Ingmar Bergman, foto archiv
Na britském digitálním televizním okruhu Film Four pokračuje v těchto dnech přehlídka filmů Ingmara Bergmana, v londýnském kinu filmového umění National Film Theatre na londýnském South Bank začala 1. ledna 2003 přehlídka filmů Ingmara Bergmana na velkém plátně. Při této příležitosti se přiznal v rozhovoru filmovému kritiku deníku Independent Woody Allen k svému velkému obdivu pro tohoto švédského filmového tvůrce a konstatoval, že Bergman je vlastně „entertainer“.
„Velmi brzo v životě jsem začal obdivovat Bergmanovo dílo. Vášnivě jsem se do něho ponořil už v mládí a během svého profesionálního života jsem poskytl množství interview v nichž jsem hovořil o Bergmanově díle a o jeho géniu – a doporučoval jsem lidem, aby se chodili dívat na jeho filmy,“ konstatuje v rozhovoru Woody Allen. Přiznal se, že je v mnoha ohledech pod Bergmanovým vlivem. Max von Sydow, který hraje v Sedmé pečeti šachy se smrtí, pak hrál v Allenově filmu Hana a její sestry. Allen také použil Bergmanova kameramana Svena Nykvista protože na něj udělal obrovský dojem Bergmanův film Šepoty a výkřiky. „Je to hypnotické, jak se kamera jen pomalu pohybuje do těch místností a z nich zase ven a hodiny tikají – jste prostě mesmerizováni,“ říká Allen.
Odkdy obdivoval Woody Allen Ingmara Bergmana? „Nebylo mi ještě dvacet, když jsem viděl Léto s Monikou a pak Večer kejklířů – a prostě to byly daleko lepší filmy než filmy jiných lidí. Když má člověk hudební talent, je opravdovým géniem a hraje na trumpetu nebo na klavír, zní to prostě daleko lépe než od kohokoliv jiného, v důsledku té nedefinovatelné velikosti,“ říká Allen a dodává: „Nejprve byl tento obrovský Bergmanův talent uplatněn na dramata mezi lidmi, na lidské emoce a bylo to napínavé a intenzivní a plné překvapení. A pak jsem viděl Lesní jahody a Sedmou pečeť a Tvář – a tam byl uplatněn tento obrovský dramatický talent nejen na lidské emoce – o to Bergman nepřišel – ale i na filozofické otázky, o nichž jsem četl v Kierkegaardovi, v Nietzschem: velké otázky, existenciální otázky. Tady byl režisér, který dělal filmy, které se zabývaly těmito otázkami a byly intelektuálně stimulující, ne pedantským způsobem, ale zábavným způsobem, přesně tak, jak dokáže bavit dobrá detektivka, muzikál anebo lehčí film.“
Právě to, že jsou Bergmanovy filmy „zábavné“, je podle Woody Allena velkým triumfem Bergmanových otevřeně filozofických filmů. „Faktem, je, že ten člověk má mozek a intelekt a ty jeho filmy jsou o něčem – jsou podstatné a filozofické a na lidské úrovni hluboké – to je fajn. Ale Bergman je v první řadě bavič. Takže to není jako povinná četba. Není to nudné. Jdete se podívat na Bergmanův film a chytne vás to, jako kdybyste se dívali na nějakou detektivku nebo na nějaké neuvěřitelné drama.“
„Chcete-li vydat svých 10 dolarů na kino, a chcete-li se pobavit, doporučuju, abyste ignorovali vážná témata, jimiž se Bergman zabývá a sledujte ty jeho filmy prostě jen jako zábavu. Mluvil jsem s lidmi, kteří viděli před lety Bergmanovu Tvář, v životě nečetli Kierkegaarda a nemají ponětí o tom, o čem ten film je, a ti mi řekli: Panebože, nevím, o čem to bylo, prostě se asi jen bavil, ale proboha, bylo to tak napínavé, že jsem po celou dobu seděl na kraji sedadla. A to je,“ míní Woody Allen, „Bergmanova nejsilnější stránka.“
Britské listy, 31. prosince 2002
v Severských listech publikováno
(Ne)známý Ingmar Bergman slaví 100. narozeniny – 3. 6. 2018
Ingmar Bergman ? odchod tentokrát definitivní – 31. 7. 2007
Zemřel Ingmar Bergman – 31. 7. 2007
Ingmar Bergman: Sarabanda ? o strachu ze smrti v osamění – 15. 6. 2006
Ingmar Bergman: Nevěra (Havran) – 5. 3. 2005
Maria von Rosenová a Ingmar Bergman: Tři deníky (Tre dagböcker) – 17. 12. 2004
Film Saraband (Sarabanda) – Švédsko, 2003, režie Ingmar Bergman
Woody Allen: "Bergman byl vlastně bavič" – 31. 12. 2002
Loučení se světem filmu není lehké – 12. 11. 2002
Jörn Donner: rozhovory s Bergmannem – 14. 10. 1998
Ernst Ingmar Bergman, světově proslulý Švéd – 14. 7. 1998
Bergman nekončí – 14. 5. 1998
Film Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop) – Švédsko, 1972, režie Ingmar Bergman
Film Fanny a Alexander (Fanny och Alexander) – Švédsko / Německo / Francie, 1982, režie Ingmar Bergman
Film Lesní jahody (Smultronstället) – Švédsko, 1957, režie Ingmar Bergman
Film Scény z manželského života (Scener ur ett äktenskap) – Švédsko, 1973, režie Ingmar Bergman
Film Sedmá pečeť (Det Sjunde inseglet) – Švédsko, 1957, režie Ingmar Bergman
Film Mlčení (Tystnaden) – Švédsko, 1963, režie Ingmar Bergman
Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:
Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.
Autoři příspěvků odpovídají za obsah, ručí za uváděné informace a za to, že jejich příspěvek nporušuje Autorský zákon. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.
Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na stanovsky@severskelisty.cz.
Upozornění:
• Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.
• Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.
Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.
SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • michael@stanovsky.eu, tel.: +420 603 538 168
PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773
Copyright © Severské listy, 1998-2024 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552
Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01 Dřenice, Czech Rep. • stanovsky@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel.: +420 603 538 168
Copyright © Severské listy, 1998-2024. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-8552