Dánská královna slaví sedmdesátiny

květen 2007, foto Tariq Mikkel Khan


Královna vytváří dekupáže (zdobení
zdobení předmětů polepením výstřižky
z barevných papírů a následným
nalakováním) pro filmovou verzi
Andersenovy pohádky Divoké labutě
foto: JJ Film 2009



Ilustrace ke knihám J. R. R. Tolkiena


foto Dánská národní banka

Její Veličenstvo dánská královna Margrethe II. slaví 16. dubna 2010 své sedmdesátiny. Kdyby v jednatřiceti letech neusedla na trůn, nejspíše by se věnovala umění.

V malém dánském království, jemuž Margrethe II. vládne od smrti svého otce Frederika IX. již bezmála čtyřicet let, ji provází pověst inteligentní, laskavé a energické ženy, jež projevuje schopnost zastávat vysoký úřad s porozuměním pro potřeby obyčejných lidí. Cestu na trůn jí otevřel nový zákon z roku 1953 na základě referenda o změně ústavy, aby po smrti krále Frederika IX. mohla žezlo převzít žena. Nikdy se nerozpakuje být svá: „Vím, že je politicky nekorektní, abych se ukazovala v kožešinách. Je tu ale zima a chováme dost norků.“ A taky jezdí na kole.

Někdy se o ní mluví jako o celosvětově nejúspěšnější ženě na trůnu. Vůči médiím je nezvykle otevřená a její poddaní to oceňují. S úsměvem tolerují její často extravagantní pokrývky hlavy a v minulosti i náruživý vztah ke kouření. Královna si dříve zapalovala i na veřejnosti, od roku 2006 však s novým zákonem o kouření od této praxe upustila.

Margrethe II. hovoří plynně francouzsky, anglicky, německy, švédsky a norsky. Společně s manželem také překládá, například knihu francouzské spisovatelky Simone Beauvoirové Všichni lidé jsou smrtelní. Její knižní ilustrace, vydávané také pod pseudonymem Ingahild Grathmerová, jí získaly mezinárodní uznání. Uspořádala mnoho výstav svých děl a mimo jiné ilustrovala Tolkienova Pána prstenů.

Navrhla také kostýmy pro televizi a královský balet a oblečení pro sebe. A dokonce i poštovní známku ke 40. výročí konce 2. světové války.

Když Margrethe II. nastoupila na trůn, byla již pět let provdána za francouzského hraběte Henriho de Monpezata. Seznámili se v roce 1966 během jejích studií v Londýně. Henri musel kvůli ní opustit rodnou zemi, změnit náboženství i jméno (na prince Henrika) a naučit se dánsky. Mají spolu syny Fréderika a Joachima.
Margrethe Alexandrina Ingrid Thorhildurová, nejstarší ze tří dcer, se narodila 16. dubna 1940 v Kodani, týden poté, co Němci napadli Dánsko. Její narození se stalo symbolem odporu proti okupaci. Vzdálené příbuzenské vztahy ji pojí s britskou královnou Alžbětou II. a princem Philipem, ale i s norským, švédským a španělským královským párem.

A abdikovat, třeba ve prospěch syna Fréderika? Na podobnou otázku královna odvětí, že to v Dánsku není zvykem a že svou korunu předá, až definitivně „spadne ze stoličky“. V únoru letošního roku si však pro sebe a svého manžela objednala rakev. Sarkofág ze skla bude stát v kapli katedrály v Roskilde asi 30 kilometrů západně od Kodaně. Tento chrám je po staletí místem posledního odpočinku dánských panovníků.

Autorem skleněné rakve je Bjorn Norgaard. Uvedl, že na sarkofágu dlouhém 3,3 metru pro královnu a jejího šestasedmdesátiletého manžela prince Henrika pracoval osm let. Zatím vytvořil jediný model. „Přišel jsem na hlavní myšlenku a materiál a pak její veličenstvo stejně jako jeho královská výsost vyjádřili několik přání detailně,“ uvedl umělec. Královna si přála moderní rakev. I když má být „truhla“ ze skla, královský pár v ní nebude vidět, rýsovat se budou jen siluety.

„Těším se na to, až to v našem dómu uvidím. Pokud bych to tedy měla zažít. Doufejme ale, že do té doby uplyne ještě hodně let,“ řekla předsedkyně katedrální rady a dřívější mluvčí královského dvora Lis Frederiksenová.

Dánská národní banka vydala u příležitosti královniných narozenin pamětní mince. Na obrázku je stříbrná mince v hodnotě 500 dánských korun. Vycházejí ještě zlatá tisícikoruna, a dvacetikoruna v běžné verzi i pamětní verzi. Pamětní mince byly prezentovány již 15. března 2010 v královském Frederiksborgu. Na lícové straně mince je nový portrét královny od sochaře Lise Nogela. Nový portrét bude od roku 2011 používán také na běžných deseti a dvacetikorunách. Reverz navrhl Ronny Andersen, je na něm královský erb na pozadí sedmikrásek, což je odkaz na přezdívku královny – Daisy (sedmikráska).

LN, čtk, 22. února, 15. dubna 2010