Jak jsem potkal Skandinávii

Kostel sv.Bedřicha, Bílá,
okres Frýdek-Místek
foto Jan Dobrovský

Balvany švédské ruly a žuly
ve Frýdlantu nad Ostravicí
foto Vít Dobrovský

Léto se nám opět vydařilo, nejen proto, že po odeznění medardovských dešťů bylo pěkně a teplo, ale protože nás v průběhu řádné dovolené nesužovaly žádné trable, ba naopak. Všude kde jsme na Moravě byli, jsme se zajímali o místní památky a pozoruhodnosti.

Na řadě míst v Čechách a na Moravě se najdou památky, které osvěžují a ozvláštňují místopis a historii naší země a ukazují na dávnou a letitou česko-severskou vzájemnost. Nemám na mysli historické připomínky 30leté války, právě naopak. Mám na mysli buď shodnost výskytu přírodnin nebo vlivy všeobecně kulturní. Takovým způsobem jsme potkali Skandinávii na letošní dovolené třikrát.

Jakožto přátelům Severu nám nemohl uniknout krásný dřevěný kostelík v obci Bílá v okrese Frýdek-Místek. Je hned na ráně, při hlavní silnici z Rožnova pod Radhoštěm k hraničnímu přechodu Klokočov na slovenské hranici. Je to kostel sv. Bedřicha postavený ve švédském stylu. Není jasné, jestli kardinál Fürstenberg na vídeňské výstavě v minulém století kostelík viděl in natura a koupil ho, nebo jestli tam viděl jen model švédského kostelíku a podle něho nařídil na tehdejším panství olomoucké diecéze, v obci Bílá, postavit dodnes stojící svatostánek. Ať už to bylo jakkoliv, dnes v Bílé stojí krásná dřevěná stavba, ze které na návštěvníka dýchne svěží klidná atmosféra Severu. Jako filiální kaple byla vysvěcena 3. října 1875 a v roce 1910 upravena na farní kostel, byla přistavěna sakristie a kůr s točitým schodištěm a v sousedství fara. Jednolodní dřevěné stavbě dominuje vysoká štíhlá věž s úzkými okny a trojúhelníkovými frontony nad horním okrajem. Konstrukce střech nad lodí ve dvou výškových úrovních je velmi komplikovaná a je z ní patrná řemeslná náročnost a zručnost stavitele. Doplňují ji strmé stříšky, které zdůrazňují zalamovaný půdorys lodi vzniklý díky přístavbám předsíní. V interiéru vyniká čtrnáct bohatě vyřezávaných sloupů nesoucích galerii se třemi arkádami.

Při pobytu v kraji pod Lysou horou jsme dále narazili na další a zcela autentický severský artefakt. Balvany švédské žuly a ruly, které do okolí obce Kunčičky nad Ostravicí dovalil ve třetí době ledové severský ledovec. Dnes jsou součástí parkové úpravy před zdravotním zařízením ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Třetí severská souvislost letošní dovolené se váže k Finsku. Českomoravská vysočina – to jsou jinak líbezné kopce než Beskydy. Řeka Svratka tvoří historickou česko-moravskou zemskou hranici, a právě tady, v kraji pod Žákovou horou u Nového Města na Moravě, se v roce 1886, údajně poprvé u nás, objevily lyže, tehdy zvané "ski". Byly dovezeny z Finska a proclené jako pádla. Jak vidno, celníci to s technickými novinkami dováženými k nám z ciziny neměli lehké ani za dob c. k. Rakouska.

Pavel Dobrovský, 9. září 1999