ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Sloupový kostel v Česku





foto Otakar Franczyk

Putuje-li člověk v pohoří Beskyd v Severomoravském kraji České republiky a dospěje-li ať už náhodou či úmyslně do obce Bílá v malebném prostředí poblíž slovenských hranic, do oblíbeného místa dovolených a výletů, jakož i lyžařského a turistického ráje, spatří tam těsně u cesty dřevěný kostelík obklopený keři a stromy. Jen elektrické vedení tu narušuje příjemnou idylku a nedovoluje člověku úplně se ponořit do historie a vžít se tak do minulých časů, aby zapomněl na hektiku moderních dnů.

Svislé stavební tyče a prkna, štíhlé čtvercové věžičky s trianglovými nástřešky na dolní části kostela, dračí hlavy nahoře na vršcích horních věžiček, štíhlá pyramidovitá horní část hlavní věže, ostrý hřeben sedlové šindelové střechy, rovnoměrné rozdělení apsid a dalších přístavků s příkrým zastřešením, čelní vstup a okna, střešní výběžky s trianglovým krytím, to všechno silně připomíná sloupové kostely v Norsku.

I vnitřní vybavení kostela je ze dřeva, což je také typické pro sloupové kostely v Norsku. Interiér je osvětlován z obdélníkových oken umístěných na krátké boční straně. Po obou stranách veliké lodi se nacházejí dvě řady sloupů s dekorativními hlavami a dále stranou se krčí malá loď s plochým stropem. Nad kněžištěm se klene oblouk, pěvecký kůr nesou dvě opory, oltář a lavice jsou jednoduché. Pouze skulptury, ovlivněné pohanským údobím, tak typické pro norské sloupové kostely, tu scházejí.

Postavení kostela se datuje druhou polovinou devatenáctého století, to znamená, že kostelík v Bílé je mnohem mladší než norské sloupové kostely. O jeho původu existují dvě verze. V té první se říká, že Jeho eminence kardinál Fürstenberg koupil na Světové výstavě ve Vídni pouze model kostelíka, a v druhé, že tam koupil celý kostelík. Ale žádná z těchto verzí není pravdivá. Podle análů má být skutečnost taková:

Na hukvaldském panství, kde je obec Hukvaldy rodištěm komponisty Leoše Janáčka, a kde se nacházejí ruiny hradu, který během třicetileté války se marně pokoušel dobýt švédský vojevůdce Lennart Torstenson, a do něhož patřila tehdy i dnešní obec Bílá, stály tehdy tři kostely, avšak zchátralé. Proto se kardinál rozhodl postavit nový. Kostelík byl postaven podle hotového nákresu. Dřevěná stavba byla dokončena v roce 1868, jenže brzy na to vyhořela. Hned se započalo se stavbou nového kostela, který byl připraven k zasvěcení v roce 1875. V análech nestojí, kdo dal staviteli slohovou inspiraci, jasné ale je, že vliv norských sloupových kostelů byl rozhodující.

Otakar Franczyk, red. upraveno, 16. listopadu 2009

Poznámka

Stavkirke je středověký kostel, kde nosnou konstrukce tvoří dřevěné kmeny čili trámy, na něž je svisle upevněn dřevěný materiál, ponejvíce prkna. Jestliže tento kostel byl pojmenován slovem „stavkirke“, míní se tím nejen to, že nosnou konstrukci tvoří něco, co se podobá tyči, v tomto případě kůl, kmen či sloup, nýbrž že i svou štíhlostí a směřováním vzhůru, připomíná něco jako tyč. Jde o čistě norský fenomén, neboť kostely toho druhu se nikde jinde nenacházejí, dokonce ani ne v sousedním Švédsku. Slovo „stavkirke“ je možno považovat za „terminus technicus“, jde vlastně o odborný výraz, vztahující se pouze na tento druh kostela. I to měli zřejmě na mysli jeho pojmenovatelé.

Autor článků původně použil výraz „tyčový kostel“. Po intervenci několika čtenářů i historiků jsme tento název změnili na termín obvyklý v našich zemích, totiž „sloupový kostel“.

Na Wikipedii se píše, že „stavkirke jsou dřevěné sloupové kostely typické pro Skandinávii. Jsou nejstaršími dochovanými dřevěnými kostely, pocházejí z 12. století. Jedná se mj. o kostely v Urnes, Borgund, Mære, Torpo, Hylestad, Kinsarviku, Lomu, Kaupangeru, Hopperstad a oblasti Sogn. Nejstarší dochovaný kostel typu stavkirke byl vystavěn roku 1150 a nachází se ve zmíněném Urnes.

Konstrukční podstatou stavkirke je sloupová konstrukce, ve které se pero i drážka vyskytují ve výplni stěnových panelů a mezi rohové nosné sloupy byl v podlaze vložen nosný práh, na kterém stojí celá stěna. Půdorysná forma kostelů je centrální.“

Na webu Arts Lexikon píší: „Označení sloupový kostel je odvozeno od specifické konstrukce s masivními nosnými sloupy (tzv. stavery).“

Autor článku Franczyk sice na svém označení „tyčový kostel“ trvá, ovšem zručný čtenář snadno v internetovém vyhledávači  zjistí, že tento termín ještě nikdo jiný nikdy nepoužil.

red, 4. ledna 2017

v Severských listech publikováno
poslední aktualizace 4. ledna 2017

Související články

Sloupový kostel v Česku – 4. 12. 2009, 4. 1. 2017
Norské kostelíky v našich krajích – 22. 9. 2001
Jak jsem potkal Skandinávii – 9. 9. 1999

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,33   hodnoceno: 3 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.306.712 • onln: 4 • robot ostatni • php: 0.148 sec. • www.severskelisty.cz • 54.83.66.51
file v.20180216.034200 • web last uploaded 20180217.034757
2017:274 • 2018:8