Havárie ruské atomové ponorky

12. srpna 2000 havarovala ruská atomová ponorka Kursk třídy Oskar II z dosud ne zcela jasných příčin. Stalo se tak asi 280 kilometrů od Murmansku. Ponorka klesla na dno v hloubce 108 metrů. Se vší pravděpodobností byl poškozen předek ponorky, kde je soustředěna většina posádky. Jak již je v ruských krajích zvykem, ne všichni zodpovědní si uvědomují, že již nežijí v době studené války. Tak byl vývoj celé katastrofy zahalen tajemným mlčení ruské strany a nepříliš ochotnou spoluprací s Norskem a Velkou Británií, které nabídli pomoc. Britská ponorka LR5 nebyla vůbec použita, norští hlubinní potápěči se k ponorce dostali až po více než 10 dnech, kdy jí nalezli zatopenou vodou a beze známky života. Ani jeden ze 118 námořníků nepřežil.

Někteří námořníci však mohli přežít pokud by ponorka měla záchrannou kapsli pro trosečníky. Ale je otázkou, zda by to bylo co platné, neboť při požáru ponorky Komsomolec před 11 lety se ukázalo, že kapsli neumí nikdo ovládat.

V pondělí 28. srpna ruský prezident Vladimír Putin oficiálně poděkoval Norsku za pomoc. Oznámila to Putinova tisková služba s tím, že prezident vyjádřil poděkování telefonicky norskému premiérovi Jensi Stoltenbergovi. Dále prý dal Putin najevo, že by chtěl s Norskem uzavřít smlouvu o spolupráci při záchranných akcích v Barentsově moři.

Ponorky třídy Oskar II patří do třídy útočných ponorek, jsou kromě min a torpéd vyzbrojeny i 24 balistickými střelami schopnými nést jaderné hlavice. Havarovaná ponorkaKursk pravděpodobně byla na rutinní cvičné plavbě a jaderné nálože nenesla. Také její reaktory byly po havárii automaticky utlumeny, podle norských záchranářů nedošlo k úniku radioaktivity.

Jak dnes oznámila agentura Interfax s odvoláním na jednoho z členů komise, která vyšetřuje příčiny havárie, ponorka Kursk měla vyzkoušet nový typ zbraní. Vztahovalo se na ní tedy státní tajemství. Tato informace možná trochu osvětluje záhadné chování a tajemné mlčení zodpovědných činitelů.

ms podle denního tisku a zpravodajství tiskových agentur 28. srpna 2000, foto archiv

Co se vlastně stalo

Z dosud neznámých příčin došlo 12.srpna 2000 k havárii, která vedla k vážnému poškození přídě a potopení ponorky do hloubky 108 metrů. Z dostupných informací se zdá být příčinou potopení Kursku exploze ve zbrojní sekci ponorky během cvičení. Explozi potvrzují i dvě americké ponorky, které se tou dobou zdržovaly v blízkosti ponorky Kursk i norská seizmologická stanice Norsar.

S největší pravděpodobností došlo k výbuchu bojové hlavice torpéda nebo protilodní střely v torpédometu, který roztrhl tlakový plášť na přídi ponorky. Katastrofální účinky výbuchu, který fatálně poškodil trup ponorky, jinak konstruovaný tak aby vydržel i výbuch běžného torpéda mají na svědomí asi nová torpéda, kterými byl Kursk v roce 1988 vyzbrojen. Starší torpéda, kterými byly ponorky třídy Oskar původně vyzbrojeny, byly poháněny elektrickou energií z baterií obsahující stříbro a odpalovány byly pomocí stlačeného vzduchu. Nová torpéda jsou poháněná tekutým palivem, který byl zavrhnut už v osmdesátých letech mimo jiné pro jeho velkou výbušnost. Ruské námořnictvo nebylo s novými torpédy spokojeno, ale z důvodu nižší ceny bylo donuceno je používat. K výbuchu mohlo dojít poté co ponorka kvůli navigační chybě narazila na dno moře nebo při pokusu odpálit torpédo. To explodovalo v torpédometu, který je umístěn mezi vnitřním a vnějším trupem ponorky a roztrhnulo vnější plášť Kursku od přídě až k věži.

Další příčinou havárie by mohla být i srážka s jinou ponorkou. V oblasti manévrů ruského vojenského námořnictva se zdržovaly dvě americké ponorky. Washington sice popírá, že by se ke Kursku přiblížily, ale souhlas s inspekcí těchto ponorek ruským činitelům neudělil. Týdeník Versija-Sověršenno sekretno dokonce uveřejnil satelitní snímky norské a britské námořní základny zachycující ponorku v opravě s tvrzením, že mohla hrát roli v havárii Kursku.

Podle jiné zprávy deníku Berliner Zeitung z počátku září měl být Kursk potopen protiponorkovou raketou Granit s novým typem hlavice vypálenou z křižníku Petr Veliký. K tomuto závěru prý dospěla vyšetřovací komise, kterou řídil sám šéf FSB Nikolaj Patrušev. Podle její zprávy raketa rozrážela vodu do vzdálenosti 20 km od lodi a pak na palubě křižníku zaznamenali výbuch ponorky, po němž následoval další. Ruské námořnictvo však tuto zprávu deníku Berliner Zeitung, který se odvolává na Federální bezpečnostní službu (FSB) popřelo. Podle mluvčího ruského vojenského námořnictva Igora Dygalova je taková nehoda v průběhu cvičení vyloučená, protože povrchové lodě a ponorky operují v přesně vymezených výcvikových zónách a během cvičení se prý nikdy nepoužívá ani ostrá munice.

Příčinou výbuchu mohl být i střet s minou z druhé světové války nebo havárie v prvním torpédovém úseku, který měl za následek vnitřní výbuch…

text a mapa převzaty z uboat.cz

Lži a pravda o osudu ponorky Kursk

Havárie ponorky

Ruské námořnictvo v pondělí 14. srpna oznámilo, že ponorka Kursk přistála v neděli na dně Barentsova moře kvůli technické závadě. Ponorka podle představitelů námořnictva není poškozena a dovnitř nevnikla voda. Posádka údajně zastavila jaderný reaktor ponorky. Ve skutečnosti k havárii došlo již v sobotu 13. srpna. Na palubě došlo k výbuchu, ponorka se naplnila vodou a začala se potápět. Až v sobotu 20. srpna přiznali představitelé námořnictva, že ponorka utrpěla rozsáhlé poškození. Jaderný reaktor zastavily automatické bezpečnostní systémy.

Kontakt s posádkou

Mluvčí námořnictva Igor Dygalo v pondělí 14. srpna tvrdil, že záchranáři jsou s posádkou v rádiovém spojení. Podle úterního vyjádření zástupce velitele námořnictva posádka neustále komunikuje se záchranáři klepáním do pláště ponorky. Ve skutečnosti od potopení ponorky nebyl s posádkou nikdo v rádiovém spojení. Poslední signál zaznamenali záchranáři v pondělí 14. srpna. Podle ministra obrany Sergejeva klepala posádka na plášť ponorky signál „SOS, voda“.

Životy posádky

Mluvčí Dygalo v pondělí oznámil, že dle signálů z paluby jsou všichni členové posádky naživu. Naděje na jejich záchranu je podle něj veliká. Úřady dementují spekulace o smrti posádky. Ve skutečnosti většina posádky zahynula do několika minut po havárii. Prezident Putin v pátek řekl, že již od prvního dne věděl, že pravděpodobnost přežití členů posádky je „velice malá“. Představitelé námořnictva oznámili až v sobotu, že havárii s největší pravděpodobností nikdo nepřežil.

Záchranná operace

Podle úřadů spustili záchranáři k ponorce v pondělí potápěčský zvon a dodávají posádce kyslík a elektřinu. Práci ztěžuje počasí a proudění vody. Prezident Putin v pátek oznámil, že ani zahraniční týmy by kvůli počasí neměly naději na úspěch. Vicepremiér Klebanov v neděli prohlásil, že norští potápěči nemohou otevřít vstupní poklop ponorky kvůli jeho velkému poškození. V pondělí nebyly podniknuty žádné kroky k záchraně posádky. Záchranáři pouze filmovali místo havárie. Rusko v současné době nedisponuje týmem hloubkových potápěčů ani vybavením, které mu nabídly USA a Británie. Západní odborníci tvrdí, že počasí ani proudění vody nemá na fungování podmořského vybavení vliv. Norští potápěči otevřeli vstupní poklop ponorky za 25 minut.

rh, LN, 23. srpna 2000