Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Zkáza Kursku – seismická pozorování


Přibližná poloha zaznamenané seismické události
(pravděpodobně výbuchu na palubě ponorky).

Záznam seismické události v Barentsově moři 12.8.2000
tři různé seismické stanice (Špicberky, Finnmarka, Hodmarka)

Záznam dvou událostí v Barentsově moři 12.8.2000
seismická stanice ve Finnmarce v severním Norsku
Copyright © 2000. Orfeus. All rights reserved

Do pátrání zasáhli seismologové z britské laboratoře Blacknest v Berkshire. Ti monitorují testy jaderných zbraní po celém světě. Přestože jsou zaměřeni na velké exploze, zaregistrovali i tu, která potopila Kursk. Ta ostatně nebyla malá, odpovídala výbuchu 1-2 tun TNT nebo zemětřesení o síle 3,5 stupně Richterovy stupnice. Šlo zřejmě o výbuch torpéd na Kursku. Kromě této hlavní exploze byl však zaznamenán ještě jeden menší výbuch, k němuž došlo ve stejném místě o 2 minuty a 15 sekund dříve. Byl 100x slabší, 1,5 stupně Richterovy stupnice.

Tento výbuch byl dlouho záhadou. Svým průběhem je totiž velmi podobný tomu druhému. Odborníci dovedou z jeho charakteru poznat, jaký typ události ho způsobil. Průběh neodpovídá srážce dvou plavidel, jedná se zřejmě o podmořskou explozi. Nedařilo se však vysvětlit, co mohlo na Kursku vybuchnout. Reaktor? Raketa? Jedno torpédo? Cokoli z toho by způsobilo větší výbuch. (Ovšem kdo ví, co tam ještě bylo ve výzbroji!)

Nový směr bádání naznačila havárie, k níž došlo na britské ponorce Sidon v Portlandu 16. června 1955. Na ní explodoval peroxid vodíku, používaný jako okysličovadlo do motorů torpéd. Ačkoli je za normálních okolností neškodný a nehořlavý, v tomto případě explodoval s takovou silou, že otevřel poklop a ponorka se potopila, přestože samotná hlavice torpéda nevybuchla. Většinu posádky se podařilo zachránit, přesto zahynulo 13 lidí. Při vyšetřování se přišlo na to, že došlo k poškození nerezového potrubí vedoucího peroxid. Zpráva však nedovedla vysvětlit, jak k tomu došlo. Poté bylo ve většině zemí upuštěno od používání peroxidu vodíku v torpédech, byl nahrazen jinými okysličovadly. Ruské námořnictvo ho však používá dodnes. Stejná torpéda jako na Kursku se používají 25 let, aniž by došlo k podobné nehodě.

Při pátrání po příčině havárie Kursku se pozornost opět zaměřila i na havárii Sidonu. Pokud se peroxid vodíku přehřeje a odpaří, může poškodit potrubí. Poté může reagovat s některými kovy, např. s mědí či mosazí. Zbývá však vysvětlit příčinu přehřátí. Jednou z možností je, že byl motor omylem nastartován dříve, než bylo torpédo vypuštěno do vody. Není stavěn na provoz ve vzduchu.

K podobné chybě mohlo dojít na Kursku. Je známo, že ráno v den havárie se připravovalo zkušební vypuštění torpéda. Pokud došlo k nastartování motoru uvnitř ponorky, lodní šroub torpéda, nezatížený ve vodě, se mohl dostat do vysokých otáček, při nichž došlo k poškození potrubí s peroxidem. Jeho přehřátím se uvolňoval kyslík. Pokud se dostal do styku s palivem torpéda, mohl způsobit požár. Ten pak vedl k explozi torpédových hlavic.

Jak by bylo možno potvrdit tuto hypotézu? Především vyzvednutím přední části ponorky. Právě tu však Rusové chtějí nechat na dně. Snad by to stálo za to aspoň proto, aby se v případě potvrzení předešlo podobné havárii na jiných ponorkách.

Podle pořadu Horizont, vysílaného BBC2 dne 8. srpna 2001 ve 21.00 hodin
zpracoval Mirko Navara, Neviditelný pes

Důvod k hrdosti

V Barentsově moři vrcholí přípravy k vytažení ruské jaderné ponorky Kursk, která tam před rokem ztroskotala. Škoda, že se tak málo mluví a píše, že drapáky, na kterých bude kolos při vyzdvihování viset, jsou výrobek moravské firmy HK Konstrukce ve Sviadnové u Frýdku-Místku. Drapáky firma vyrábí v zakázce holandské firmy Huisman BV. To je obrovská důvěra ve schopnosti této moravské firmy – snad žádné jeřábové zařízení na světě nebylo cílem takové soustředěné pozornosti, jako budou drapáky při vyzvedávání Kursku – před očima celého světa. Bylo by dobře, aby svět věděl, že se v České republice vyrábějí takové high-tech výrobky. Že umíme dávat góly v hokeji je pěkné, ale to že dovedeme podat vrcholné výkony ve výrobě je lepší.

Neviditelný pes 17. července 2001

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,83   hodnoceno: 6 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.526.198 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.456 sec. • www.severskelisty.cz • 34.204.200.74
file v.20190115.000528 • web last uploaded 20200113.044503
2017:185 • 2018:128 • 2019:150 • 2020:6