Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Švédské Laponsko


NP Abisko se známou Laponskou bránou, foto: archiv

stará sámská chýše v NP Abisko, foto: Eva Stanovská

divoká řeka v NP Abisko, foto: Eva Stanovská

pohled na masív Sareku z NP Stora Sjöfallet
foto: Eva Stanovská

potoky v NP Stora Sjöfallet jsou na přelomu
června a července ještě plny vody z tajícího sněhu
foto: Eva Stanovská

Tento článek je věnován všem, kteří věří tomu, že za polárním kruhem je souvislý pás věčné sněhové pokrývky a ledu, mezi kterým se pohybují polární medvědi a občas i turisté.

Chceme-li pochopit mentalitu Švédů, potom si musíme položit otázku, kam vlastně jezdí na dovolenou. Je všeobecně známo, že jsou jimi naplněna přímořská letoviska, zejména když se jejich země ponoří do šera, zimy a sněhu. Méně je ovšem známo, že ve Švédsku působí velmi početný Svaz švédských turistů Svenska Turistföreningen, který projevuje velmi silné aktivity v oblasti domácí turistiky – a to nejen nabídkou vlastních atraktivních programů, ale i rozsáhlou sítí poměrně (na švédské poměry) levných ubytoven a horských stanic.

Chceme-li navštívit oblasti za polárním kruhem, je třeba si uvědomit, že se jedná o prostor silně nasycený národními parky – jmenujme ty větší a známější: Abisko, Stora Sjöfalet, Sarek či Padjelanta. Jedná se o poslední zbytky divoké původní krajiny Evropy, je vhodné tomu přizpůsobit naše chování. Ovšem existence parků neomezuje turistický ruch natolik, aby si zde návštěvník připadal jako v muzeu. V tom se liší přístup k ochraně přírody u Seveřanů – a u nás.

Švédské nejsevernější národní parky jsou propojeny turistickou stezkou zvanou Kungsleden – Královská stezka. Začíná v Abisku a končí na jihu švédského Laponska v Hemavänu. Cesta dlouhá 450 kilometrů je lemována turistickými chatami vzdálenými 9–20 km. V chatách je možno za poplatek pohybující se kolem 380 švédských korun (nebo ve vlastním stanu venku za 50 švédských korun) pohodlně přespat a uvařit si jídlo. Na některých z nich se dají doplnit zásoby, mnohdy je k dispozici i sauna. Pro našince může být jistým problémem získat předem podrobné mapy. Přesto, že je koupíte v každém větším švédském knihkupectví, stojí kolem 100 švédských korun, v České republice se shánějí špatně. V pražské cestovce KIWI v Jungmanově ulici však mívají omezený výběr i těchto map.

Doprava (v roce 2004)

Nejrychlejší způsob je letadlem do Stockholmu. V závislosti na období a předstihu, ve kterém si zajistíte zpáteční letenku, může její cena kolísat mezi pěti až jedenácti tisíci Kč. Ve výjimečném případě se dá pořídit i levněji. Můžete jet samozřejmě vlakem, do Stockholmu jezdí i česká autobusová linka, cena za zpáteční jízdenku je kolem 3000 Kč, Student Agency prodává na některé nepříliš výhodné termíny tento lístek třikrát levněji.

Pokud jste bohatí, můžete pokračovat z Arlandy u Stockholmu letadlem až do Kiruny. Většinou však všichni pokračují vlakem, který jezdí do norského Narviku. Jeho cena kolísá mezi 450 a 1200 švédskými korunani, vše záleží na tom s jakou vlakovou společností pojedete. Se společností Connex (provozuje oba vlaky do Narviku), zaplatíte ze Stockholmu bez rozdílu vzdáleností 450 švédských korun, z Uppsaly o 50 švédských korun méně. Proč tomu je tak jsme nepochopili. Samozřejmě, že můžete použít i různé jízdenky typu InterRail či EuroDomino.

Rezervaci na vlak (místenky) je vhodné zajišťovat přes Internet nebo někoho známého ve Švédsku. Obvyklý způsob nákupu vlakových jízdenek ve Švédsku (ale např. i v Norsku) připomíná nákup letenek v Česku. V menších stanicích zavírají nádražní pokladny již v pět odpoledne. A lístek zakoupený ve vlaku přijde draho.

Vhodné je zvolit za cílovou stanici Abisko. Pouze zde je stanice na výchozím místě do hor. Turistická stanice Abisko tu také poskytuje poměrně značný komfort včetně sauny (nocleh ve vlastním stanu za 50-70 švédských korun). V ostatních lokalitách se do hor musíte dopravit ještě autobusem.

Z Abiska pod Kebnekaise

Z Abiska vyrazíte na jih po Kungsleden, po levé straně necháte Laponskou bránu a podél překrásné řeky dojdete po 15 kilometrech až k chatě Abiskojaure. Je tu ráj pro rybáře, dokazují to četné přístřešky s ohništěm, kde nechybí ani lavice či rošty pro opékání ryb. Charakter krajiny a počasí zde převládající vyžaduje, abyste měli na sebe něco teplejšího, kulicha a rukavice užijete i v červenci.

Po příjemně strávené noci v chatě nebo ve stanu u chaty se další den dá dojít k 20 km vzdálenému Alesjaure. Cesta nejprve vede silně do kopce, v půli cesty se dostaneme na rovinu, kdy nás příjemně potěší pohled na jezero Alesjaure a na jeho konci na chatky Alesjaurestugorna. Cestu si můžeme v sezoně zkrátit plavbou člunem, který Vás za nemalé peníze dopraví až k chatám. Přestože se nacházíme v nadmořské výšce kolem 750 m nad mořem, je země pokryta velkými pláty sněhu až 200 metrů dlouhých, kde jejich přechod spojený s bořením může být velice nepříjemně vysilující zábava. Počítejte i s broděním menších potoků.

Třetí den vystoupíte výše do hor a dostanete se k 13 km vzdálené chatě Tjäktjastugan (1000 m 850 m). Sníh zde mívá víceméně souvislý charakter. Dále dosáhnete ve výši 1168 metrů sedlo Tjäktjapasset, kde je umístěn ochranný přístřešek. Odtud už naše expedice pokračuje 12 km dolů k chatě Sälka, sněhu ubývá a kolem chaty jej již téměř nenaleznete.

OPRAVA
Chata Tjäktja není v 850 metrech, ale přesně v 1000 metrech nad mořem. Ten předchozí den cesty z Abiskojaure stále mírně stoupá a k chatě Tajktja je nakonec pořádný výšvih. Prostě je to kilometr nad mořem. (Za upřesnění děkujeme Petru Burianovi)

Následuje poměrně jednoduchá túra na chatu Singi (12 km), takže si můžete vychutnat krásy celého putování. Chata Singi je křižovatkou stezky Kungsleden, odkud se dá odbočit k horské stanici pod nejvyšší švédskou horou Kebnekaise. Případný výstup na Kebnekaise vám zabere celý den. Návrat domů lze uskutečnit z Nikkaluokty (19 km), odkud jezdí autobus do Kiruny (67 švédských korun).

Pokračování do Stora Sjöfallet

Ti, co se nespokojí s cestou kratší jak 100 km, mohou pokračovat ze Singistugorny směrem na jih do Kaitumjaurestugorny. Cesta vede údolím kolem překrásné řeky, kde není problémem zejména z jara najít shozené sobí parohy. Po 13 kilometrech dojdete k chatě, která je na břehu jezera Kaitumjaure. Překrásný výhled na jezero umocní vaše pocity nebývalým způsobem. Nejen proto je tato oblast vyhlášená národním parkem Stora Sjöfallet (Velký vodopád).

Cesta pokračuje k 9 kilometrů vzdálené chatě u Teusajaure. Cestou určitě potkáte velké množství sobů. Pohled na jezero Teusajaure, které se z ničeho nic objeví v údolí pod nohama, je úchvatný. Jezero se dá v sezoně překonat na veslici. Bývají tu tři a platí zásada, že vždy musí zůstat nejméně jeden člun na každém břehu. Jezero je široké kilometr a má mohutný přítok i odtok. Mimo sezonu pravděpodobně nebudou veslice k dispozici, potom nezbývá, než se vrátit zpět pod Kebnekaise. Podaří-li se vám jezero překonat, přes poslední hřbet dojdete na 16 kilometrů vzdálenou chatu Vakkotavare. Odtud opět jezdí autobus do civilizace.

Samozřejmě se dá pokračovat dále na jih. Kungsleden pokračuje přes jezero Akkajaure po východním kraji národního parku Sarek, můžete projít i hlavní masív Sareku. Možná nejhezčí a pohodlnější cesta je po západním konci Sareku – z Ritsemu jezdí motorové čluny do národního parku Padjelanta, který se táhne až k norským hranicím. Znalci švédského Laponska tvrdí, že to je nejkrásnější kus Švédska…

A co polární medvědi? Ti samozřejmě žijí – ale daleko na severu, na krách Severního ledového oceánu a na norských Špicberkách. Na Královské stezce se nesetkáte ani s hnědým medvědem, protože většina krajiny není pokrytá lesy, které by mu poskytovaly přirozený úkryt.

Zajímavosti

Na mapách vás určitě upoutá celá řada míst uvedená názvy místních obyvatel Sámů (Laponců). S překvapením zjistíte, že nejen Češi používají písmena č, š, či ž. To v nás vzbuzuje sympatie k tomuto národu žijícímu v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku. I samotný rozhovor se Sámem je lahůdkou, sice s nim mluvíte švédsky či anglicky, ale neunikne Vám ten krásný přízvuk s tvrdým r natolik příbuzný českému. Ne nadarmo se říká, že čím jste ve Švédsku severněji, tím lépe rozumíte.

Na švédských turistických chatách naleznete skřínky s nápisem Var så god nebo vergiven maten. Zde můžete zanechat nepotřebné potraviny. Jiní se jimi mohou dozásobit na obtížnou túru.

Bohumil Bula, redakčně upraveno a doplněno

v Severských listech publikováno
poslední aktualizace 10. května 2006

Související články

Expedice Skandinavica 2002 – 15. 5. 2006
Švédská přírodní rezervace Vindelfjällen – 19. 5. 2005
Švédské Laponsko – 1. 10. 2004, 10. 5. 2006
Pobyt ve volné přírodě Severu – 23. 6. 1999
Švédské Laponsko – 1. 8. 1998

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,36   hodnoceno: 14 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.351.235 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.441 sec. • www.severskelisty.cz • 54.198.243.51
file v.20180224.034543 • web last uploaded 20180705.040335
2017:441 • 2018:159