Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Hvězda finské kinematografie


Finský režisér Aki Kaurismäki se proslavil nejen
svými filmy, ale i svým provokativním chováním.
Na snímku režisér předstírá, že pije z ceny Douglas Sirk,
kterou získal v roce 2002 v Hamburku. Foto AFP

Ve filmech Akiha Kaurismäkiho (4. 4. 1957) je kritika, koketérie, humor, nonsens i ironie. Jen málokdy se stane, že filmový amatér ze země, která není zrovna pupkem filmového umění, udělá celosvětový průlom. Finskému režisérovi Akimu Kaurismäkimu se to podařilo.

Tento rodák z finské Orimattily přitom začínal v zaměstnáních, která měla k filmařině daleko: byl umývačem nádobí, poslíčkem a hlídačem. Zkoušel to také jako filmový kritik. Jeho hlavní zásadou však bylo „nikdy nekritizovat“, čímž se zpronevěřil zlatému pravidlu filmové kritiky, a jeho články nemohly byt tištěny. Spolupracoval také se svým bratrem filmařem Mikou Kaurismäkim.

Roku 1983 začal točit své vlastní filmy. Nejprve natočil několik excentrických parodií černého filmu a melodramat. Ty se však příliš nelíbily. Jeho film Rocky VI (1986) se sice promítal na několika festivalech v Evropě, ale úspěšný nebyl.

Kaurismäkimu se však poloha neúspěšného filmaře líbila. „Jsem masochista a někdy i sadista,“ říká. Prý neumí nic jiného než točit špatné filmy a nehodí se pro řádné povolání. „Moje filmy jsou odpad a já doufám, že budou brzy zapomenuty.“

Dnes jsou však jeho filmy srovnávány s díly Reného Claira, Jeana Renoira, Marcela Carnéa a Jean-Luka Godarda. Teoretici oceňují jeho práci s kamerami, svícení a černobílé polotóny. Nadšeně komentují také jeho významové koketérie, suchý humor, nonsens a smutnou ironii. Kaurismäki čerpá náměty ze svého vlastního života. Je to smutný a málomluvný člověk. „Mám kolem sebe hodně přátel, ale uvnitř v hlavě cítím osamělost,“ říká.

Do vědomí filmové veřejnosti se Kaurismäki zapsal svým snímkem Ariel (1988). Zpracoval v něm příběh nezaměstnaného, který se ve starém cadillaku vydá hledat práci po Finsku. Práci nenajde, zato ho zavřou. Nezaměstnaní vždy leželi režisérovi v hlavě. „Země je na pokraji bankrotu,“ říkal o tehdejším Finsku. „Kapitalismus nám přinesl jen odporné betonové kvádry a nezaměstnanost.“ Ariel se dostal na Mezinárodní fórum mladého filmu, což je součást Berlinale, jednoho z nejvýznamnějších festivalů na světě.

Asi nejznámější jsou Kaurismäkiho filmy o finské kapele Leningradští kovbojové: Leningradští kovbojové jdou do Ameriky (1989) se odehrává ve Spojených státech, zatímco ve filmu Leningradští kovbojové potkávají Mojžíše (1993) se hrdinové vracejí do Evropy.

Buřič a radikál

Kaurismäki je známý také pro své poněkud skandální chování a vyhraněné názory. Nejen zeje náruživý kuřák, který holduje alkoholu, při jedné tiskové konferenci například odmítal odpovídat, zato rozhazoval mezi novináře plechovky piva. Na festivalu MFF Karlovy Vary v roce 1992 poděsil návštěvníky v oblecích svou opilostí a prohlášením, že by se rád stal karlovarským starostou. Na festivalu v Cannes v roce 1996, kde se promítal jeho film Mraky odtáhly, zas říkal, že tento snobský festival nenávidí. Kaurismäkiho tři psi navíc zničili zařízení jeho pokoje v hotelu Grand.

Jako odpůrce globalizace tvrdí, že obyvatelé každé země by měli jíst to, co se vyprodukuje v jejich zemi. Finům doporučuje tresku. Globalizace je podle jeho názoru zneužívání lidí za účelem ekonomických zájmů velkých firem. „Technický pokrok měl skončit u faxu a lidstvo by bylo šťastnější,“ říká.

Kaurismäki zastává i radikální zahraničněpolitické postoje. O válce v Iráku nedávno prohlásil: „Je to zločin proti lidskosti s bezostyšným ekonomickým cílem,“ řekl. Proto také bojkotoval letošní Academy Awards, přestože jeho film Muž bez minulosti byl nominován na nejlepší zahraniční snímek. Spojené státy režisér pokládá za „totálně policejní stát“. Není divu. Dvakrát ho tam zavřeli pro natáčení bez povolení a anarchii.

Finové mu vyčítají, že vlast staví do špatného světla, že Finy ukazuje jako ochlasty a ztroskotance. „To není problém můj, ale Finska,“ brání se režisér. Přesto si ho Finové váží. Poté co divákům učaroval Kaurismäkiho film Děvče ze sirkárny, začala Finská filmová nadace používat jako svůj suvenýr zápalky.

Kaurismäki žije se svou ženou, malířkou Paulou, střídavě ve Finsku, Anglii a Portugalsku. Podobně jako jeho nezaměstnaný hrdina cestuje cadillakem.

Radovan Holub, LN, 4. června 2003

v Severských listech publikováno

Související články – Aki Karismäki

Finský režisér Aki Kaurismäki bude hvězdou Letní filmové školy – 5. 4. 2011
Kaurismäki na scéně Dejvického divadla – 26. 1. 2010
Film Světla v soumraku (Laitakaupungin valot)  – Finsko, 2006, režie Aki Kaurismäki
Film Mraky odtáhly (Kauas pilvet karkaavat)  – Finsko, 1996, režie Aki Kaurismäki
Hvězda finské kinematografie – 4. 6. 2003
Film Dalších deset minut (Ten Minutes Older: The Trumpet)  – Velká Británie / Německo / Španělsko / Nizozemí / Finsko / Čína, 2002, režie J. Jarmush, Wim Wenders, Aki Kaurismäki, Čchen Kchaj-ke, V. Erice, W. Herzog, S. Lee
Film Zločin a trest (Rikos ja rangaistus)  – Finsko, 1983, režie Aki Kaurismäki
Film Muž bez minulosti (Mies vailla menneisyyttä)  – Finsko / Německo / Francie, 2002, režie Aki Kaurismäki
Aki Kaurismäki – 18. 11. 2000
Film Drž si šátek, Taťjano (Pidä huivista kiinni, Tatjana)  – Finsko / Německo, 1993, režie Aki Kaurismäki
Film Juha (Juha)  – Finsko, 1998, režie Aki Kaurismäki

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.790 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.431 sec. • www.severskelisty.cz • 34.225.194.144
file v.20190115.000438 • web last uploaded 20190901.041847
2017:311 • 2018:248 • 2019:176