Islandský Grímsvötn opět v akci

Ledovec Vatnajökull překrývá sopky Bárðarbungu a Grímsvötn.
V minulých letech se puklinovou erupcí naplnilo
jezero Grímsvötn pod ledovcem. Po tzv. jökulhlaupu
(„prasknutí“ ledovce) nastala povodeň, která poničila silnici.
repro answersingenesis.org

Islandský vulkán Grímsvötn, který se na počátku listopadu 2004 probudil k životu, ztrpčil život nejen obyvatelům ostrovní země, ale i občanům jiných evropských států. Popílek vzniklý v průběhu erupcí totiž dopadl na území Norska, Švédska a Finska. Kvůli hustému mraku kouře byly navíc zrušeny některé turistické lety nad Islandem. Seizmologové zaznamenali v okolí Grímsvötnu otřesy půdy v dostatečném předstihu před tím, než sopka začala chrlit lávu. Proto mohli včas varovat veřejnost. Vulkán se naštěstí nachází v neobydlené oblasti a podle expertů je nepravděpodobné, že by erupce ohrozila životy lidí na ostrově.

Přesto měla aktivita sopky jisté následky. Islandští farmáři museli zahnat své ovce z luk, kde se zvířata obvykle pasou, do hospodářských stavení. Půda se totiž pokryla nejen popílkem, ale i ostrými úlomky, které připomínaly sklo. Střepiny pocházejí ze sopečné erupce. Jak napsala BBC, vulkán je vystřeloval až do výšky dvanácti tisíc metrů.

Grímsvötn patří společně se sopkami Heklou a Katlou k největším vulkánům na Islandu, který leží na jednom tektonickém zlomu, proto jsou zde také nejvíc činné sopky. Grímsvötn se nachází v oblasti největšího islandského (i evropského) ledovce Vatnajökull, jeho erupce je vždy doprovázena enormním táním ledu a sněhu, a proto páchá největší škody. Naposledy zahrozil před šesti lety, tehdy ovšem nenapáchal žádné podstatné škody. Zato v roce 1993 a 1995 způsobil poměrně rozsáhlé záplavy. I když je v místech prakticky liduprázdných, záplavy způsobily velké škody na silnici a mostech.

Podle expertů má aktivitu Grímsvötnu na svědomí jezero, které leží nad ním. Voda udržuje za normálních okolností vulkán v klidu díky tlaku, jejž na něj vyvíjí. Jezero teď ale začalo vysychat, a umožnilo tak magmatu vyhřeznout na povrch. Odborníci proces přirovnali k ději, který nastane, když se z Papinova hrnce zvedne poklička.

Současné islandské sopečné erupce, ač se to může zdát divné, jsou velmi mírné, například v druhé polovině 18. století působily islandské sopky výrazně větší škody. Zdevastovaly skoro čtvrtinu ostrova a sopečný popel, který se dostal do atmosféry, zakryl slunce na několik let.

podle LN (Tereza Palečková) a BBC, 6. 11. 2004