foto Ragnar Axelsson
foto Ragnar Axelsson
foto Ragnar Axelsson
foto Landhelgisgaeslan
foto Thorkell Thorkelsson
foto Pétur Gunnarsson
foto Ragnar Axelsson
Vatnajökull – "Vodní ledovec" leží na vrchovině jihovýchodu a má rozlohu 8 300 km². Západní polovina leží na aktivní vulkanické zóně, jížní si v horách prořezala mnohá údolí. Pod ledem jsou 4 aktivní vulkány včetně Bardarbunga (2000 m.n.m.) a Grímsvötn (1719 m.n.m.) Díky geotermální oblasti dochází k tání, tvoří se glaciální řeka s průtokem 3-800 m³/s. Celkem z této oblasti odchází 40 000 m³/s. Led je silný 300-500 m, ale na mnoha místech i 600-700 m, max. 900 m. Celková výměra ledu je 4000 km³. Tedy za normální situace. I krátký, několikahodinový výstup na ledovec má svoje kouzlo. Pocit vratkosti na kluzkém ledě okoření nádechem dobrodružství přeskakování ledovcových puklin. Rozlehlé, polétavým lávovým prachem zčernalé pláně ukrývají podledovcové potoky, které lze vytušit pouze podle dunivého hukotu. Na začátku října se v subglaciální (podledovcové) oblasti rozmohla silná vulkanická aktivita. Odborníci na ledovce – glaciologové upozorňují na nebezpečí "ledovcového bouření" (naplnění kaldery a následného prudkého tání a vzestupu síly destrukční schopnosti vodního proudu tavné vody). Kaldera sopky Grímsvötn přetekla roztavenou vodou z ledu a prořezala si 10 km dlouhý kaňon. Sloup popela se dostal do výše 10 kilometrů nad povrch ledovce.
Led a oheň, dva nesmiřitelní nepřátelé se spolu pustili do nelítostného zápasu. Jokullhaup, jak se islandsky nazývá ono "ledovcové bouření" vyrcholil v noci 5. 11. 1996. Celkem 45 000 m³ proteklo každou sekundu. Průtok vody během erupce byl největším zaznamenaným za posledních 60 let. V poledne se množství snížilo na 15000 m³/s. Odhadované škody způsobené proudem jsou okolo 1 milionů US$. Stržen byl most přes řeku Skeidará. Most, který se svojí délkou 900 m byl dokončen roku… a byl součástí jediné komunikace na jižní straně ostrova, která vedla až do hlavního města. Tavná voda poškodila komunikace, ochromila v této oblasti dopravní spojení, ale zároveň donesla do pobřežních vod nové živiny, takže se to pravděpodobně příznivě projeví na zvýšení rybí populace v této oblasti.
Pod dvouletém období klidu se znovu probudila k životu sopka Grímsvötn pod ledovcem Vatnajökull na Islandu. Z jejího jícnu stoupá podle islandského rozhlasu mohutný sloup plynu, popela a vodní páry až do výše 15 kilometrů. V souvislosti s obnovenou sopečnou aktivitou dochází k tání 450 metrů silného ledovce nad vulkánem i dalších menších zaledněných oblastí v jeho okolí.
Experti reykjavíckého Vulkanologického institutu, kteří v pátek z vrtulníku zkoumali místo sopečné erupce, předpokládají, že intenzivní sopečná aktivita bude trvat ještě asi týden a že obrovský objem vody z roztáté části ledovce odteče do jezera pod ledovcem. Vyvstávají proto obavy ze záplav. Sloup plynu, popele a páry nad sopkou je možno vidět ještě ve 200 kilometrů vzdáleném Reykjavíku. Musela být změněna trasa některých leteckých linek. První erupci údajně předcházelo několik menších zemětřesení.
Odborníci se prozatím nedokáží shodnout na příčině. Poslední erupci Grímsvötnu v září 1996 označili experti za jednu z největších v tomto století. Grímsvötn je nejaktivnějším islandským vulkánem. Při posledním výbuchu před více než dvěma lety ze svého jícnu vyvrhl 500 milionů krychlových metrů lávy, což bylo pětkrát více než při předchozích erupcích v letech 1934, 1938 a 1983. Jezera přeplněná vodou z roztátých částí ledovců tehdy vystoupila z břehů a mimo jiné vyřadila z provozu hlavní silnici na východě Islandu.
ms, podle LN, ČTK a MBL, 21. prosince 1998
v Severských listech publikováno
BBC varuje před islandskou sopkou Katla – 4. 12. 2011
Islandská sopka Katla se probouzí – 11. 7. 2011
Islandský vulkán Grímsvötn opět hrozí – 4. 11. 2010
Další erupce na Islandu ? sopka Eyjafjöll – 16. 4. 2010, 18. 4. 2010
Erupce sopky Fimmvörðuháls – 16. 4. 2010, 17. 4. 2010
Islandský Grímsvötn opět v akci – 6. 11. 2004
Islandský vulkán Grímsvötn opět v akci – 21. 12. 1998
Grímsvötn ? aktivní sopka pod největším ledovcem Evropy – 3. 12. 1998
Průměrná známka: 1,71 • hodnoceno: 14 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552