Toplist Na vrcholu
znak SLSeverské listy

           

 

Nicolai Frederik Severin Grundtvig

K článku Země Sørena Kierkegaarda je připojen portrét Nicolaie Frederika Severina Grundtviga. Tento dánský pastor a filosof je otcem myšlenky dnes ve Skandinávii populárních nestátních Lidových vysokých škol, které jsou zaměřeny především na vzdělávání dospělých.

N. F. S. Grundtvig se narodil 8. září 1783 v Udby, v jihovýchodní Sælandu, v rodině faráře s dlouhou kněžskou tradicí jak ze strany otce, tak matky. V devíti letech přichází do Tyregodlundu, kde zůstává 6 let a připravuje se na latinské škole. Hodně cestuje po Dánsku, tehdy u něj vzniká vlastenecké cítění a národní uvědomění.

Dva roky studoval na latinské škole v Aarhusu. Podle něj se ale jednalo o ztracený čas, kritizoval zkostnatělý školní systém, jehož součástí je i povinná návštěva kostela. Prosazuje myšlenku – pryč s latinou, pryč se vším nedánským. Chce zavést lidovou poezii, historii, mýty, pověsti, písně a tradice, zkrátka lidovou osvětu místo latiny.

V roce 1800 vykonává státní zkoušku v Kodani, odklání se od náboženství. Na přání rodičů přesto studuje kněžství, nicméně je nábožensky lhostejný. Teologická studia na něm nezanechala hlubší vliv, ovlivnily jej však přednášky Henrika Steffena, německého Dána, profesora v Halle a Vratislavi, představitele naturfilozofie.

V Německu se Grundtvig sešel s básníky Schillerem a J. W. Goethem i s řadou významných filozofů. Roku 1808 působí jako vychovatel v rodině Egeløkke na Langelandu, tam se také zamiloval do paní domu. Tato epizoda v něm vyvolala touhu po básnění, čtení a překládání básní (Goethe, Schiller, Shakespeare).

Téhož roku se vrací do Kodaně, kde pohnuté politické poměry (zejména ztráta dánské flotily a válka s Anglií) u něj vyvolávají silné vlastenecké cítění. Věnuje se především severské mytologii, považuje ji za vrchol poezie, srovnává ji s řeckou poezií a chce ji oživit. Rok předtím píše knihu o severské mytologii. Brzy se však od mytologie odvrací a přiklání se k ideám křesťanství, v té době je postižen těžkou duševní chorobou, ze které se však zotavuje.

Roku 1811 byl vysvěcen na kněze, stává se kaplanem v rodném Udby. V té době vytváří i originální náboženskou filozofii dějin. Hledá syntézu křesťanství se starogermánskými ctnostmi, obrací se k lidovým masám, neboť v rolnictvu spatřoval nositele těchto ctností. V roce 1813 si v Kodani nekompromisním luthersko-reformačním kázáním znepřátelil církev, jeho názory však byly správné a byly oceněny až o 40 let později.

Roku 1828 se vzdal kněžského úřadu. Od té doby působil jako básník a badatel v oboru historie. Překládá severskou historii, učí se islandsky, z anglosaštiny překládá hrdinský epos o Béowulfovi (vznikl kolem roku 700, kolísání mezi křesťanstvím a pohanstvím, irský námět, anglický pohled na přírodu, 3000 veršů, konflikty mezi severskými kmeny v 6. století) jeho překlady jsou však kritizovány. Možná neprávem, byly pořízeny pro potřeby prostých lidí, tak aby pochopili obsah.

V Anglii Grundtvig podnítil vydávání starých anglosaských děl. Angličany obdivuje pro jejich názory a způsob života. Překlady měly povzbudit dánský národ, Dánsko bylo totiž po sedmileté válce s Anglií 1807-14 značně poničené, v roce 1813 došlo k velkému státnímu bankrotu a po uzavření kielského míru ztratilo Norsko a ostrov Helgoland.

V roce 1829 Grundtvig navštěvuje Britské muzeum v Londýně, kde se zabývá studiem anglosaských rukopisů. Poté se věnuje lidovému vzdělávání, probírá myšlenky vyšší vzdělanosti prostého lidu, kritizuje humanistické vzdělávání, staví humanismus proti lidovému a národnímu vzdělání. Preferuje lidové pojetí historie na rozdíl od vědeckého, vyzdvihuje význam lidové písně v lidovém vzdělávání a význam mýtů a ság.

V roce 1844 byla zřízena první lidová vysoká škola, avšak teprve v roce 1864 se naplno rozvinula její činnost. Grundtvig za ni neúnavně bojoval, obracel se na všechny instituce včetně krále Frederika III. Prosazoval myšlenku velkorysého lidového vzdělávání. V lidových vysokých školách nevidí systém, ale utváření osobnosti. Školy mají mít pedagogické jádro.

První Lidová vysoká škola ve velkém stylu vznikla v Sorø v západním Sjællandu. Navštěvovalo ji 20 žáků, ředitelem byl kandidát teologie a pracovali tu dva pomocní učitelé. Škola měla mnoho těžkostí, setkala se s nepochopením okolí i s nedostatkem peněz. Podpořil ji však Kristen Kold, který dříve působil jako vychovatel v různých rodinách. Grundtvigova manželka doporučila koupi statku na venkově a jeho správcem se stal právě Kold.

Roku 1866 Grundtvig otevírá ženskou lidovou vysokou školu, ale ta pracuje jen v letních měsících. V roce 1853 byl jmenován biskupem. N. F. S. Grundtvig umírá 2. září 1872 v Kodani. Zanechal po sobě 30 000 hustě popsaných stran rukopisu. Jeho jméno nese budova kostela z roku 1912 Grundtvigs kirke na ulici Tagensvej v Kodani.

Arnošta Vieweghová, 1. února 2007

Z recenze Martina Damaška:

Text paní Vieweghové je nicméně, myslím si, pěkným a nosným fundamentem pro úvodní stať o tomto dánském národním mysliteli.
Upozorňuji, že Grundtvig je v Dánsku sice považován za „otce Folkehøjskole“, ale tato tradice je historicky jistým způsobem problematická (Grundtvigův literárně pedagogický korpus je relativně skromný, Grundtvigova praktická činnost v tomto druhu školství byla omezená, požadavek národního charakteru škol vzniká po ztrátě Šlesvicka-Holštýnska a zapadá tak do historického procesu budování národa a národního státu).
Za závažný nedostatek bych však považoval absenci poznámkového aparátu, resp. použité literatury.
Je zde pozoruhodná diplomová práce L. Čížkové, která nese název "Learning for European Co- Citizenship – Danish Contribution to the Educational Aspect of Post-National Identity Formation in Europe" (FSV UK, Praha 2004).
Literatura německé a skandinávské provenience je nepřeberná.  (15. února 2007)

v Severských listech publikováno

Hodnocení článku

Průměrná známka:  1,00   hodnoceno: 1 ×
Klikněte na známku:

 
 
 
 
 
  1 = výborný, 3 = průměrný, 5 = špatný

Prohlášení redakce

Obsah článku nemusí nutně vyjadřovat názor redakce.

Autoři příspěvků odpovídají za obsah a ručí za uváděné informace. Uveřejněné materiály podléhají platnému Autorskému zákonu. Převzetí článků je možné pouze s vědomím redakce.

Vaše názory k článku – diskuse

Nejlepší způsob, jak kontaktovat autora článku, je zaslání e-mailu na info@severskelisty.cz.


Upozornění:

  Diskuse je částečně moderovaná. Vyhrazujeme si právo bez upozornění vyřadit nebo upravit příspěvky, které jsou v rozporu se zákonem, používají nevhodné výrazy nebo mají komerční či reklamní charakter.

  Redakce ani provozovatel portálu Severské listy nenesou žádnou odpovědnost za obsah diskusních příspěvků. Máte-li pocit, že některé z nich jsou nevhodné nebo porušují zákon, kontaktujte, prosím, administrátora diskuse na adrese stanovsky@severskelisty.cz.


Diskuse zatím neobsahuje žádné záznamy.


Reklama

SEVERSKÉ LISTY • redakce: Dřenice 51, PSČ 53701, Czech Republic • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský • stanovsky@severskelisty.cz, tel: +420 603 538 168

PROVOZOVATEL • Nakladatelství a vydavatelství Severské listy, IČ: 44437773

Copyright © Severské listy, 1998-2019 • Všechna práva vyhrazena • ISSN 1804-8552

Severské listy • redakce: Dřenice 51, 537 01  Dřenice, Czech Rep. • info@severskelisty.cz
šéfredaktor: Michael Stanovský, tel: +420 603 538 168

Copyright © Severské listy, 1998-2019. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1804-8552

cnt: 26.498.400 • onln: 2 • robot ostatni • php: 0.671 sec. • www.severskelisty.cz • 3.229.122.219
file v.20190115.000439 • web last uploaded 20190901.041847
2017:297 • 2018:218 • 2019:186