Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Učitelům musíte věřit, říkají Finové


Kristiina Volmariová, foto hamk.fi

Ve slovenské Pravdě vyšel koncem října rozhovor s finskou odbornicí na školství Kristiinou Volmariovou, která na Slovensku pobývala na konferenci. Kristiina Volmariová je bývalá učitelka, nyní vede sekci mezinárodních vztahů ve finské vládní agentuře pro vzdělávání.

Finský školský systém patří mezi nejlepší na světě (za vzor si ho vybral i slovenský ministr školství Dušan Čaplovič). Volmariová říká, že důležitá byla reforma v 70. letech minulého století, kdy se zavedly obecné základní školy pro všechny děti od 7 do 16 let. Všichni tak chodí do stejných škol, neexistuje žádné dělení ani preference, talentované děti tak táhnou ty méně nadané.

Důležitá je také zaangažonost učitelů. Nejde jen o platy. „Učitelé musí si osvojit myšlenku reformy. Proto je potřebujeme motivovat, aby se podíleli na reformě. Aby si ji osvojili a brali ji jako svou věc. Jinak se cítí nedocenění, mají dojem, že si je společnost neváží,“ říká Kristiina Volmariová v rozhovoru.

Finové nechtějí nikoho omezovat, nestanovují limity pro přijetí na střední školy. Děti na konci základní školy mají jiné zájmy, než školu, ta je vedlejší. Přesto z nich mohou být skvělí odborníci, nač trestat kluky, že mají v šestnácti větší zájem o děvčata, pivo či podobné?

„Také ve Finsku se maturita v 19 let vnímá jako bernou minci pro přijímání na univerzity, což nepovažuji za správné,“ říká Volmariová a dodávává: „Jsou příklady lidí, kterým se na střední škole velmi nedařilo, na medicínu je přijali až na druhý či potřetí, ale pak se z nich stali výborní lékaři.“

Finsko nebylo v minulosti bohaté, snaha šetřit, či spíše účelně hospodařit se projevuje i dnes. Dlouhodobě, již od 70. let, se pracuje na odhadu počtu potřebných absolventů vysokých škol. „ Nemůžeme si dovolit to, co ve Francii, kde školy naberou každého, kdo má zájem. To je velmi drahé,“ říká Kristiina Volmariová. Finsko nemá soukromé vysoké školy, a ty veřejné se s ministerstvem domlouvají na potřebné kvótě uchazečů. Nenastává případ, kdy školy v honbě za platbou na jednoho studenta produkují spousty nepotřebných absolventů. Od příštího roku se bude také sledovat mezinárodní aktivita univerzit. Průměrná délka magisterského studia je ve Finsku šest let, což se zdá jako příliš drahé. Připravuje se systém zvýhodnění škol, kde studenti vystudují rychle.

Ale na otázku, kolik je vhodné investovat do školství, nedokázala Kristiina Volmariová konkrétně odpovědět. „Odpověď je, že financování musí být dostatečné, ale například i finské financování je v poměru k HDP velmi průměrné, jen 6,4 %. Ostatní severské země dávají mnohem vyšší procento HDP než my, takže je to spíš o efektivitě.“

Na závěr Volmariová sdělila i svůj názor na problémy „falešných“ absolventů vysokých škola. Byly případy, kdy si někdo sám zfalšoval lékařský diplom. Byly zaznamenány i případy opsaných diplomových prací. „Ale ještě se nevyskytl žádný případ, že by univerzita vydala falešné dokumenty,“ říká na závěr Volmariová. „Nikdo by na takové škole nechtěl studovat. Lidé by považovali za trapné mít takový diplom.“

Michael Stanovský, 13. listopadu 2012
Zdroj: Radovan Krčmárik, článek Učitelům musíte věřit,
říká finská odbornice na školství, 30. října 2012
In: pravda.sk,  celý článek

v Severských listech publikováno

Související články

Učitelům musíte věřit, říkají Finové – 13. 11. 2012
Proč finské školy září? – 27. 6. 2012
Čaplovič chce na Slovensku finský školní systém – 27. 6. 2012
Finské školství (2007) – 18. 6. 2012
Základní škola ve Finsku – 15. 1. 2007
Už jsme dospělí! – 10. 7. 2004
Spolupráce mezi finským a českým gymnáziem – 25. 1. 2004
Projekt Comenius-Socrates a Finsko – 10. 5. 2003
Studium v zemi Santa Clause – 25. 4. 2002

Hodnocení článku

Buďte první, kdo bude hodnotit článek!
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.499.320 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.464 sec. • www.severskelisty.cz • 35.172.217.40
file v.20190115.000432 • web last uploaded 20190901.041847
2017:227 • 2018:145 • 2019:144