Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Švédská přírodní rezervace Vindelfjällen




Snjurtjuk – foto Leif Nixon

Norra Storfjällets – foto Leif Nixon

chata Servestugan na stezce Kungsleden
foto Tomas Ståfjord

foto Mats Nilson

Breda – foto Leif Nixon

Vindelfjällen leží u norských hranic na severozápadě kraje Västerbotten. Tato největší švédská rezervace byla založena roku 1974, odkdy se její rozloha zvětšila na 550 000 ha. Patří tak mezi jednu z největších v Evropě. A polární kruh je tu za rohem.

Strávila jsem v této oblasti Velikonoce. Je to doba na přechod parku ideální – leží ještě docela dost sněhu, jezera jsou zamrzlá, ale noční teploty již snesitelné. Delším túrám napomáhají i delší dny, stabilnější počasí, a hlavně prázdniny.

Mým výchozím místem se stal Hemavan, což je jedno z nejvyhlášenějších lyžařských středisek v kraji Västerbotten. Najdete zde informační centrum, muzeum, nejseverněji položenou botanickou zahradu v Evropě a samozřejmě odpovídající množství hotelů. V každém větším hotelu si lze vypůjčit lyže. Přes léto lyže nahrazují koně, ale to spíše v sousedním městě Ammarnas. Běžnou součástí dokonce i hostelu jsou sauny.

Celou oblastí vede slavná Kungsleden neboli královská cesta. Je to velice dobře značená turistická stezka s mnohými odbočkami a přípojkami, která pokračuje až na sever do města Abiska. V centrální části pohoří je přes zimu důkladně udržovaná sněžnými skútry. Nejsou tam klasické běžkařské stopy, jako známe od nás, ale jde se po tom hezky. Nepříjemné je pouze po přemrzlém sněhu, rozjetém od skútru do kvádříčků, plužit z kopce

Mapy

Nechystáte-li se sejít z této trasy, nepotřebujete ani mapu, stačí plánek z informačního centra. Pro pocit jistoty je přesto dobré mapu mít – je snadno k sehnání za zhruba 100 SEK, nejnovější vydání je ze srpna 2002. Jde o část AC2, v měřítku 1:100 000. Jsou v ní vyznačeny letní i zimní značky, chaty i útulny, označení skútrových tras i neprošlapávaných tratí a spousta dalších užitečných informací.

Z Hemavanu lze dojít během jednoho dne přes chatu Viterskalsstugan do sedla Syterskalet mezi nejvyššími vrcholy pohoří – N. Sytertoppen (1768 m) a S. Sytertoppen (1685 m) a dále až k další chatě, kde lze strávit noc či postavit si stan. Od chaty Viterskalsstugan vede na vrchol N. Sytertoppen letní cesta, údajně schůdná i v zimě, ale vyžaduje opravdu dobré počasí a kondici.

Ubytování

V sedle je první nouzová chatka zdarma, jinak máte cestou možnost potkat ještě 2 typy ubytování, pominu-li stan. Můžete spát v klasických turistických chatách, kde jako nečlenové švédského turistického klubu platíte 335 švédských korun za noc. Druhou možností jsou tzv. self-service cabins, kde jsou přichystána kamna, dříví, palandy a deky, nádobí, lékárna apod., ale bez obsluhy. Cena je 70 švédských korun za noc. Nikde však není žádná kasička, kde by bylo možné peníze nechat. Jak jsem se dozvěděla později, nikdo moc neplatí. Peníze lze poslat zřejmě jen na účet švédského turistického klubu, jehož číslo mi zůstalo utajeno. Ve všech chatách jsou také záchranné telefony pro případ nouze.

Až za jezero se nabízejí krásné scenérie okolních kopců a dále je již na vás, co uvidíte. Dvoudenní nejpřímější varianta vede na východ do Ammarnas, o 1-2 dny delší obchůzka míří více na sever, ale končí také v Ammarnas. Při třetí variantě – cestě na východ – dojdete k jezeru Över-Uman a navštívíte místní jeskyně.

Moje trasa

Zkusila jsem severní trasu přes chatu Dalavardo. Střídá se tam holá skalnatá pustina s březovými lesy v údolí řeky Vindelälven. Poslední úsek před Ammarnas vyplňují původní, až 500 let staré borové lesy. Nečekejte však žádné sekvoje, borovice ve Švédsku po 500 letech vypadají asi jako 100leté v Čechách. Většina cesty byla neprošlápnutá, ale v noci ještě teploty klesaly pod nulu a po přemrzlém sněhu se dalo jít bez stopy i s bagáží.

Celá cesta o délce 120 km mi trvala necelých 6 dnů, potkala jsem dohromady asi 5 lidí, nepočítám-li sněžné skútry na začátku a na konci. Když budete mít tolik štěstí co já, strávíte ve stanu jen několik nocí, uvidíte polární záři, potkáte sice málo, ale o to milejší lidi, možná dostanete i nějakou rybu k večeři, okusíte saunu a vrátíte se domů černí jako uhel. Když budete mít ještě trochu víc štěstí, potkáte losa či soba, rysa nebo rosomáka. V celé oblasti lze jako jinde v severním Švédsku zkusit jízdu na sněžném skútru, dog-sledging a v létě koně.

Doprava

Ze Stockholmu jezdí po silnici E4 přes pobřežní město Umeå autobus společnosti Ybuss za 250 švédských korun pro studenty nebo 350 švédských korun pro ostatní. Podobně jezdí i vlak, v Umeå je dokonce letiště a let na této lokální lince prý stojí 200 švédských korun i s poplatky. Z Umeå pak se jezdí po silnici E12 autobusem do Ammarnas, Hemavanu či Tarnaby. Cena je okolo 350 švédských korun, studentské slevy nejsou. Doprava tady funguje nejvíce při pobřeží, takže možná existuje i přímější cesta, ale těžko se hledá. Neexistuje zde něco jako IDOS, jednotlivé linky se musí hledat přes stránky jednotlivých společností nebo krajů. Použít lze snad jen www.resplus.se.

Markéta Svobodová, 19. května 2005
zdroj: www.kalimera.cz

v Severských listech publikováno

Související články

Expedice Skandinavica 2002 – 15. 5. 2006
Švédská přírodní rezervace Vindelfjällen – 19. 5. 2005
Švédské Laponsko – 1. 10. 2004, 10. 5. 2006
Pobyt ve volné přírodě Severu – 23. 6. 1999
Švédské Laponsko – 1. 8. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  3,00   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.350.728 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.390 sec. • www.severskelisty.cz • 54.198.104.202
file v.20180224.034731 • web last uploaded 20180705.040335
2017:289 • 2018:95