Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Ingmar Bergman – odchod tentokrát definitivní


Fellini (druhý zleva) a Bergman (vlevo) se
 sešli v roce 1969 ke společnému projektu.

Sarabanda. S Liv Ullmanovou a Erlandem
 Josephsonem při práci na posledním
televizním filmu.

S přáteli. Zleva režisér, kamenraman Sven
Nykvist, herci Erland Josephson
 a Liv Ullmanová na ostrově Fårö.
foto ČTK, AP, AFP, Reuters a archiv LN

Na Fårö, malém ostrůvku v Baltském moři, lákaly turisty dvě velmi odlišné „atrakce“. Jednak to byly takzvané rauky, bizarní vápencové útvary čnící z moře a pustého pobřeží, jednak švédský filmový a divadelní režisér Ingmar Bergman, který – řečeno jeho vlastními slovy – k ostrovu pocítil cosi jako lásku na první pohled, když tu na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století točil film Jako v zrcadle, a proto si zde postavil dům a filmový ateliér. Zatímco ovšem rauky byly a jsou volně k vidění, šance, že byste spatřili Mistra, vyhýbajícího se publicitě a záměrně se izolujícího od okolního světa, byla vždy mizivá. A od pondělka 30. července, kdy světové agentury přinesly zprávu o jeho úmrtí, je dokonce nulová.

Přestože se slavný tvůrce více než čtyřicítky filmů, stovky divadelních inscenací a autor řady textů dožil úctyhodného věku devětaosmdesáti let a v rozhovorech, které v posledních letech poskytl médiím, se často vyjadřoval o smrti, zmíněná zpráva leckoho zaskočila. Na jeho občasné odchody ze scény jsme si totiž v jistém smyslu už zvykli, ale i na to, že nikdy nejsou definitivní, že jsou jen součástí jeho občasných mystifikací. První takový odchod, ze Švédska, uskutečnil v druhé polovině sedmdesátých let, kdy si po známé daňové aféře zvolil dobrovolný exil a několik let pak žil a pracoval v Mnichově. Další odchod, tentokrát ze světa filmu, oznámil počátkem let osmdesátých, v souvislosti s natáčením svého posledního velkého opusu, rodinné fresky Fanny a Alexandr. Ale ačkoli tehdy už měl nárok i na odchod na odpočinek, nic takového se nestalo. V následujících letech se nadále intenzivně věnoval divadelní režii, televizní tvorbě a psaní knih. Ještě v roce 2003, ve čtyřiaosmdesáti letech, napsal a natočil svůj epilog Sarabanda, volné pokračovaní Scén z manželského života. Poté se rozhodl uměleckou kariéru opravdu ukončit a stáhnout se na milovaný ostrov, mnozí však věřili, že ani tentokrát ještě neřekl své poslední slovo.

Zatímco obyvatelé Fårö, kde má být Bergman v nejbližších dnech pohřben v úzkém kruhu rodiny a přátel, teď upřímně želí odchodu oblíbeného souseda, kterého dřív spiklenecky zapírali před zvědavými návštěvníky, světová kinematografie a divadlo se loučí s jednou ze svých nejvýraznějších postav. Mezi prvními, kdo vyjádřili politování nad touto ztrátou, je například jeho horlivý žák z druhé stran Atlantiku Woody Allen. Ten ho označil za „přítele a bezpochyby největšího režiséra své doby“. Poněkud jiného ladění je komentář jeho dánského obdivovatele i zarytého konkurenta v jedné osobě, režiséra Larse von Triera:

„K Ingmarovi Bergmanovi mě vázalo silné rodinné pouto,“ tvrdí Trier, „a proto jsem pyšný, že můžu říct, že se ke mně vždycky choval tak jako ke svým ostatním dětem: neprojevil sebemenší zájem!“

Zbyněk Černík, 31. července 2007

v Severských listech publikováno

Filmové recenze v Severských listech – Ingmar Bergman

Film Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop)  – Švédsko, 1972, režie Ingmar Bergman
Film Lesní jahody (Smultronstället)  – Švédsko, 1957, režie Ingmar Bergman
Film Scény z manželského života (Scener ur ett äktenskap)  – Švédsko, 1973, režie Ingmar Bergman
Film Fanny a Alexander (Fanny och Alexander)  – Švédsko / Německo / Francie, 1982, režie Ingmar Bergman
Film Mlčení (Tystnaden)  – Švédsko, 1963, režie Ingmar Bergman
Film Sedmá pečeť (Det Sjunde inseglet)  – Švédsko, 1957, režie Ingmar Bergman

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.507.636 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.640 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.113
file v.20190115.000439 • web last uploaded 20190901.041847
2017:277 • 2018:150 • 2019:110