Drž si šátek, Taťjano (Pidä huivista kiinni, Tatjana)

Finsko / Německo, 1993, Smutná komedie, černobílý 65 minut

Režie: Aki Kaurismäki, scénář: Aki Kaurismäki a Sakke Jarvenpää, kamera: Timo Salminen, hdba: 6. symfonie Petra Iljiče Čajkovského, různé skladby a písně, hrají: Matti Pellonpää (Reino), Mato Valtonen (Valto), Kati Outinenová (Tatjana), Kirsi Tykkyläinenová (Klaudia)

Film je svéráznou variantou road movie, odehrávající se ve Finsku 60. let. Jeho hrdiny jsou typičtí režisérovi outsideři, kteří jsou vězni jak svých rázovitých buranských povah, tak řady kulturních vlivů, přicházejících jak z Východu, tak ze Západu.

Krejčí Valto a jeho přítel, automechanik Reino, se vydají na cestu napříč Finskem Voltovou černou Volhou. Cestou proti své vůli vezmou dvě ženy, které jsou na cestě do rodného Sovětského svazu. Jazyková bariéra i vrozená nesmělost brání mužům navázat komunikaci se spolucestujícími. Chvíle porozumění, k nímž během dlouhé cesty přece jen dojde, se odehrají beze slov a jsou takřka nepostřehnutelné…

Kaurismäki redukuje charakteristiku svých postav na několik základních rysů, jež pak záměrně hyperbolizuje do absurdní polohy (např. neustálé pití kávy a vodky u mužských hrdinů či jejich oděv, jenž je tak nedílnou součástí osobnosti, že se neodkládá ani před spaním). V podání stálých režisérových hrdinů není výsledkem karikatura, nýbrž tragikomický portrét doby, v níž se nejen hudba a oblečení, ale i jídlo, věci denní potřeby a dokonce i lidská rozhodnuti stávají předmětem absurdního kultu.

Art, 18.  listopadu 2000