Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Kallijoki, finská vesnice na břehu Severního ledového oceánu

 Varangfjorden

V severním Norsku, na pobřeží Severního ledového oceánu, žije národnostní skupina nazývaná Kvenové (fin. kveenet, nor. kvænar, pozn. překl.). Jejich předkové pocházeli z Finska. Jedna ze starých finských vesnic ležících u fjordu Varanger nese jméno Kallijoki (v severosámštině Gállojohka, norsky Skallev, pozn. red.). Pochází odtud pan Reinhold Eliseussen, bývalý policista na odpočinku.

Kvenové přišli do této krajiny v 60. a 70. letech 19. století, kdy ve Finsku bylo období bídy. V této řídce osídlené krajině žilo tehdy jen několik Sámů zabývajících se rybolovem nebo chovem sobů. Oblast sloužila také jako vyhnanství pro zločince.

Základy vesniček při fjordu byly položeny tím způsobem, že příchozí se usadili na dosud neobydlených místech, vhodných k opatřování živobytí. Na místo poté přišli i jejich další příbuzní a přátelé z původní domovské oblasti. Jestliže ve vesnici bylo větší zastoupení Finů, příchozí Norové se do ní již nestěhovali. Finové zase neobsazovali norské vesnice.

Kallijoki je vesnice, jejíž obyvatelé mezi sebou dodnes mluví finsky. Největší část jejích obyvatel tvoří v současné době důchodci. Reinhold Eliseussen žil donedávna jinde. Přestěhoval se však zpátky do své rodné vesnice, když odešel z policejní služby do důchodu. Jeho rodina z matčiny strany pochází ze zakladatelů vsi.

"Když matčina rodina přišla do těchto míst, byly ve Finsku zlé časy. Tady bylo mnoho ryb v moři i v řece. Na pobřeží zase rostla svěží tráva pro koně i krávy. V horách se daly sbírat morušky, a stát poskytl tyto pozemky k osídlení," vypráví pan Eliseussen.


foto Marta B. Haga / MFA Norway

Za jeho dětství byl finský duch ve vsi velmi silný. Třebaže jeho otec byl Nor, finština zůstala jazykem matky a dětí. Vesnice měla vlastní školu, kterou navštěvovalo přes 60 žáků. Norská společnost však usilovala o ponorštění Kvenů, a tak se ve škole finsky mluvit nesmělo.

"Na obou koncích vesnice byla obecní sauna, ve které se o topení staraly všechny rodiny podle pořadí. Ve velké místnosti se muselo začít topit v sobotu hned od rána, aby sauna byla připravena na šestou hodinu večer. Nejprve saunu navštívily ženy a děti, potom přišla řada na muže. Každý sobotní večer byla ve vsi také tancovačka," vzpomíná pan Eliseussen.

Třebaže finské vesnice u fjordu byly od sebe vzdáleny jen několik málo desítek kilometrů, sousední vsi se navštěvovaly velmi zřídka. Pan Eliseussen dokonce říká, že i dnes pozná podle nářečí, z které vesnice kdo pochází. Se svými sousedy mluví nadále finsky, ale jeho děti vůbec finsky neumějí. Jeho manželka byla Norka, a tak se v rodině mluvilo jen norsky.

"Děti mi teď vyčítají, že se doma nemohly naučit finsky. Moje generace ale ještě neuměla udržet v úctě svůj mateřský jazyk," uvažuje pan Eliseussen.

Do území finských osadníků stále více proniká norský duch a znalost finského jazyka se z populace Kvenů pomalu vytrácí. Kvenové jsou však přesto na svůj původ stále hrdí. Začali dokonce požadovat, aby Norsko uznalo jejich populaci za národnostní menšinu. Novou sílu do finské kultury na pobřeží Severního ledového oceánu vnesli také Finové, kteří se do severního Norska přistěhovali v minulých deseti letech.

Paivi Alasuutari, z finštiny přeložil: Václav Chvátal, 1. dubna 1998

Literatura:
[1] Alasuutari, P.: Kallijoki, suomalainen kyla Jaameren rannalla (Kallijoki, finská vesnice u Severního ledového oceánu), in: Selko-Uutiset (6): p. 7. Helsinki 1997.

Kvenové

Kvenové jsou etničtí Finové usazení v Norsku.

Kvenština neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a kraji Trøms. Vzhledem k politickým a historickým důvodům obdržela v roce 2005 status menšinového jazyka v rámci Evropské charty jazyků, což umožnilo studium kvenštiny na univerzitě v Tromsø od roku 2006. Přesto je však vnímán jako vzájemně srozumitelný dialekt finštiny a je seskupena do peräpohjolských nářečí společně s meänkieli (tornedalská finština), jíž se mluví v Tornedalenu ve Švédsku. Má k ní blíže než ke standardní finštině.

Kvenština obsahuje mnoho slov přejatých z norštiny, např. tyskäläinen (od norského tysk) na rozdíl od finského saksalainen – Němec. Používá také některá stará finská slova, které se ve Finsku už nepoužívají.

podle české Wikipedie

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  2,20   hodnoceno: 10 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


jméno: M. Kovar

[6.12.2010 – 11:56]

Status mensiny maji Kvenove v Norsku, pokud vim, uz dost dlouho - alespon jako norsti Fini. Nevim, zda ziskali tez status puvodnich obyvatel Norska, jako maji Samove. Urcite se vsak prave o nej uchazeli a snad jej uz i v roce 2005 ziskali.



Zobrazen 1 diskusní příspěvek.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.500.170 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.419 sec. • www.severskelisty.cz • 3.94.129.211
file v.20190115.000346 • web last uploaded 20190901.041847
2017:264 • 2018:204 • 2019:178