzbuzovat k nákupu více vína, než kolik zákazník zamýšlel.

Po osmdesáti letech jakési „řízené prohibice“ svádí oficiální statistiky k závěru, že se experiment vydařil. Švédové nyní vypijí desetinu vodky než před sto lety a spotřebují nejméně čistého alkoholu na jednoho obyvatele ze všech členských států Evropské unie. Ve statistice spotřeby je díky stávajícímu systému na posledním místě. To je jistě pravda pokud jde o oficiální údaje státního monopolu. Neuvádí se, kolik alkoholu se ve Švédsku opravdu spotřebuje, ať už podloudně dovezeného jednotlivci z jiných zemí a co horšího, kolik se spotřebuje alkoholu podomácku vyrobeného. Odhady ukazují, že reálně se ve Švédsku suma sumárum spotřebuje asi tolik alkoholu jako v Britanii.

Nikde na světě to pijáci nemají lehké, ale Švédsko to zejména dřív, snad byl pro Bakchovy následovníky přímo očistec. Silnější alkohol je k dostání jen ve státních obchodech Systembolaget. Těch je v každém větším městě několik a v celé zemi asi 400 a mají otevřeno ve všední dny, zpravidla od 10 do 18 hodin. V malých obcích jejich roli na státní zakázku suplují zelináři, kteří se v oficiální hantýrce nazývají „lokální agenti“ a těch je asi 580 v celém Švédsku. Do desáté hodiny ranní (kdy se před prodejnami tvoří „žíznivé“ fronty), večer a o víkendech lze zakoupit v samoobsluhách a u benzinových pump pouze „lehké pivo“, u nějž obsah alkoholu nesmí překročit 3,5 %.


foto Systembolaget

Typická prodejna Systembolagetu pak nejvíce ze všeho působí dojmem, jako by se majitel velkoskladu luxusních tekutin dal dohromady s protialkoholní léčebnou, založili společnou firmu a zákazníky se jali obsluhovat v bance. Stovky lahví se na spotřebitele usmívají z prosklených vitrín, zatímco na dřevěných stojanech lze najít publikace o škodlivosti nadměrného pití a rady, kde hledat pomoc v případě závislosti na alkoholu. Nicméně, zejména ve velkých městech zákazníci již nemusí přistupovat k přepážkám s pořadovými lístky a většinou s vyplněnými objednávkami. Prodejny Systembolaget se přebudovávají na samoobsluhy a nakupovat se dá i korespondenčně.

Vzhledem k tomu, že otevírací hodiny se zhruba kryjí s pracovní dobou, ponechává většina lidí nákup na páteční odpoledne a v poslední době ti šťastnější si to mohou dovolit někde i o sobotě. Přestože tvrdý alkohol je neúměrně drahý (0,7 l láhev druhé nejprodávanější vodky na světě – švédské Absolut – zde přijde na více než 200 švédských korun), dá se příhod víkendu spolehlivě poznat podle nekonečné front v Systembolaget. Piva je na skladě snad více značek než kusů, a to za celkem průměrnou cenu. A konečně laciné stolní víno anebo krabicové není téměř k nalezení, zatímco luxusních značek ze všech koutů planety jsou zde naopak tisíce a stojí často méně než ve zbytku Evropy.

Švédská společnost zůstává rozdělena v názoru, zda současný systém distribuce a prodeje alkoholu v souladu s požadavky EU zcela po roce 2003 zrušit, či jej alespoň v hrubých rysech zachovat. Zhruba polovina populace je pro první variantu, druhá, převážně ti dříve narození, pro druhou.

Odpůrci systému argumentují tím, že radikálně nízká spotřeba alkoholu ve Švédsku existuje pouze na papíře. Vládní zprávy chlubící se nejnižšími náklady na léčbu alkoholiků v EU mohou být také zavádějící.

Nejedna odborná publikace varuje, že společnost se s uvolněním bariér a následným snížením cen nebude umět vyrovnat a opět se vrhne do propasti nezřízeného pití. Autoři těchto zpráv však většinou vycházejí jen ze spekulací, protože se nemohou opřít o zkušenosti z praxe. Proti tomu může působit i pozitivní zjištění o vzrůstající sebekontrole Švédů, které vedlo k postupnému zavádění samoobslužného prodeje v Systembolaget.

Dokud se tedy zastánci a odpůrci liberalizace systému nesjednotí, bude nejméně do roku 2003 pokračovat současná kuriózní situace, kdy se různé staromilské organizace pohoršují nad možností volného prodeje alkoholu, zatímco jiné skupiny důchodců si notně přilepšují ke své penzi tím, že co mohou, přejíždějí dánskou hranici a vozí si plné kufry neprocleného pití.

Spotřeba alkoholu v zemích Evropské unie
(na jednoho obyvatele v litrech za rok 1998)

Země 

 lihoviny

 víno 

 pivo 

 čistý alkohol celkem

Lucembursko 

 1,7 

 70 

 111 

 13,3

Portugalsko 

 1,5 

 53 

 65 

 11,2

Francie 

 2,4 

 58 

 39 

 10,8

Irsko 

 1,8

 26 

 150

 10,8

Německo 

 2,0 

 23 

 127 

 10,6

Řecko 

 2,7

 36

 66

 10,1

Španělsko 

 2,5 

 36 

 66 

 10,1

Dánsko 

 1,1 

 29 

 105 

 9,5

Rakousko 

 1,4 

 30 

 108 

 9,2

Belgie 

 1,1

 25

 98

 8,9

Nizozemí 

 1,7 

 18 

 84 

 8,1

Itálie

 0,6

 52

 27

 7,7

Británie 

 1,3 

 14 

 99 

 7,5

Finsko 

 2,2 

 15 

 80 

 7,1

Švédsko 

 1,0 

 15 

 57 

 4,9

Pavel Dobrovský, 31. července 2001

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.350.033 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.695 sec. • www.severskelisty.cz • 54.224.17.157
file v.20180224.034617 • web last uploaded 20180705.040335
2017:312 • 2018:85