Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum L.)
foto eol.org
Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum L.)
foto Ivan Bílek, www.naturfoto.cz
Plody vlochyně jsou běžnou součástí mého jídelníčku a považuji je dokonce za plnohodnotnou náhražku borůvek. Odkud pochází pověra, že vlochyně je nejedlá nebo dokonce jedovatá?
Stále přežívá tradiční mylný názor, podle kterého jsou plody brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum) jedovaté či škodlivé a je nutno se jich vyvarovat. Dokonce i Elias Lönnrot podléhá tomuto názoru a ve svém herbáři z roku 1860 podezíravě píše: „Požití většího množství plodů způsobiti může až narkotické obluzení mysli.“ Nedá se však říci, že by se lidé vlochyni zcela bez výjimky vyhýbali. Například my jako děti, přestože jsme byli před vlochyněmi varováni, jsme její plody ochutnávali, a vždycky bez následků. Předsudky jsou však často pevně zakořeněné, třebaže je empirické zkušenosti vyvracejí.
Naproti tomu byla vždy brusnice vlochyně v areálech svého největšího rozšíření běžnou součástí lidské potravy. V Norsku byly nalezeny zachovalé slupky jejích plodů ve středověkých vrstvách lidských výkalů (co všechno ti archeologové nezkoumají!). Na Sibiři je vlochyně považována za důležitou hospodářskou plodinu, její plody jsou tam však sladší a aromatičtější než u finských a skandinávských vlochyň – přírodovědec Kauri Mikkola říká, že více připomínají borůvky.
Vlochyňová marmeláda je na rozdíl od borůvkové bezbarvá, takže se od ní neušpiníte. Poněkud méně výraznou chuť finských vlochyň můžete vylepšit přidáním několika borůvek nebo ostružin.
Literatura
[1] Vuokko, S.: Juolukkako myrkyllinen? In: Suomen Luonto 57(9): s. 53. Helsinki 1998.
Suomen Luonto (Finská příroda) je časopisem Finského svazu ochrany přírody. Vychází dvanáctkrát ročně.
Seppo Vuoko, z finštiny přeložil: Václav Chvátal
v Severských listech publikováno
Průměrná známka: 1,25 • hodnoceno: 8 ×
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Zobrazeny 3 diskusní příspěvky.
jméno: ratka (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [30.8.2009 – 09:54] |
Nesouhlasim s autorem clanku, ze vlochyne neni jedovata. Momentalne se nachazim v Norsku a k me smule jsem se z touto rostlinou v cechach nikdy nesetkala a ani jsem ji neznala. Bohuzel prave jse prodelala nasledky po poziti jen jednoho ci dvou plodu vlochyne. Bylo to velmi neprijemne. Takovy zazitek bych opravdu neprala nikomu. Takze bych opravdu chtela vsem ctenarum doporucit davat si na ni pozor a hlavne ji NEOCHUTNAVAT!
jméno: Michal - vlk severský (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [30.8.2009 – 12:07] |
Auto článku, známý finský přírodovědec Vuoko má podle mne spíš pravdu. Nepodezíral bych ho ze lhaní. Z vlastní zkušenosti (podobně jako on) mohu říci, ľe jsem vlochyni jedl uľ jako dítě (u Mácháče v některých částech lesa rostla poměrně hojně), je pravda, ľe ne moc, protoľe mi nechutnala ("ta borůvka je ňáká divná :-)"). I ve Skandinávii jsem jí jedl, nikdy mi nic nebylo. Říká se, ľe spíš neľ jedovatá je omamná, někdo říká, ľe to je lepší, neľ hulit trávu :-)
Ale na druhou stranu nikoho, chraň bůh, nenabádám, aby jí jedl. Bude to asi dost individuální. Znám lidi, kterým je blbě i po mnohem "jedlejších" potravinách...
jméno: vlasta (autor příspěvku zadal svůj e-mail) | [13.4.2010 – 15:12] |
Plody vlochyně nejsou samy o sobě jedovaté, ale je časté jejich napadení moliniovou hnilobou, která produkuje psychoaktivní látky. Napadení není moľné zjistit na čerstvých plodech, plodničky hub se objevují aľ na starých, vysušených bobulích.
Otrava se projevuje stavy podobnými opilosti a zvracením. Proto se všeobecně sběr a poľívání vlochyně spíš nedoporučuje :)
Zobrazeny 3 diskusní příspěvky.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552