Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Mikael Niemi: Popmusic z Vittuly (kniha)

První román pro dospělé Mikaela Niemiho (nar. 1959) se setkal s mimořádným ohlasem ve Švédsku i v zahraničí, kde již vyšel v deseti zemích. Páteř knihy tvoří autorovy vzpomínky na dětství v odlehlém, exotickém údolí řeky Torneå v nejsevernější části Švédska daleko za polárním kruhem, do jehož rurálního života vtrhly v 60. a 70. letech nové časy a vyvolaly mnohé bizarní situace. V líčení názorových střetů zastánců tradičních hodnot s moderní společností autor záměrně stírá hranici mezi skutečností a fantazií a královsky baví sebe i čtenáře.

Popmusic z Vittuly je především nesmírně zábavnou knihou o „exotických“ místech, kam se ani většina obyvatel Švédska nikdy nepodívá. Román přibližuje zdejší obyvatele z pohledu chlapce Mattiho, který dospívá v Pajale v 60. a 70. letech minulého století…

Švédský román s chutí finské samohonky

Vittula, či přesněji finsky Vittulajänkkä, kde žije Matti, hlavní hrdina a vypravěč švédského románu Mikaela Niemiho Popmusic z Vittuly, je ve skutečnosti slangový výraz z finštiny znamenající doslova „Kundomočál“. Tímto slovem mládež nazývá, jako jakýsi drsný hold ženské plodnosti, nevábnou čtvrť v městečku Pajala v kraji Tornedalen v nejsevernější části Švédska až u hranic s Finskem.

Mikael Niemi (nar. 1959) patří k nejmladší generaci takzvaných „tornedalských“ spisovatelů pocházejících z kraje, kde se střetávají švédské, finské i laponské kulturní a jazykových vlivy. Debutoval už v roce 1988 jako básník, poté vydal soubor reportáží a rozhovorů s tornedalskými starousedlíky, dobrodružné romány pro mládež a píše i divadelní a rozhlasové hry. Opravdový úspěch mu však přinesl až první částečně autobiografický román „pro dospělé“ Popmusic z Vittuly. Román vyšel ve Švédsku roku 2000 a do té doby nepříliš známého autora rázem proslavil – jen ve Švédsku se dosud prodalo přes 500 000 výtisků, byl oceněn i prestižní Augustovou cenou za nejlepší švédskou knihu roku a přeložen do více než deseti jazyků.

Brzy po úspěchu ve Švédsku se Popmusic z Vittuly dosává i českým čtenářům ve výtečném, stylově přesném překladu Zbyňka Černíka. Podařilo se mu věrně přetlumočit Niemiho styl, v němž se prolíná realismus s fantazií, vyprávění kluka a pohled už dospělého autora, který s odstupem vzpomíná na dětství a dospívání v Pajale.

Popmusic z Vittuly je především nesmírně zábavnou knihou o „exotických“ místech, kam se ani většina obyvatel Švédska nikdy nepodívá. Román přibližuje zdejší obyvatele z pohledu chlapce Mattiho, který dospívá v Pajale v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Líčí jeho přátelství s podivínským nemluvným Niilou, jehož rodiče patří mezi laestadiany, vyznavače zdejšího přísného evangelizačního hnutí. Matti vzpomíná na chlapecké hry a fantazie, rvačky s partou, na první vzduchovku a první kytaru, první pořádnou pařbu a následnou kocovinu i na svou první holku.

Niemiho kniha ale zároveň podává pestrý obrázek celé pajalské komunity, kde se střetávají tradiční patriarchální kořeny, laponský šamanismus i finská zadumaná nostalgie s postupně sem pronikajícími moderními vlivy. Dokonce i do Pajaly totiž dorazí rocková hudba. Desky Beatles a Elvise Presleyho znamenají pro Mattiho a jeho kamarády největší poklad a závan dosud nepoznané svobody. Matti s Niilou nové hudbě úplně propadnou, přitahuje je mnohem víc než chlast nebo holky.

Popmusic z Vittuly je mozaikou nejrůznějších, vzájemně propojených příběhů a komických epizod. Jednotlivé kapitoly by mohly klidně fungovat jako samostatné povídky a jejich názvy vždy stručně shrnují obsah. Vypravěč s humorem a sebeironií popisuje často bizarní zážitky, vzpomíná na přátele a další svérázné postavy, ale o jeho vnitřních pocitech se přímo nedozvíme. I společenská kritika v Niemiho knize probleskuje jen nepřímo, nejvýrazněji nejspíš v ironickém popisu učebních osnov zeměpisu, v nichž jsou rozlehlé, ale řídce osídlené oblasti severního Norrlandu odsunuty na okraj zájmu.

Niemiho styl nezapře inspiraci místním lidovým vypravěčstvím. Psaná literatura totiž v Tornedalenu dlouho neexistovala, zato si tu lidé stále vyprávěli historky, postupně je rozvíjeli, až se ze skutečného příběhu stávala i fantastická zkazka. Tak se v románu třeba dozvíme o jisté vdově, která se syny propašovala do Švédska koně tak šikovně rozřezaného, že ho poté dokázala zas sešít a prodat jako živého. Ale i když se realistické líčení často zvolna prolíná do báchorek a snů, Niemi rozhodně nepředkládá žádný romantizující obrázek dalekého severu, kde lidé žijí souladu s rytmem přírody. Jeho líčení opileckých večírků, bujarého veselí na finsko-švédské svatbě či Mattiho „letní brigády v zabíjení myší“ sice vyvolávají smích, ale drastické detaily vyžadují i silný žaludek.

Autor vidí postavy z tornedalského údolí laskavě i nemilosrdně, směšné i důstojné v jejich velkorysém furiantství i omezené zabedněnosti. Vidí je, jak se bohapustě chvástají a perou, jak místní muži bijí své ženy a děti a pak pijí ze zoufalství, beznaděje či prostě ze zvyku. Jsou hrdí, za jejich okázalým lokálním patriotismem se však často skrývá nejistota a pocity méněcennosti pramenící z geografické a jazykové izolace. Místní lidé mluví švédsky s výrazným finským akcentem, přitom ale neovládají „říšskou“ finštinu.

Tornedalská finština totiž donedávna existovala jen v ústní podobě. Až v osmdesátých letech byl vytvořen slovník tornedalské finštiny, která se teprve roku 1999 stala, vedle laponštiny a romštiny, jedním z oficiálních minoritních jazyků ve Švédsku.

Tornedalští starousedlíci v Niemiho románu si cení si hlavně těžké fyzické práce, k vymoženostem moderní civilizace se chovají se značnou nedůvěru. Generace Mattiho rodičů vyznává jasné morální zásady – žít dobrý život, nekrást a nepomlouvat ostatní. Hlavní životní zásadou, která se dědí z otce na syna, je nebýt „knapsu“, což v místním jazyce znamená babský. Mattimu a Niilovi například dělá starosti, zda jejich zpívání v rockové kapele bude pokládáno za dostatečně mužné. Podle místní tradice může chlap zpívat, jen když se pořádně napije. Mezi takové podezřelé aktivity patří paradoxně i četba knih.

Dobrá kniha je zkrátka „horší než droga“ a v případě Niemiho románu lze tomuto návyku velmi lehce propadnout.

Jana Holá, iliteratura.cz, 3. prosince 2003

Michael Niemi

Mikael Niemi (nar. 1959) se narodil v Tornedalské Pajale, kde se střetávají švédské, finské i laponské kulturní a jazykové vlivy Debutoval v roce 1988 básnickou sbírkou Krvácení z nosu při mši. Pak vydával reportáže, rozhovory s tornedalskými starousedlíky, dobrodružné romány pro mládež, divadelní a rozhlasové hry.Úspěch mu přinesl až částečně autobiografický román Popmusic z Vittuly – jen ve Švédsku se dosud prodalo přes 500 000 výtisků. Autor byl oceněn i prestižní Augustovou cenou za nejlepší švédskou knihu roku a přeložen do více než deseti jazyků. Kromě románů je autorem řady divadelních, rozhlasových a televizních her. V jeho dílech se střetává nejen švédský sever s jihem, ale především tornedalská finština, jazyk, který byl ve Švédsku po desetiletí systematicky potírán. (podle iliteratura.cz a databazeknih.cz)


Mikael Niemi: Popmusic z Vittuly (Populärmusik fran vittula), přeložil Zbyněk Černík, Mladá fronta 2003, 264 stran, ISBN: 80-204-0990-4

v Severských listech publikováno

Související články

Film Popmusic z Vittuly (Populärmusik från Vittula)  – Švédsko, 2004, Scénář: Reza Bagher
Mikael Niemi: Svålhålet – 28. 11. 2004
Cena Josefa Jungmanna za rok 2003 – tvůrčí odměny – 30. 9. 2004
Mikael Niemi: Popmusic z Vittuly (kniha – 10. 4. 2004
Pozapomenutý národ Tornedalenu – 25. 10. 2002

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.498.381 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.768 sec. • www.severskelisty.cz • 3.95.131.208
file v.20190115.000409 • web last uploaded 20190901.041847
2017:275 • 2018:113 • 2019:82