Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Studium v zemi Santa Clause

Jakožto student čtvrtého ročníku na Fakultě mezinárodních vztahů jsem v rámci studijního programu CEMS strávil letní semestr školního roku 2000/01 na Helsinki School of Economics and Business Administration ve Finsku. Studijní pobyt na HSEBA mně přišel natolik inspirující, že jsem se rozhodl, vám o něm stručně poreferovat. Odlišnosti ve studiu na tamní škole v porovnání se studiem na VŠE vycházejí z mých konkrétních poznatků, a proto se nedají generalizovat. Přesto ale myslím, že takovéto srovnání může posloužit jako zajímavá ilustrace toho, jak to lze také dělat.

Na HSEBA se vyučuje sice většina předmětů ve finštině, ale zároveň tam běží takzvaný English Track, který nabízí finským studentům vystudovat vše v angličtině. Tudíž exchange studenti, přicházející studovat na tuto školu ze zahraničí, si mohou vybírat z přehršle předmětů právě v angličtině.

HSEBA co do postavení odpovídá zhruba naší VŠE. Je v hlavním městě, je státní vysokou školou a pro studium businessu je nejznámější v zemi. Jenže rozdíl je hlavně ve velikostí – studuje tam okolo 3000 studentů. A z toho pramení většina pozitiv této školy. Zatímco na VŠE je nadpoloviční většina studentů mimopražských, na HSEBA je tomu naopak. Tudíž prestiž školy tam nevede k tomu (jako je tomu v případě VŠE), že by studenti z celého Finska odcházeli za studiem businessu do hlavního města. Poptávku po tomto oboru pokrývají vysoké školy v jiných velkých městech. (Nutno podotknout, že naproti přes ulici, kde se HSEBA v Helsinkách nachází, je i švédská varianta ekonomky – kde je oficiálním jazykem švédština. Tyto školy jsou ale na sobě nezávislé a vzájemně si nekonkurují, neb každá slouží odlišně mluvící části obyvatelstva.)

Velká většina předmětů na HSEBA je intenzívní. To znamená, že trvají v průměru pouze 3 týdny. To je velmi praktické z několika důvodů. Něco jako hromadné registrace či zápisy dvakrát do roka, kdy studenti musí závodit s časem, aby se na danou přednášku nebo cvičení dostali dříve než dalších tisíc konkurentů, rovněž čekajících na zpřístupnění svého přihlašovacího účtu (viz. harmonogram), tam vůbec nemají. Na HSEBA je předběžný seznam otvíraných předmětů také znám dopředu, ale protože jednotlivé předměty začínají v různých týdnech semestru (tedy ne všechny najednou), studenti si vytvářejí rozvrh flexibilně v průběhu semestru. Registrovat se je třeba minimálně jeden týden před začátkem kurzu, ale na většině předmětů stejně stačí, že se student zapíše na první hodině. Vzhledem k tomu, že časové rozložení předmětů v semestru je věcí volby studenta, není semestr pro každého stejně dlouhý.

Zkoušky jsou velmi odlišné v porovnání s VŠE. Jde vlastně vždy jen o zápočty, protože ústní zkoušky tam NEEXISTUJÍ. A to ani státní. Studium se tedy zakončuje pouze obhajobou diplomové práce. Hodnocení absolvování předmětu je v podstatě trojstupňové: A (100-80 %bodů), B (79-60 %bodů), C (59-40 %bodů). Neboli k absolvování předmětu stačí pouze 40 %bodů. A to navíc má na to student 3 pokusy! Student tedy není nucen dokolečka opakovat jeden předmět; studuje pro sebe, ne pro systém, byrokracii či kvóty (a la Non scholae sed vitae discimus!). Kapacita školy rovněž umožňuje, že většina předmětů má formu jakýchsi cvičení o počtu 20-40 studentů. Daleko demokratičtější je i forma zkoušek. Ta má většinou následující složení – 50 %písemný esejový (nikoliv zaškrtávací) test, 30 % individuální seminární práce, 20 % týmová prezentace řešení přepadové studie. Ten test se koná bud' na poslední hodině nebo zhruba tři týdny po skončeni kurzu a vždy je na něj 3-4 hodiny čistého času! Skoro všechny předměty jsou čtyřkreditové a prezence studentů se eviduje. Navíc mají některé písemné testy formu open-book exam, což znamená, že studenti při psaní mohou používat jakékoli relevantní materiály či učebnice. Tak tomu je u předmětů, kde student pracuje se spoustou statistik. Tudíž v samotném testu se hodnotí, jak student je schopen myslet a dané informace použít, a nikoli jak dobře je schopen se je den předem naučit nazpaměť. To samo zároveň motivuje studenty, aby na předměty chodili co nejčastěji. Jinými slovy, s něčím jako na přednášku nemá cenu chodit, stejně to bude jenom ze skript, jsem se tam nesetkal. Zajímavé je, že je zvykem psát nejprve nanečisto (osnovy), a až poté studenti své odpovědi formulují do osmistránkového a formálně standardizovaného zkouškového sešitu. V některých případech musí studenti ještě projít tzv. pre-exam – jakousi vstupní zkouškou, na kterou je třeba nastudovat předepsané knihy (1-2). To má zajistit, že se na kurz dostanou jen ti studenti, kteří jsou s danou problematikou už zčásti obeznámeni. Nejalternativnější je však tzv. book exam. On se totiž na HSEBA jeden předmět vypisuje většinou jen na jeden semestr v roce. V tom druhém má student bud' smůlu, nebo se daný předmět vypíše právě jako book exam. Tzn., že sice není vyučován, ale student může celý předmět absolvovat v rámci jednoho písemného testu, na který je předepsaná povinná literatura. Připomíná to trochu distanční studium.

A na závěr ještě krátce něco o knihovně na HSEBA. Tam je většinou těžké sehnat právě to, co potřebujete. Stejně tak jako je méně studentů, je tam i méně výtisků od jednoho titulu. Učebnic potřebných na povinné předměty je sice víc, ale jejich počet taky nestačí. Výpůjční lhůta je pouhé dva týdny. Takže si studenti často raději půjčují danou knihu jen přes noc. Na takovýto servis je vždy vyčleněn jeden až dva výtisky, které jsou spásou pro ty, co si včas knihu nerezervovali. Velmi přísný postih však stihne toho, kdo nevrátí jednodenní výpůjčku do 9.30 druhý den ráno zpět do knihovny. Za každou hodinu přesčasu se platí v přepočtu 60 Kč!

Věřím, že s podobnými a třeba i kurióznějšími poznatky se vracejí také ostatní studenti VŠE, kteří v rámci studia vycestují na jinou vysokou školu do zahraničí. Myslím, že by bylo škoda, kdyby zkušenosti z takovýchto pobytů zůstávaly jen osobními a dále nesdělovanými. Jakýkoli jiný pohled zvenčí na zaběhlý a třeba i velmi dobře osvědčený systém studia na VŠE může být přínosem jak pro studenty, tak i pro učitele.

Petr Čech, 25. dubna 2002

v Severských listech publikováno

Související články

Učitelům musíte věřit, říkají Finové – 13. 11. 2012
Čaplovič chce na Slovensku finský školní systém – 27. 6. 2012
Proč finské školy září? – 27. 6. 2012
Finské školství (2007) – 18. 6. 2012
Základní škola ve Finsku – 15. 1. 2007
Už jsme dospělí! – 10. 7. 2004
Spolupráce mezi finským a českým gymnáziem – 25. 1. 2004
Projekt Comenius-Socrates a Finsko – 10. 5. 2003
Studium v zemi Santa Clause – 25. 4. 2002

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.500.166 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.332 sec. • www.severskelisty.cz • 3.94.129.211
file v.20190115.000431 • web last uploaded 20190901.041847
2017:213 • 2018:111 • 2019:87