Parlamentní volby v Dánsku

Ve volbách do dánského parlamentu Folketingu, které se konaly 20. listopadu 2001, zvítězila liberální strana Venstre, která získala 31 %hlasů a 56 mandátů, tj. o 14 mandátů více než v minulých volbách v roce 1998.

Dosavadní vládní Sociálně demokratická strana získala 29 %hlasů a 52 mandátů, což představuje ztrátu 11 mandátů oproti volbám v roce 1998. Tím skončilo devítileté období vlády Poula Nyrupa Rasmussena – ministerského předsedy, který vykonával svoji funkci nejdéle ze všech zemí Evropské unie.

Sestavením nové vlády byl pověřen 48letý leader liberální strany Venstre Anders Fogh Rasmussen. Vláda bude vládou pravého středu, koaliční s Konzervativní stranou. Bude to zřejmě vláda menšinová, protože obě strany mají dohromady jen 72 mandátů, může se však spoléhat na podporu ostatních pravicových stran s nimiž by dosáhla 98 hlasů, zatímco levicové strany by měly jen 77 hlasů.

Strana Venstre byla vládní stranou do ledna 1993 – v koalici s Konzervativní stranou a stranou Radikale Venstre, premiérem byl tehdy Poul Schlüter. Sociální demokracie byla nejsilnější stranou ve Folketingu téměř 80 let, ne vždy však byla i ve vládě. V letošních volbách strana Venstre však vyřadila Sociálně demokratickou stranu z vedoucího postavení. Poprvé od roku 1975 má tak strana Venstre opět ministerského předsedu.

Volební kampaň strany Venstre byla zaměřena především na zpřísnění podmínek pro přistěhovalce, vůči nimž je Dánsko velmi vstřícné. Ve vládním prohlášení Anders Fogh Rasmussen řekl, že vláda bude usilovat o prodloužení lhůty k získání trvalého pobytu, dále navrhuje zmrazení daní, prodloužení mateřské dovolené a reformy ve zdravotnictví.

Nová vláda bude mít 18 členů (místo dosavadních 21). Ministrem zahraničních věcí bude Per Stig Moller a ministrem pro evropské záležitosti Bertel Haarder.

Vladislav Doležal, 1.12.2001

---

Dánské volby rozhodl strach z imigrantů

Změna vlády se očekává v Kodani. Po volebním neúspěchu sociálních demokratů přebírá otěže moci pravice.
Dánsko se po Norsku stává další skandinávskou zemí, kde se politický kurs stáčí doprava. Dánští voliči totiž v úterních parlamentních volbách rozhodli, že sociální demokraty a jejich spojence by měla vystřídat koalice stran pravého středu. Pravice vedená liberály podle téměř kompletních výsledků překročila o osm křesel hranici 90 mandátů, která znamená v 179členném parlamentu nadpoloviční většinu. Dosavadní premiér Poul Nyrup Rasmussen na to reagoval podáním demise. Vůdce vítězných liberálů, jmenovec odstupujícího premiéra Anders Fogh Rasmussen, ale nemá ani přes volební vítězství lehkou pozici. Musí se totiž spoléhat na podporu kontroverzní Dánské lidové strany, jejíž představitelé jsou známi svými xenofobními výroky. Rasmussen se sice dušuje, že stranu přímo do vlády nevezme, bude se ale muset na jejich podporu spoléhat v parlamentu. Už i to ale vzbuzuje obavy. Dánská lidová strana, kterou někteří pozorovatelé přirovnávají k rakouským Svobodným, svoji předvolební rétoriku založila na šíření strachu z dalšího přílivu uprchlíků. Šéfka strany Pia Kjärsgrdová se například už v minulosti chlubila, že když proti ní jde na ulici muslim, tak raději přejde na druhou stranu. Před volbami zase varovala, že v Dánsku by mohlo být brzy více přistěhovalců než původních obyvatel. Je sice pravda, že počet přistěhovalců se v posledních letech zvyšuje, imigranti ale tvoří pouhých pět až sedm procent dánské populace. Téma přistěhovalců ale ve volbách nevyužívali jen populisté, ale i další strany, a to včetně liberálů a sociálních demokratů. Zatímco doposud vládnoucí strana mluvila o potřebě ˝prostudovat tento problém˝, vítězové voleb navrhli i některá řešení například zpřísnění podmínek imigrace.

Lidové noviny, 22.11.2001