Další islandské „ne“ splácení dluhů

Islanďané opět řekli v referendu „ne“ splácení dluhu Británii a Nizozemsku.

foto Reuters, sueddeutsche.de

Nedělní výsledky referenda na Islandu ukázaly, že většina obyvatel ostrovního státu (v poměru cca 60:40) je proti splácení pěti miliard dolarů (asi 85 miliard korun) Velké Británii a Nizozemsku, které svým občanům uhradily ztracené vklady u tamní internetové banky Icesave. Uvedly to jednotlivé světové agentury.

Islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttir na základě výsledků hlasování varovala, že země se může dostat do ekonomických i politických potíží. „Byla zvolena nejhorší možnost. Hlasování rozdělilo národ na dvě části," upozornila.

Toto referendum bylo již druhým odmítnutím miliardové platby, neboť podobně negativně skončilo i předchozí hlasování loni v březnu.

Mnozí ekonomové se domnívají, že celý problém brzdí oživení islandské ekonomiky, stejně jako případnou možnost vstupu ostrovního státu do Evropské unie.

Obyvatelé Islandu odmítají ze svých daní splácet dluh, který nezpůsobili. Mohou ale zaplatit i mnohem vyšší cenu, než kterou v hlasování zamítli. Pokud totiž Británie a Nizozemsko podají žalobu k Evropskému obchodnímu soudu a vyhrají, Island bude splácet s úroky, které určí soudci.

Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson přesto ujišťuje, že země svým závazkům dostojí. Grimsson, který byl od počátku proti tomu, aby stát platil pět miliard dolarů za banku Icesave, se tak ohradil proti tvrzení, že neplní své závazky vůči zahraničí. Island se pouze snaží vyjednat přijatelné finanční podmínky plnění.

Island má přitom dobrý důvod k tomu dořešit celou záležitost mimosoudně, chce se totiž stát součástí Evropské unie. Potřeba dostat sympatie členských států na svoji stranu by mohla směrovat další kroky ostrova.

Historie sporu

lcesave patřila společnosti Landsbanki, tedy jedné ze tří velkých islandských bank, které v roce 2008 zkrachovaly. Peníze v lcesave měli uloženy také Britové a Nizozemci. Těm ztracené vklady vyplatily jejich vlády, které pák začaly peníze vymáhat od Islandu. Islandská vláda měla Londýnu a Amsterdamu splatit 4 miliardy eur do roku 2046 s úrokem tři procenta. Po schválení parlamentem ale dohodu odmítl podepsat prezident – záležitost mělo vyřešit referendum. V březnu 2010 bylo proti dohodě 93 procent Islanďanů. V opakovaném referendu 2911 se proti odškodnění vyslovilo 59,1 procenta, obyvatel Islandu. Spor bude nyní řešit Evropský obchodní soud.

zdroje: novinky.cz, ČT, LN, 11. dubna 2011