Ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), foto archiv
Otázka: Jak se vlastně rozmnožuje ostružiník moruška? Zkoušel jsem zasít jeho semena, ale vůbec nevzešly.
Semena ostružiníku morušky (Rubus chamaemorus) mohou klíčit velmi pomalu. Domnívám se, že jednou z příčin neúspěchu byla nedostatečně dlouhá doba čekání.
Stejně jako všechno ovoce, jsou přizpůsobeny k požití a následnému vyloučení semen. Dužnina plodů obsahuje látky, které brání klíčení semen, navíc semena mají tvrdou slupku, aby vydržela cestu trávicím traktem. Ve střevech dužnina mizí, enzymy způsobí ztenčení slupky semena a obvykle je připraví ke klíčení. Vyloučená semena potom klíčí velmi dobře. Nechceme-li využívat tento přírodní způsob přípravy semen ke klíčení, můžeme zkusit také jiné metody. Vysušená semena zbavená dužniny můžeme obrousit smirkovým papírem. To je však u většiny semen velmi obtížné. Lze zkusit také kvasnou metodu: opatrně rozdrcené plody necháme v teple několik týdnů kvasit, poté semena vysušíme a očistíme.
Finská botanička Eira-Maija Rantala zkoumala rozmnožování morušek. Při jejích pokusech nejlépe vyklíčila semena zasetá přímo u mateřské rostliny asi dva centimetry hluboko (více než 40 %). Podle norských výzkumů zase dobře klíčí celé vyseté plody. Příčinou by mohli být půdní mikrobi, kteří mohou v podzimním období částečně strávit dužninu a změkčit slupku semen.
Počáteční vývoj semenáčku však probíhá velmi pomalu, a tak sazenice může být snadno zničena plevelem. Proto je vhodné vysévat semena v pozdním létě nebo na podzim do truhlíku s pískem a rašelinou, truhlíky ponechat venku, chránit je před plevelem např. síťkou či gázou – a čekat. Připravená semena vzejdou už následujícího jara, zatímco bez přípravy může vyklíčení trvat dva až tři roky.
Literatura:
[1] Vuokko, S.: Suolistossa siemen herää. In: Suomen Luonto
9/1999, s. 54. Helsinki 1999.
Seppo Vuokko je botanik, bývalý šéfredaktor časopisu
Suomen Luonto, dnes spisovatel na volné noze.
Suomen Luonto (Finská příroda) je časopisem Finského
svazu ochrany přírody. Vychází dvanáctkrát ročně.
Seppo Vuokko, z finštiny přeložil: Václav Chvátal, 2. prosince 1999
v Severských listech publikováno
Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552