Vztah Švédů k alkoholu v soukromí i v politice

V roce 2001 prosákly švédským tiskem zprávy, že obyvatelé začali více popíjet alkohol. Jedna z novinářských spekulací to kladla za vinu razantnímu prodloužení prodejní doby v obchodech, kde se prodává všechen alkohol, mající obsah alkoholu nad 2,8 %. Doposud se v těchto specializovaných prodejnách, které spravuje státní monopolní podnik Systembolaget (SB), zavíralo definitivně v pátek večer, dnes – prý díky legislativnímu tlaku EU – je otevřeno i v sobotu. A v nedaleké budoucnosti má snad zazvonit umíráček i státnímu molochu, jenž jako doposud jediný od roku 1955 ovládá ve Švédsku obchod s alkoholem.

Abychom pochopili i my ze střední Evropy dosah opatření, které od 20. let minulého století korigovaly prodej alkoholu, musíme poněkud nahlédnout do švédské minulosti i současnosti. Poučná je ukázka z učebnice švédské literatury Texter & Tankar, která zachycuje s jistou nadsázkou Stockholm 18. století:

„Špinavé město se špatnou pověstí v Evropě. Všude jsou vidět prostitutky. Kořalka teče proudem.
V pálence se budeš koupat, zpívá Bellman. Jeden rozčilený polský kněz sedí ve své světničce a píše domů ze švédského hlavního města: „Požívání pálenky je rozšířeno do té míry, že dokonce ženy, dívky, ano i s dětmi zřídka nechají uplynout den, aniž by si vzali frťana…“

Můžeme vůbec spočítat vývěsní štíty hospod? Kryp-in, Tre Byttor, Tre Liljor, Bruna Dorren… Muž, který leží na dlážděném rozcestí, přebral mnohokrát svoji dávku alkoholu. Fíí, jaký smrad. Něco mumlá: Dej mi frťana… Pyšné město! Pyšné město?“

Dnes je vztah Švédů k alkoholu poněkud pruderní: většinou své pozitivní pocity vůči alkoholu cudně na veřejnosti skrývají. Švédská minulost má totiž výstražně vztyčený prst nad alkoholovým opojením a každého, kdo mu podlehne, ocejchuje nespolehlivostí a pohrozí mu vyhoštěním z lůna společnosti. A veřejné popíjení alkoholu je dnes přísně zakázáno.

Pravda, tulák alkoholik si poradí: uklidí se někam do průjezdu a v poklidu popíjí svoji dávku – světe div se – z igelitové tašky, která diskrétně halí ohnivou vodu v láhvi.

Stejně tak si poradí i vysoce postavený státní úředník. Není to tak dávno, kdy Švédsko sledovalo se zatajeným dechem případ jedné z čelních představitelek místní komunistické strany Gudrun Schymanová. Nejen že se otevřeně přiznala ke svému alkoholismu, ale dokonce i k pokusu o své léčení. Aféra propukla naplno, když vážená politička neudržela svoji vášeň na uzdě a na jakési recepci se v alkoholovém opojení chovala, mírně řečeno, velmi nevhodně. Novináři vše rozmázli a, opět se můžeš světe divit, o 2 %stouply preference místní komunistické strany. Zřejmě zareagovali utajení alkoholici, kteří dosud váhali, které straně věnovat svůj drahocenný hlas.

Normální pracující, pokud popíjejí alkohol, tak se švédskou disciplinovaností většinou jenom v pátek a v sobotu. Nákup alkoholových zásob v Systemetu (SB) je sám o sobě zážitkem. Tyto prodejny se podobají alkoholovým svatostánkům. Za sklem jsou v rozměrných vitrínách vystaveny kýžené lahve s lákavým obsahem. Všechny jsou pečlivě označeny popiskami. Můžete se dočíst o zemi původu, ročníku, kvalitě, chuti, odrůdě aj. Ostatní lahve, které už se sem nevešly, naleznete v přehledném katalogu na křídovém papíře a můžete si je objednat.

Zajímavější než láhve s alkoholem jsou však nakupující švédští občané. Oči zákazníků neklidně těkají ve snaze nestřetnout se s očima těch druhých. Jen nepotkat známého či přátele! Kdo totiž vstoupí do alkoholového hájemství, je jaksi podvědomě ocejchován. Popravdě řečeno se divím, že nevolí přestrojení… Hmatatelným důkazem stydlivého švédského přístupu k nakupování alkoholu je nezájem o igelitové tašky, patřící samozřejmě k nákupu, na nichž se skví velkými písmeny provedený nápis Systembolaget. Zákazníci je buď nechtějí vůbec, nebo je decentně zastrčí do předem připravené tašky se zcela jiným nápisem.

Pití alkoholu se v naprosté většině odehrává v přísném soukromí domova. V našem bezprostředním okolí poklidné vilové čtvrti jsme už zažili třicetičlennou párty mladých lidí, jejíž účastníci se celkem v tichosti rozptýlili v jednom středně velkém domku, o něco později jsme zase mohli sledovat bouřlivý fest několika mladých rebelů, kteří nám trávník ozdobili špagetami, lahvemi a plechovkami. Typické pro švédské sousedské vztahy je i to, že následujícího rána otec mladého teenagera (zřejmě ještě vyspávajícího opičku) pečlivě uklidil všechny odpadky.

A tak nevím, co nám přinese budoucnost bez kontroly a omezení prodeje alkoholu. Budou umět Švédové zacházet s nově nabytou svobodou? Nebo podlehnou lákavým pokušením démona jménem Alkohol a utopí v něm nejen svoje strasti, ale v konečném důsledku i svoje úspěchy?

Queen Čiči, Švédsko, Neviditelný pes, 14. února 2002