Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Princezna Dagmar

 
Princezna Dagmar, foto wikipedia.org

Marie Fjodorovna a car Alexander III.
foto wikipedia.org

Příběh, který vám budeme vyprávět, by mohl být pohádkový, vždyť v něm vystupují princezny, králové i carevny. K pohádce má ale daleko, protože to je příběh, který napsal sám život – tragické osudy korunovaných hlav, intriky a pohnuté osudy jedné velké země. Za princeznou Dagmar, respektive carevnou Marií Fjodorovnou, se vypravíme do dánského Roskilde.

Historická katedrála v přímořském Roskilde zažila za osm set let své historie už ledacos. Ostatně za tu dobu zaujala v Dánsku zcela výjimečné místo. Je tu totiž pochováno 38 dánských panovníků a členů královské rodiny. Proto sem váží ročně cestu na 150 tisíc návštěvníků a v posledních letech se jejich zájem ještě zvýšil. Královský dvůr totiž v roce 2004 povolil otevřít pro veřejnost jednu mimořádnou hrobku – hrobku princezny Dagmar, tedy vlastně carevny Marie Fjodorovny.

Lidé se sem přicházeli s oblíbenou princeznou rozloučit. Už v roce 2001 požádal jeden z příbuzných bývalé carské rodiny, Nikolaj Romanov, dánskou královnu Margaretu, aby povolila převoz princezniných ostatků. Marie Fjodorovna se do Dánska vrátila po strastiplném útěku před bolševickou hrůzovládou, která ji připravila o dvě děti – Michaila a Nikolaje, kterého známe jako cara Mikuláše II. Do rodného Dánska přijela přes Británii v roce 1919 a o devět let později ve své rodné vlasti také zemřela. Panovnický dvůr jí, v duchu její víry, uspořádal ortodoxní pohřeb v Roskilde. Dánové ji dodnes znají jako Dagmar Dánskou, ale pozor, neplést s královnou Dagmar, která pocházela z Čech a jejímž manželem byl král Valdemar I.

Dánská princezna přestoupila na pravoslaví krátce před svatbou s carevičem Alexandrem, který po atentátu na Alexandra II. nastoupil na ruský trůn jako car Alexandr III. Marie Fjodorovna se podle dobových svědectví stala nejelegantnější dámou ruského dvora. Přesto se ani v Rusku dánské princezně nedařilo. Dagmar se totiž narodila ve zchudlé šlechtické rodině a dětství prožila na zámku v Glucksburgu. Její otec se řízením osudu stal králem Christianem IX., a to jen proto, že skandály proslulý král Frederick VII. zemřel bezdětný a Dagmařina otce určil svým následníkem.

Nová královská rodina se rychle prosadila v celé Evropě, ze zchudlých dětí se stali panovníci v Dánsku, Norsku a Řecku. Princezna Dagmar vedle svých státnických povinností byla také oddanou matkou, porodila celkem pět dětí. Prvorozený Alexandr zemřel jako dítě, Georgij v necelých třiceti letech na tuberkulózu. Přežila pouze nejmladší Olga. Marie Fjodorovna se se smrtí svých blízkých za bolševické revoluce nikdy nesmířila, až do konce života věřila, že se jim podařilo přežít. Ostatně pověsti o zázračném útěku jejího vnuka a následníka trůnu Romanovců kolují v Rusku dodnes. Také proto považují příbuzní carské rodiny za správné, aby ostatky Marie Fjodorovny byly převezeny do Petrohradu, kde budou uloženy vedle obou carů – jejího manžela Alexandra a syna Mikuláše. Stane se tak v den 140. výročí svatby dánské princezny Dagmar s ruským carevičem.

David Šťáhlavský, www.rozhlas.cz, 22. července 2004

autor je zahraniční reportér Českého rozhlasu

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,20   hodnoceno: 5 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.506.960 • onln: 3 • robot ostatni • php: 0.722 sec. • www.severskelisty.cz • 3.234.214.113
file v.20190115.000435 • web last uploaded 20190901.041847
2017:277 • 2018:260 • 2019:270