Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Islandský vulkán Grímsvötn opět v akci

Island, Grímsvötn, foto  Ragnar Axelsson, 1998
foto Ragnar Axelsson
Island, Grímsvötn, foto  Ragnar Axelsson, 1998
foto Ragnar Axelsson
Island, Grímsvötn, foto  Ragnar Axelsson, 1998
foto Ragnar Axelsson
Island, Grímsvötn, foto  Landhelgisgaeslan, 1998
foto Landhelgisgaeslan
Island, Grímsvötn, foto  Thorkell Thorkelsson, 1998
foto Thorkell Thorkelsson
Island, Grímsvötn, foto Pétur Gunnarsson, 1998
foto Pétur Gunnarsson
Island, Grímsvötn, foto  Ragnar Axelsson, 1998
foto Ragnar Axelsson

Vatnajökull – "Vodní ledovec" leží na vrchovině jihovýchodu a má rozlohu 8 300 km². Západní polovina leží na aktivní vulkanické zóně, jížní si v horách prořezala mnohá údolí. Pod ledem jsou 4 aktivní vulkány včetně Bardarbunga (2000 m.n.m.) a Grímsvötn (1719 m.n.m.) Díky geotermální oblasti dochází k tání, tvoří se glaciální řeka s průtokem 3-800 m³/s. Celkem z této oblasti odchází 40 000 m³/s. Led je silný 300-500 m, ale na mnoha místech i 600-700 m, max. 900 m. Celková výměra ledu je 4000 km³. Tedy za normální situace. I krátký, několikahodinový výstup na ledovec má svoje kouzlo. Pocit vratkosti na kluzkém ledě okoření nádechem dobrodružství přeskakování ledovcových puklin. Rozlehlé, polétavým lávovým prachem zčernalé pláně ukrývají podledovcové potoky, které lze vytušit pouze podle dunivého hukotu. Na začátku října se v subglaciální (podledovcové) oblasti rozmohla silná vulkanická aktivita. Odborníci na ledovce – glaciologové upozorňují na nebezpečí "ledovcového bouření" (naplnění kaldery a následného prudkého tání a vzestupu síly destrukční schopnosti vodního proudu tavné vody). Kaldera sopky Grímsvötn přetekla roztavenou vodou z ledu a prořezala si 10 km dlouhý kaňon. Sloup popela se dostal do výše 10 kilometrů nad povrch ledovce.

Led a oheň, dva nesmiřitelní nepřátelé se spolu pustili do nelítostného zápasu. Jokullhaup, jak se islandsky nazývá ono "ledovcové bouření" vyrcholil v noci 5. 11. 1996. Celkem 45 000 m³ proteklo každou sekundu. Průtok vody během erupce byl největším zaznamenaným za posledních 60 let. V poledne se množství snížilo na 15000 m³/s. Odhadované škody způsobené proudem jsou okolo 1 milionů US$. Stržen byl most přes řeku Skeidará. Most, který se svojí délkou 900 m byl dokončen roku… a byl součástí jediné komunikace na jižní straně ostrova, která vedla až do hlavního města. Tavná voda poškodila komunikace, ochromila v této oblasti dopravní spojení, ale zároveň donesla do pobřežních vod nové živiny, takže se to pravděpodobně příznivě projeví na zvýšení rybí populace v této oblasti.

Pod dvouletém období klidu se znovu probudila k životu sopka Grímsvötn pod ledovcem Vatnajökull na Islandu. Z jejího jícnu stoupá podle islandského rozhlasu mohutný sloup plynu, popela a vodní páry až do výše 15 kilometrů. V souvislosti s obnovenou sopečnou aktivitou dochází k tání 450 metrů silného ledovce nad vulkánem i dalších menších zaledněných oblastí v jeho okolí.

Experti reykjavíckého Vulkanologického institutu, kteří v pátek z vrtulníku zkoumali místo sopečné erupce, předpokládají, že intenzivní sopečná aktivita bude trvat ještě asi týden a že obrovský objem vody z roztáté části ledovce odteče do jezera pod ledovcem. Vyvstávají proto obavy ze záplav. Sloup plynu, popele a páry nad sopkou je možno vidět ještě ve 200 kilometrů vzdáleném Reykjavíku. Musela být změněna trasa některých leteckých linek. První erupci údajně předcházelo několik menších zemětřesení.

Odborníci se prozatím nedokáží shodnout na příčině. Poslední erupci Grímsvötnu v září 1996 označili experti za jednu z největších v tomto století. Grímsvötn je nejaktivnějším islandským vulkánem. Při posledním výbuchu před více než dvěma lety ze svého jícnu vyvrhl 500 milionů krychlových metrů lávy, což bylo pětkrát více než při předchozích erupcích v letech 1934, 1938 a 1983. Jezera přeplněná vodou z roztátých částí ledovců tehdy vystoupila z břehů a mimo jiné vyřadila z provozu hlavní silnici na východě Islandu.

ms, podle LN, ČTK a MBL, 21. prosince 1998

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,71   hodnoceno: 14 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2020 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2020. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.546.300 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.500 sec. • www.severskelisty.cz • 18.232.51.69
file v.20200222.012314 • web last uploaded 20200223.033049
2017:241 • 2018:121 • 2019:105 • 2020:12