ToplistNa vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Grundtvigův kostel v Kodani


foto Wikimedia Commons

klenba

oltář

foto Wikimedia Commons

Grundtvigův kostel (Grundtvigs Kirke), navržený dánským výtvarníkem a architektem Jensenem-Klintem ve stylu expresionismu, s nímž se setkáváme hlavně v německé architektuře 20. let (Bruno Taut, Hans Poelzig, Erich Mendelsohn ad.). Expresionistické stavby jsou velmi výrazné, často nesou inspiraci gotikou, příznačná je dynamika, ostré úhly a zborcené plochy. Architektura je to zpravidla poněkud nepraktická, ale zato emocionální, se zvýrazněnou vertikálou. Expresionismus je i často spojován s určitou pochmurností, ale jak je patrné Grundtvigově kostel, nemusí to platit vždy.

Peder Vilhelm Jensen-Klint (1853-1930) vystudoval stavitelství a pak ještě navštěvoval kurzy malířství na Dánské královské umělecké akademii, ale prestižní školu nikdy nedokončil. Velmi se zajímal o historické stavby z režného zdiva, pro Skandinávii tak typické. V roce 1913 pak vyhrál soutěž na projekt nového luteránského kostela v kodaňském satelitu Bispebjergu, který nesl jméno pastora, básníka, filosofa, politika a autora dánské hymny Nikolaie Frederika Severina Grundtviga (1783-1872). Parcela navazovala na rozsáhlý kodaňský hřbitov, jehož hlavní osa lemovaná alejí směřuje přímo k průčelí chrámu.

Základní kámen byl položen na výročí narození Grundtviga dne 8. září 1921, zdržení způsobily válečné peripetie. Původně postavená věž byla 11. prosince 1927 otevřena jako dočasný kostel. Monumentální trojlodní chrám s padesátimetrovou zvonicí, inspirovaný gotickými katedrálami a vybudovaný ze žlutých cihel, byl ovšem natolik stavebně náročný, že byl po etapách dobudován až v roce 1940, deset let po smrti autora jeho synem Kaare Klintem. Interiéry dokončil Klintův vnuk Esben v průběhu šedesátých let.

Po vstupu do chrámu nás překvapí velmi příjemný vzdušný interiér se štíhlými pilíři, plný světla a velmi prostě zařízený, tedy žádná ponurost. Rozměry interiéru jsou impozantní – výška 22, šířka 35 a hloubka 76 metrů. Na stavbu kostela se spotřebovalo asi šest miliónů žlutých cihel, typického dánského stavebního materiálu. Půdorys připomíná typický gotický kostel s hlavní lodí, dvěma bočními uličkami a malou příčnou lodí; úzká loď, velmi vysoké stropy, sloupy, které šplhají až k  lomeným obloukům a žebrovou klenbou zastřešené hlavní lodi. Ale jsou to žluté cihly a nedostatek výzdoby, které přispívají ke gotické vertikále při dodržení minimalistické moderní estetiky.

V chrámu jsou umístěny dvoje varhany. Jedny na severní straně lodi v blízkosti chóru postavené v roce 1940 firmou Marcussen & Son, výzdobu navrhl syn architekta Jensen-Klinta – Kaare Klint. Mnohem větší Marcussenův nástroj je však na západním konci hlavní lodi. Instalován byl v roce 1965, výzdobu navrhl tentokrát architektův vnuk Esben Klint. Je to impozantní nástroj s nejdelšími píšťalami ve Skandinávii.

red, 7. srpna 2011
podle článku historika architektury Zdeňka Lukeše v Lidových novinách, Wikipedie a dalších zdrojů

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,21   hodnoceno: 112 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na autor@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese webmaster@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

Název Severské listy je zapsán jako slovní ochranná známka na ÚPV ČR pod číslem 308361.

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2018 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2018. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.307.388 • onln: 1 • robot ostatni • php: 0.140 sec. • www.severskelisty.cz • 54.227.104.53
file v.20180224.034537 • web last uploaded 20180225.035521
2017:328 • 2018:11