Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Dánsko vzdalo hold české princezně


foto dagmar800.dk

Ribe, foto dagmar800.dk

Dánský král Valdemar II. Vítězný (1170-1241)
se sklání v Ribe nad umírající královnou Dagmar,
k níž podle balad dorazil až z dalekého
Skanderborgu, foto dagmar800.dk

Hrob Valdemara II. a jeho manželek,
Dagmar (vpravo) a Berengarie
kostel sv. Benedikta v Ringstedu byl prozkoumán
v polovině 19. století, foto dagmar800.dk

Dagmar Dánská (asi 1186 – 24. 5. 1212), původním jménem Markéta Přemyslovna, byla dcerou krále Přemysla Otakara I. Sňatkem s dánským králem Valdemarem II. se stala dánskou královnou.

V Česku prakticky neznámá královna Dagmar z rodu Přemyslovců je v Dánsku velmi oblíbenou historickou postavou. Kulturní festival v nejstarším dánském městě Ribe v květnu připomněl 800. výročí jejího úmrtí. Tím ale oslavy královny Dagmar nekončí. V srpnu ji připomene Středověký festival v Ringstedu a na podzim se putovní výstavy o ní dočká možná i Praha.

V Dánsku je Dagmar opěvována v lidových baladách, v rodné zemi je známá pouze znalcům historie. Princezna Markéta Drahomíra přitom byla dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a nevlastní sestrou svaté Anežky České. Svůj otisk ale zanechala hlavně v dánských legendách jako krásná, hodná a spravedlivá královna Dagmar.

Festival Dagmar 800

Její památce vzdal hold třídenní festival Dagmar 800, který začal 24. května 2012, tedy v den, kdy před 800 lety zemřela. V dějišti připomínkových akcí, dánském městě Ribe, mimo jiné odstartovala putovní výstava Královna Dagmar, česká princezna a vystoupila i řada českých umělců.

Podle nejznámější, 400 let staré verze lidové balady o smrti Dagmar, zemřela královna v Ribe. Lidová obliba Dagmar se díky historickému románu Valdemar Vítězný dánského spisovatele Ingemanna stala symbolem dánského národa. 800. výročí jejího úmrtí je významným dánským historickým dnem.

Koncem roku 2011 rozhodlo Sdružení Dagmar800 využít tohoto výročí k oslavě významného období dánské historie. Prostřednictvím hudebně historického festivalu pod názvem Dagmar800 dětem i dospělým nejen přiblížilo legendu o královně Dagmar, ale také zlepšilo současné chápání historie.

Květnový festival návštěvníkům nabídl bohatý kulturní program v podobě výstav, koncertů, přednášek, středověkých trhů či zábavních aktivit s historickou tématikou.

Festival Dagmar 800, který proběhl ve dnech 24. až 26. května 2012, vznikl nejen z iniciativy několika dánských kulturních institucí, ale i s pomocí české strany. Celou řadu koncertů, představení a výstav zahájilo vystoupení folkrockové skupiny Tomáš Kočko & Orchestr. Zajímavým bodem programu byla  také poměrně nová dánská opera Anorexia Sacra, kde se představila česká mezzosopranistka Markéta Dvořáková. „Je to zpracování nápadu, že královna Dagmar možná zemřela na anorexii, protože byla tak oddaná Bohu, že zapomněla jíst a při porodu už neměla moc sil,“ doplňuje Zdeněk Lyčka. Na festival se chystala i delegace z Prahy v čele s předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou.

Přemyslovna v Dánsku

Jak sláva této Přemyslovny překročila domácí hranice? „Vešla do povědomí jako manželka důležitého a populárního dánského krále Valdemara II. Vítězného,“ vysvětluje velvyslanec České republiky v Kodani a spoluorganizátor festivalu Zdeněk Lyčka.

O jejím životě se toho ví velmi málo. Narodila se jako dcera Přemysla Otakara I. a jeho první, později zapuzené, manželky Adléty Míšeňské. Přesné datum však neznáme. Dceři našel český panovník vhodného a vlivného ženicha – dánské ho krále Valdemara. Svatba se konala v roce 1205 v Lübecku a Markéta po ní přijala jméno Dagmar.

Brzy si svou laskavostí získala srdce poddaných. Mimo jiné se prý přimluvila u krále, aby nezvyšoval daně, a dokázala se zastat i jeho protivníků. Na dánském trůnu si však pobyla jen pár let. Zemřela 24. května 1212, pravděpodobně při porodu jednoho z potomků. V českých historických knihách se však často uvádí rok úmrtí 1213. „Ten český termín vznikl omylem kvůli špatnému zápisu a překladům,“ vysvětluje Zdeněk Lyčka. „Dánští historikové a dnes již i většina historiků v Česku se přiklánějí k roku 1212,“ dodává. „Asi 200 let po její smrti se objevily první balady o královně Dagmar, které se do té doby šířily jen ústním podáním,“ pokračuje český velvyslanec. Nejslavnější píseň vypráví o tom, jak nemocná královna leží na smrtelném loži v Ribe a král se k ní snaží na svém koni přispěchat z dalekého Skånderborgu. Přijíždí ale příliš pozdě.

Pochována je v jiném dánském městě Ringstedu, kde má v místním kostele sv. Benedikta náhrobek vedle svého muže. Po jeho druhém boku leží jeho druhá manželka Berengarie Portugalská, se kterou se podle balad Valdemar II. oženil proti Dagmařině vůli.

O dánské královně Dagmar


Král Valdemar II.
foto dagmar800.dk

pomník královny Dagmar
foto dagmar800.dk

Královna Dagmar je historicky nejznámější osobností Ribe: 12. května 1212 zde za nevyjasněných okolností zemřela „půvabná královna“ Dagmar, manželka krále Valdemara II. Vítězného.

O královně Dagmar toho ve skutečnosti mnoho nevíme – o jejím životě v Dánsku se dozvídáme pouze ze čtyř až pěti lidových balad, které pravděpodobně vznikly až více než 300 let po událostech, které popisují. O co menší je jejich důvěryhodnost, o to většího významu nabyly v lidové tradici. Dnes je proto většina lidí v Dánsku přesvědčena o tom, že:

  • Královna Dagmar připlula do Ribe přes ostrov Mandø v roce 1205.

  • Ihned po příjezdu se v Ribské katedrále provdala za krále Valdemara Vítězného.

  • Když ležela na smrtelném loži, pobýval Valdemar na hradě Skanderborg. Okamžitě sedl na koně a vyjel se „stovkou svých mužů“ do Ribe. Když projížděl přes Randbøl Hede, zbývalo mu jen 15 mužů, na mostě Gredsted s ním bylo jen „malé páže“ a do ulic Ribe „vjel už sám“.

  • Když král vstoupil do královniny komnaty, byla již Dagmar mrtvá, ale jeho nářek ji probudil. Vyjevila mu tři přání, mimo jiné, aby se neženil s tou „kyselou“ Berengarií. Ale on, jak známo, přesně to udělal.

O Dagmařině životě v Dánsku víme s jistotou jen to, že:

  • V roce 1205 byla provdána za krále Valdemara II. Vítězného.

  • Zemřela 24. května 1212.

  • S Valdemarem Vítězným měli syna Valdemara Mladšího, který se narodil v roce 1209.

  • Byla pochována v kostele sv. Bendta v Ringstedu.

  • Přispěla, jistě proti vůli krále Valdemara, k propuštění jeho bratrance biskupa Valdemara, který byl rozhodným odpůrcem krále a zůstal jím navzdory vysvobození. Z reálně politického hlediska nebylo propuštění moudré!

Vznik tolika legend souvisí patrně se skutečností, že v prvních letech vlády krále Valdemara národ vzkvétal, zatímco v období po jeho smrti bylo Dánsko zmítáno rozbroji mezi třemi syny, Erikem, Abelem a Kryštofem, které měl Valdemar s Berengarií (tehdy se jí říkalo Benger).

V období romantismu v 19. století získaly legendy další rozměr, neboť v Dánsku stejně jako v mnoha jiných zemích Evropy, kvetl zájem o „staré hrdé časy”. Zejména chudé městečko Ribe se stalo symbolem velké národní historie, stejně jako legendy a příběhy, které se k městu vázaly.

zdroje: Vladimíra Straková (LN), stránky dagmar800.dk, 24. května 2012

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,67   hodnoceno: 18 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.498.372 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.593 sec. • www.severskelisty.cz • 3.95.131.208
file v.20190115.000436 • web last uploaded 20190901.041847
2017:339 • 2018:277 • 2019:336