Nevšední pocta panu Andersenovi

Velkorysým projektem se hlásí k dvojímu jubileu dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena (1805 až 1875) nakladatelství Brio: ve třech svazcích a mimořádné výpravě vydává jeho kompletní pohádkové dílo.

Souborné vydání všech pohádek, které básník, prozaik a dramatik otiskl už za svého života, představuje 156 příběhů na 1760 stranách. Mnohé ze zvláštních, tajemnou (někdy i děsivou) atmosférou vybavených pohádek, které oceňují spíše starší děti (nakladatelství je doporučuje od osmi let výše) a zajisté dospělí čtenáři, jsou důvěrně známé napříč generacemi. Malá mořská víla, Princezna na hrášku, Cínový vojáček, Císařovy nové šaty, Pasáček vepřů, Slavík, Divoké labutě… To jsou jen ty nejznámější a v mnoha variacích nejfrekventovanější.

Andersenův pohádkářský odkaz je ovšem daleko bohatší. Jak připomíná redaktorka Hana Neborová, která do moderní češtiny převedla původní překlad Gustava Pallase (úplný soubor Andersenových pohádek vyšel česky v jeho uspořádání v roce 1914), stojí za to poznat i ty méně proslulé z Andersenových pohádek: „Geniální vypravěč do nich vložil celou svou životní moudrost, prostoupenou obdivem k přírodě, pokorou k jejím zákonům a soucitem se strastmi lidské duše.“

Současné vydání je událostí i svou impozantní výtvarnou koncepcí a vytříbenou grafickou úpravou Clary Istlerové. Ilustrace zdobící celou knihu někdy výtvarným detailem, často celostránkovým obrazem, jindy i barevnou dvoustranou jsou dílem renomovaných slovenských výtvarníků, manželů Kamily Standové a Dušana Kállaye. Jejich první společná práce znamená rozhodně další dimenzi, jíž je vyprávění obohaceno. Kompletní vydání pohádek Hanse Christiana Andersena není věcí všední spotřeby – v rodinách se nejspíš bude nějaká desetiletí dědit. Kromě základního, neopakovatelného vkladu spisovatelova nabízí dobře ošetřený jazyk a skvělou výtvarnou výpravu. První svazek vyšel na jaře současně ve slovenské, německé a francouzské verzi. Druhý se právě objevil na pultech knihkupectví a třetí kniha souboru spatří světlo světa na jaře 2006.

Marta Švagrová  LN,  1. září 2005