Švédsko se bojí, že neuteče džihádu

Islamic State of Iraq and al-Shām, foto jihadology.net

Švédsko kdysi Usáma bin Ládin zahrnul do výčtu zemí, které islámským teroristům nevadí. Čtyři roky poté, co je Usáma po smrti, už nikdo nic takového neutrálnímu Švédsku neslibuje. A země cítí, že se nabízí jako snadný terč.

Lidové noviny uvedly, že šéf švédské tajné služby SAPO Anders Thornberg si už svoje nejvážnější obavy nenechal pro sebe, potažmo pro svůj úřad. Agentuře Reuters minulý týden v rozhovoru řekl, že země čelí vzrůstající hrozbě islamistických radikálů nejen vzhledem ke krizi v Iráku a Sýrii, ale i vzhledem k tomu, kolik imigrantů z Blízkého východu a jejich potomků má švédské občanství.

Ti, co do Švédska přišli v druhé polovině minulého století, byli rádi, že našli útočiště před bídou ale i etnickou nenávistí ve své domovině. Jejich potomkům a potomkům jejich potomků to již nic neříká a stále více dávají důraz na svou příslušnost k Islámu.

Thornberg také mimo jiné uvedl, že počet Švédů, kteří odešli bojovat do těchto zemí, se za loňský rok ztrojnásobil. A zároveň se jich za poslední dva roky daleko více než v předchozích deseti letech zapojilo do jiných konfliktů.

Podle nejnovější zprávy OSN bojuje v řadách islamistických teroristických organizací nejméně 25 tisíc bojovníků z více než sta zemí. Jedná se obrovský vzestup oproti údajům z loňského roku. Zahraniční džihádisté skrývají nebezpečí nejen na bojištích na Středním východě, ale také po návratu do svých domovin. Vysoký počet zahraničních bojovníků pochází například z Tuniska, Maroka, Francie či Ruska. Najdou se však i takoví, kteří na bojiště směřují z Velké Británie, Finska nebo exotických zemí jako Maledivy či Trinidad a Tobago.

Rekordní růst imigrace - v letošním roce 2015 se očekává příliv 90 tisíc lidí jen ze Sýrie a Iráku - zároveň zvyšuje bezbrannost Švédska před infiltrací radikálů. Bojovníci se totiž zároveň ve stále větším počtu vracejí domů. A tajné služby varují, že vzhledem k jejich současnému rozpočtu a personálnímu obsazení se jim takový počet nemůže podařit uhlídat.

Tradiční neutralita Švédska byla dlouho považována za dostatečně neprůstřelný štít před teroristickými hrozbami - právě tuto zemi vůdce teroristické sítě al-Káida Usáma bin Ládin jmenoval mezi „hodnými“ zeměmi, jimž útok radikálů nehrozí. Dnes se na nic takového nelze spoléhat - Usámův „slib“ už neplatí. A pro doplnění je třeba dodat, že v posledních letech se Švédsko zapojilo do vojenských misí v Afghánistánu a Mali, tedy tam, kde operují muslimští radikálové.

Švédové stále více připouštějí, že v politice vůči imigrantům se musí něco změnit. Otázkou je, zda se budou inspirovat u sousedů. Například v Norsku musí imigrant čekat tři roky, než může žádat o trvalý pobyt a pracovní povolení na dobu neurčitou, zároveň se mimo jiné musí naučit obstojně norsky. A vládnoucí pravicová koalice navrhla tento týden čekací dobu prodloužit ještě o dva roky. K navrhovaným norským novinkám patří i to, že o zmíněné výsady imigrant přijde, pokud se během pěti let od příjezdu rozvede s norským občanem. Vše nasvědčuje tomu, že i zlaté časy švédské „pohostinnosti“ skončí.

zdroj (kráceno a doplněno): Tomáš Lébr, iDnes, 6. dubna 2015