Kallijoki, finská vesnice na břehu Severního ledového oceánu

 

V severním Norsku, na pobřeží Severního ledového oceánu, žije národnostní skupina nazývaná Kvenové (fin. kveenet, nor. kvænar, pozn. překl.). Jejich předkové pocházeli z Finska. Jedna ze starých finských vesnic ležících u fjordu Varanger nese jméno Kallijoki (v severosámštině Gállojohka, norsky Skallev, pozn. red.). Pochází odtud pan Reinhold Eliseussen, bývalý policista na odpočinku.

Kvenové přišli do této krajiny v 60. a 70. letech 19. století, kdy ve Finsku bylo období bídy. V této řídce osídlené krajině žilo tehdy jen několik Sámů zabývajících se rybolovem nebo chovem sobů. Oblast sloužila také jako vyhnanství pro zločince.

Základy vesniček při fjordu byly položeny tím způsobem, že příchozí se usadili na dosud neobydlených místech, vhodných k opatřování živobytí. Na místo poté přišli i jejich další příbuzní a přátelé z původní domovské oblasti. Jestliže ve vesnici bylo větší zastoupení Finů, příchozí Norové se do ní již nestěhovali. Finové zase neobsazovali norské vesnice.

Kallijoki je vesnice, jejíž obyvatelé mezi sebou dodnes mluví finsky. Největší část jejích obyvatel tvoří v současné době důchodci. Reinhold Eliseussen žil donedávna jinde. Přestěhoval se však zpátky do své rodné vesnice, když odešel z policejní služby do důchodu. Jeho rodina z matčiny strany pochází ze zakladatelů vsi.

"Když matčina rodina přišla do těchto míst, byly ve Finsku zlé časy. Tady bylo mnoho ryb v moři i v řece. Na pobřeží zase rostla svěží tráva pro koně i krávy. V horách se daly sbírat morušky, a stát poskytl tyto pozemky k osídlení," vypráví pan Eliseussen.

foto Marta B. Haga / MFA Norway

Za jeho dětství byl finský duch ve vsi velmi silný. Třebaže jeho otec byl Nor, finština zůstala jazykem matky a dětí. Vesnice měla vlastní školu, kterou navštěvovalo přes 60 žáků. Norská společnost však usilovala o ponorštění Kvenů, a tak se ve škole finsky mluvit nesmělo.

"Na obou koncích vesnice byla obecní sauna, ve které se o topení staraly všechny rodiny podle pořadí. Ve velké místnosti se muselo začít topit v sobotu hned od rána, aby sauna byla připravena na šestou hodinu večer. Nejprve saunu navštívily ženy a děti, potom přišla řada na muže. Každý sobotní večer byla ve vsi také tancovačka," vzpomíná pan Eliseussen.

Třebaže finské vesnice u fjordu byly od sebe vzdáleny jen několik málo desítek kilometrů, sousední vsi se navštěvovaly velmi zřídka. Pan Eliseussen dokonce říká, že i dnes pozná podle nářečí, z které vesnice kdo pochází. Se svými sousedy mluví nadále finsky, ale jeho děti vůbec finsky neumějí. Jeho manželka byla Norka, a tak se v rodině mluvilo jen norsky.

"Děti mi teď vyčítají, že se doma nemohly naučit finsky. Moje generace ale ještě neuměla udržet v úctě svůj mateřský jazyk," uvažuje pan Eliseussen.

Do území finských osadníků stále více proniká norský duch a znalost finského jazyka se z populace Kvenů pomalu vytrácí. Kvenové jsou však přesto na svůj původ stále hrdí. Začali dokonce požadovat, aby Norsko uznalo jejich populaci za národnostní menšinu. Novou sílu do finské kultury na pobřeží Severního ledového oceánu vnesli také Finové, kteří se do severního Norska přistěhovali v minulých deseti letech.

Paivi Alasuutari, z finštiny přeložil: Václav Chvátal, 1. dubna 1998

Literatura:
[1] Alasuutari, P.: Kallijoki, suomalainen kyla Jaameren rannalla (Kallijoki, finská vesnice u Severního ledového oceánu), in: Selko-Uutiset (6): p. 7. Helsinki 1997.

Kvenové

Kvenové jsou etničtí Finové usazení v Norsku.

Kvenština neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a kraji Trøms. Vzhledem k politickým a historickým důvodům obdržela v roce 2005 status menšinového jazyka v rámci Evropské charty jazyků, což umožnilo studium kvenštiny na univerzitě v Tromsø od roku 2006. Přesto je však vnímán jako vzájemně srozumitelný dialekt finštiny a je seskupena do peräpohjolských nářečí společně s meänkieli (tornedalská finština), jíž se mluví v Tornedalenu ve Švédsku. Má k ní blíže než ke standardní finštině.

Kvenština obsahuje mnoho slov přejatých z norštiny, např. tyskäläinen (od norského tysk) na rozdíl od finského saksalainen – Němec. Používá také některá stará finská slova, které se ve Finsku už nepoužívají.

podle české Wikipedie