Švédská energetická firma Vattenfall

O energetikách rozhodli investoři – Vattenfall kupuje akcie VČE

Švédská elektrárenská společnost Vattenfall ve snaze posílit podíl v distribuční společnosti Východočeská energetika (VČE) vykupuje její akcie prostřednictvím RM-Systému za 2350 korun za kus. Vattenfall chce vykoupit všechny akcie, které jsou ještě na volném trhu, řekl včera mediální zástupce firmy Jiří Janoušek. Zatím Vattenfall ve VČE vlastní osm procent akcií a s obcemi podepsal smlouvy na odkoupení dalších zhruba 30 %. Současně se netají zájmem o koupi 50 %podílu v držení státu.

HN, 11. května 1999

Proč podporujeme 9. Festival spisovatelů

Švédská společnost Vattenfall, která patří mezi pět největších energetických firem v Evropě, podporuje kulturu již tradičně. Myslíme si totiž, že v dnešním světě se kulturní aktivity bez silného finančního zázemí prostě neobejdou.

Řadě lidí se to může nelíbit. Mohou namítat, že kvalita se nakonec prosadí sama tak, jako to dokázali v minulosti velcí malíři či právě spisovatelé. Nesmíme ovšem zapomínat na to, že i ti z dnešního pohledu největší géniové často umírali naprosto zapomenuti a v bídě právě proto, že se nenašel nikdo, kdo by jejich dílo ocenil nejen slovy, ale také penězi.

Snažíme se alespoň někdy zapomenout na ostré lokty a tvrdý byznys a v rámci našich možností oceňujeme věci, které mají pro lidskou duši zřejmě hlubší význam, než okamžitý zisk. Vattenfall se v kultuře silně angažuje a je například sponzorem švédské Královské opery, Švédského rozhlasového orchestru nebo opery v G(teborgu. Nezapomínáme přitom ani na sport a přispíváme například švédským národním týmům ve sjezdovém a klasickém lyžování. Kultura i svět obchodu na konci milénia již ovšem nejsou záležitostí jednoho státu, ale věcí globální. Tak jako Vattenfall stále rozšiřuje své podnikatelské aktivity mimo Švédsko do ostatních evropských zemí a do celého světa, tak se snaží i ve svých nových působištích podpořit projekty, o nichž se domnívá, že jsou přínosné.

V České republice je pro nás jedním z takových projektů 9. Festival spisovatelů v Praze, a to nejen proto, že jeho součástí je švédský den, ale i proto, že festival hostí řadu skvělých autorů z jiných zemí.

HN, duben 1999

Privatizace distribučních firem je vynuceným řešením

Karty ve hře o vlastnictví regionálních akciových společností pro distribuci plynu a elektrické energie (REAS) jsou rozdány mezi zahraniční investory a stát bude mít při privatizaci svých balíků akcií jen omezené možnosti. Ačkoli ve většině plynárenských společností získal majoritu a například ve Východočeské energetice (VČE) má efektivní majoritu, privatizaci zásadně ovlivní stávající majitelé významných podílů. Ti svoji pozici během posledního roku posílili nákupem akcionářských práv spolu s právem na budoucí převod akcií od obcí a měst. Předobrazem privatizace budou již nadcházející valné hromady REAS, kdy se bude jednat o převodu omezeně převoditelných komunálních podílů.

Silná pozice investorů již nyní odrazuje případné konkurenty, jak nasvědčuje například soutěž o akcie VČE. Svoji nabídku na jejich koupi od obcí stáhla akciová společnost Cinergy Global Resource poté, co vyhodnotila dosavadní strukturu akcionářů, a zejména pozici švédské elektrárenské společnosti Vattenfall, která vlastnila přibližně osm procent akcií VČE. Ačkoli Cinergy nabízela za akcii o 350 Kč více než Vattenfall a měla velké šance na získání třetinového podílu ve VČE, nakonec ustoupila.

"Když jsme posoudili okolnosti, že by došlo ke sporu mezi několika významnými světovými společnostmi (pozn. red. – vedle Vattenfallu vlastní akcie i National Power prostřednictvím Elektráren Opatovice), tak jsme se rozhodli do tohoto sporu nevstupovat a raději ustoupit," komentoval rozhodnutí předseda představenstva Cinergy Global Resources Vladimír Prerad. Podobný postoj se dá očekávat i v dalších případech. Privatizaci státních podílů v energetikách chce vláda o dva roky urychlit a začít s prodejem již letos, ministři mají připravit koncepční řešení. Jenže již během následujících týdnů proběhnou valné hromady elektroenergetických firem, které budou mít na privatizaci podstatný vliv. Investoři, kteří velmi pravděpodobně projeví zájem o státní balíky, požádají na valných hromadách o převod akcií, ke kterým vykoupili práva.

Jestliže stát jako hlavní akcionář převod odmítne, může distribučním firmám vzniknout povinnost výkupu akcií, což není s ohledem na jejich finanční možnosti myslitelné. Jednání státu do určité míry předznamená privatizaci, ale HN se k tomu přes nespočetné urgence během dvou týdnů nepodařilo získat od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) žádnou odpověď. Podle jediné a neoficiální informace tiskového oddělení budou zástupci státu hlasovat na valných hromadách podle konkrétní situace v té které společnosti a v tomto směru není připravováno žádné systémové řešení. Navíc rozhodující je prý postoj FNM, ale jeho tiskové oddělení k tomu podobně jako MPO nebylo schopné nic sdělit. Bezradnost ministerstva i fondu naznačují, že vládě skutečně nezbývá než přihlížet a že urychlený prodej energetik je jen vynuceným a nepříliš průhledným řešením. Kořeny tohoto stavu lze ovšem najít již v roce 1997, kdy administrativa tehdejšího ministra Vladimíra Dlouhého odmítala jakékoli zásahy do rozbíhajících se prodejů obecních podílů v REAS. Ignorování tohoto procesu pokračovalo i po nástupu Miroslava Grégra, s jehož podřízenými o společném postupu při privatizaci bezvýsledně jednalo například východočeské elektrárenské a plynárenské sdružení obcí a měst.

Petr Liška, Hospodářské noviny, 18. května 1999